Za kulisy událostí – V koalici se otevřelo další sporné téma – zvýšení poslaneckých platů. Ačkoliv politici až na premiéra Bohuslava Sobotku zatím odmítají uvádět konkrétní detaily, jedna věc se zdá jistá. Stav, kdy je poslanec ohodnocen hůře než jiní volení zastupitelé či ministerští úředníci, jen tak neskončí.
Poslanecké platy jsou určeny zákonem o platu ústavních činitelů. Ten odměny zákonodárců, prezidenta, ministrů či soudců automaticky váže na průměrný plat – tak aby zůstala zachována rovnováha mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní.
A aby ve sněmovně nedocházelo k určování platů poslanců ad hoc.
Diskriminace poslanců
Jenže přesně to se v posledních letech děje. Od roku 2003 dochází k přechodnému zmrazování a rozmrazování platové základny, z níž se odměny poslanců počítají.
Platy zákonodárců jsou už osmým rokem buď ponechávány ve stejné výši, nebo rovnou snižovány. Až loni si poslanci polepšili, ale stále jsou na nižší úrovni než v roce 2007. A vzdalují se jim i ostatní činitelé placení podle stejného zákona. Soudci si dokázali zvýšení platů vymoci u Ústavního soudu. Jejich základní plat letos činí 64 500 korun.
Vyšší platy než poslanci mají i někteří další volení zastupitelé – hejtmani nebo primátoři větších měst. Jejich platy jsou totiž určovány jinými právními předpisy. Členové parlamentu se tak mohou cítit diskriminováni tím, že zatímco zástupcům obcí platy rostou, oni zůstávají na stejné úrovni nebo si pohoršují.
Ještě více tato „nespravedlnost“ vynikne ve srovnání s platy vysokých státních úředníků. Ministerští náměstci a často i ředitelé odborů či poradci dostávají nejen více peněz než poslanci, ale i více než samotní ministři. Ti jsou sice jejich nadřízenými, ale platy mají spolu s poslanci zmrazené.
Přechodné opatření, které platí v současnosti a které určuje poslanecký plat na 59 tisíc korun, přestane platit na konci roku.
Nepřípustný skok
Pokud poslanci nepřijmou žádné nové ustanovení, vrátí se příští rok od prvního ledna po dvanácti letech do „normálního“ režimu, kdy je jejich plat určován koeficientem podle průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Plat by se jim v takovém případě skokově zvýšil o 14 500 korun a tento nárůst vláda vzhledem k napjatému rozpočtu nechce připustit.
Předseda vlády Sobotka proto přišel v úterý do poslaneckého klubu ČSSD s návrhem, aby se poslanecké platy zvýšily o jedno procento – necelých 600 korun. Vládní návrh zákona má do letošního července připravit ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. „Čekáme na politické zadání, pak připravíme konkrétní varianty,“ řekla ve středu Insideru a HN.
Předběžných plánů se objevilo více. Úplné rozmrazení Sobotka odmítá, ponechání platu na současné úrovni udržuje „nespravedlnost“ mezi poslaneckými a třeba soudcovskými platy, vedle toho se zvažují různá procenta navýšení.
V ČSSD se objevil i návrh na vytvoření nového mechanismu, který by v duchu původní právní předlohy určoval platy ústavních činitelů automaticky. Hovoří se i o variantě, že by platy nebyly vypočítávány podle platů v nepodnikatelské sféře, nýbrž podle platů ve státním sektoru – jako u úředníků, hasičů, policistů nebo učitelů.
Sociální demokraté jsou zastánci alespoň mírného zvýšení platů, konkrétní cifry si chtějí dohodnout s koaličními partnery.
Z KDU-ČSL zatím zaznívají spíše zdrženlivá vyjádření, že než platy zvýšit o procento, bude jednodušší je nechat ve stejné výši. Zcela mimo rámec produktivní debaty vykročil šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Když jdou lidi do politiky, tak to mají brát jako službu národu a zemi a měli by být zajištěni. Potom by nemuseli brát vůbec nic a nemuseli by ani krást,“ sdělil ministr financí v pondělí Právu.
Jakub Kalenský, Kateřina Surmanová
