Zahraničí – Kolik je ještě na světě zemí, ve kterých vládnou bez legální opozice komunistické strany? Pět. Kuba, Severní Korea, Laos, Čína a Vietnam.
Jsou mezi nimi vztahy přátelské, když je spojuje podobná ideologie? Také ne. Naopak, Čína a Vietnam se ocitají nebezpečně blízko ozbrojeného konfliktu. Ne že by se mezi nimi rozpoutala válka, ale v Jihočínském moři k vzájemnému ostřelování a napadení chybí už jen krůček.
Dlouholetý spor o to, kdo má právo považovat za své Paracelské a Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři, se ve druhé polovině letošního roku dramaticky stupňuje. Čínská rybářská loď zničila kabel vietnamskému průzkumnému plavidlu, které ve službách státní těžařské společnosti Petrovietnam hledá na mořském dně zásoby ropy.
Ovšem zásoby, o kterých se Čína domnívá, že patří jí.
Vietnamci označili poškození kabelů za záměr a v odvetě pošlou do sporné oblasti armádní hlídky. Od ledna příštího roku tam mají hlídkovat a "bránit nepřátelským provokacím."
Do oblasti chce poslat námořnictvo také Indie, která má s Vietnamem uzavřené smlouvy na průzkum a těžbu ropy.
Peking odpověděl prohlášením, že Jihočínské moře patří Číně. A policejní hlídky na člunech a lodích začnou od 1. ledna zastavovat ve vodách u čínského pobřeží na jihu země cizí plavidla kvůli důkladnějším kontrolám.
Čína a Vietnam se nikdy neměly v lásce. V roce 1979 svedly válku, při které zahynuly desítky tisíc lidí. Tentokrát jde ale o víc než historické nepřátelství. Sporné území kolem Paracelských ostrovů a Spratlyho ostrovů možná pod mořským dnem skrývá až 213 miliard barelů ropy.
Tvrdí to alespoň analýza expertů British Petroleum. A 213 miliard je opravdu mnoho. Větší zásoby mají z jednotlivých států ve světě jen Saúdská Arábie a Venezuela.
Číňané provokují Vietnam, ale i další země, které si na část ostrovů dělají nárok (hlavně Filipíny a Malajsii), mapou vyobrazenou v nových čínských pasech. Mapa Číny tam obsahuje i všechny ostrovy v Jihočínském moři.
Vietnam na to reagoval po svém. Číňanům nebude vstupní víza lepit do pasů, ale na zvláštní papír. S takovými pasy nechtějí Vietnamci mít nic společného.
Asi to není náhoda, že spor se prohlubuje zrovna v době, kdy oba komunistické režimy mají problémy. Jak Peking, tak Hanoj.
Čínskou vládnoucí stranu oslabuje série skandálů a odhalených korupcí. Režim se nachází v citlivé době přechodu, na nedávném sjezdu otěže převzal nový vůdce Si Ťi-pching.
Vietnamu se hospodářsky nedaří, globální krize srazila export a bankovní sektor je zasažen špatnými půjčkami.
Navíc je vietnamská komunistická strana rozdělena na dvě znepřátelené frakce. Reformisty kolem premiéra Nguyen Tan Dunga a konzervativní marxisty-leninisty, jejichž hlavou je prezident Truong Tan Sang.
Rok 2012 se ve východní Asii obešel bez vážných konfliktů, dokonce i v Koreji byl celkem klid. Příští rok jsou velkými kandidáty na pořádný mezinárodní závar Čína s Vietnamem.