Rozhovor – Většina Lotyšů euro nechce. Když s tím ale bylo možné něco dělat, tak se neozvali, říká hlavní ekonom banky Nordea Andris Strazds v rozhovoru pro deníky Insider a Aktuálně.cz.
Rozhodnutí o vstupu země do eurozóny, ohlášené na 1. leden 2014, bylo podle bankéře hlavně politickým rozhodnutím. Podobný krok by měly udělat i ostatní státy ve střední a východní Evropě, včetně České republiky, míní ekonom. Jedině tak země přestanou být "jídelním lístkem", o kterém se u stolu baví jiní strávníci.
Že tím Česko nebo Polsko přijdou o vlastní měnovou politiku, podle něj navíc není škoda. "Znamená to zavřít kanál, který umožňuje bojovat s ekonomickými šoky, a začít být více flexibilní," řekl v interview poskytnutém na ekonomickém fóru v polské Krynici.
Insider: Můžete shrnout, z jakého důvodu se Lotyšsko rozhodlo vstoupit do eurozóny právě teď, v době ekonomického útlumu?
Andris Strazds: Podle mého není žádný důvod oddalovat naše rozhodnutí. Navíc nám to přinese úsporu transakčních nákladů, kterou příští rok pocítíme okamžitě, nebo nárůst obchodu se zeměmi eurozóny, což je pro nás jako proexportně orientovanou ekonomiku důležité.
Došla řeč na to, že byste se vstupem do měnové unie počkali, až krize pomine?
Ani ne, pokud samozřejmě nemáte na mysli odklad, kvůli kterému přijmeme euro až v roce 2014. Vzhledem k naší krizi a vysokému schodku státního rozpočtu to dříve nebylo možné.
Už několik lotyšských i litevských ekonomů mi při rozhovorech řeklo, že chtějí euro kvůli solidaritě. Tvrdí, že je fér, aby se jejich země také podílely na záchraně zadlužených ekonomik. Jaký je váš názor?
Pochopitelně, je to jedna ze základních myšlenek EU. My jsme od Evropské komise brali v roce 2009, když náš trh zkolaboval, a dostali jsme půjčku s velmi nízkým úrokem. Takže by teď bylo skutečně nezdvořilé říkat, že nechceme mít nic společného s některými problematickými zeměmi.
Už jsem z více stran zaslechla i názor, že Lotyšsko s eurem neotálí, protože v budoucnu už by ho nikdy nepřijalo.
Zřejmě kvůli plnění inflačního kritéria – je pravda, že ceny možná v budoucnu vzrostou. Ale říkám, jde jen o možné riziko, ne že se to stane.
Profesor ekonomie Ivars Brīvers na jaře prohlásil, že většina lotyšských občanů s eurem nesouhlasí, stejně tak akademici a ekonomové. Je tomu skutečně tak?
Je pravda, že pro evropskou měnu je u nás o něco méně lidí než těch, kteří ji nechtějí. Myslím, že hlavně z citových důvodů.
Náš lat zrovna nedávno slavil dvacáté výročí, sloužil nám dobře, vždycky to byla stabilní měna. Stal se jedním ze symbolů lotyšské nezávislosti a teď má zmizet, což je zvláště pro starší generaci zkrátka emotivní záležitost. V médiích se navíc pořád objevují negativní zprávy o eurozóně, sice ne už asi tolik jako před dvěma lety, ale stejně. Krize je přitom problém jen několika posledních let a politici by měli hledat dlouhodobé řešení, a ne populistické.
Znamená to, že veřejné mínění nehrálo roli?
Šlo o politické rozhodnutí. Lidé s eurem nepřímo souhlasili v roce 2003, když se rozhodovalo o vstupu do Evropské unie. Navíc se podívejte na náš parlament – kritici společné měny by zvládli svolat referendum, kdyby chtěli. Ale neudělali to. Což je podle mě důkaz, že žádnou opravdu silnou ideologickou opozici nemáme.
Proč by měla podle vás euro přijmout Česká republika? S důvěrou trhu podle toho, jak se například v posledních letech snižují úroky za české desetileté vládní dluhopisy, problém nemá...
Nejdůležitější jsou podle mě politické výhody, pokud chcete mít vliv na změny, které se v Evropské unii dějí. Pokud nejste členem měnové unie, tak nesedíte u stolu, kde se rozhoduje, ale jste součástí jídelního lístku. Ocitnete se mimo diskusi o věcech, které se vás přitom tak jako tak dotknou, i když nepřímo. Mluvím například o bankovní unii.
O jaké výhody by ale Česko přišlo, pokud by euro přijalo?
Teď máte nezávislou peněžní politiku, které byste se museli vzdát. To znamená zavřít kanál, který umožňuje bojovat s ekonomickými šoky, a začít být více flexibilní – ať už na trhu práce, ve schopnosti škrtat, naučit se vytvářet v příznivých časech přebytky rozpočtu, aby bylo v době recese jak stimulovat ekonomiku.
Jaké negativní dopady mělo euro pro Estonsko, které jím platí od roku 2011?
Mluví se například o tom, že v zemi rapidně vzrostla inflace. Osobně si ale myslím, že jde skutečně jenom o náhodu a neměli bychom vyvozovat závěry, že k tomu došlo kvůli přijetí eura. Stalo se tak v době, kdy zdražují světové komodity, ať už ropa, zemní plyn, nebo potraviny, což samozřejmě není důsledek evropské měny.
Můžete o nějaké zemi v Evropské unii říct, že se jí daří lépe bez eura a společná měna se jí nevyplatí?
Pravděpodobně Velká Británie, zde můžeme mluvit o nějakých skutečných, a ne pouze imaginárních přínosech, na mysli mám například Londýn coby finanční centrum. V tomto případě je to pochopitelné, zemí střední a východní Evropy se to ale podle mě netýká, ani České republiky.
Zhruba před rokem a čtvrt se hodně mluvilo o "vyloučení“ Řecka z eurozóny. Myslíte si, že je odchod některé země stále na programu, nebo se podařilo vyřešit problémy natolik, že už nic podobného nehrozí?
Začnu zeširoka. Vzpomeňme si na Latinskou měnovou unii, která existovala od poloviny 19. století a do níž patřily třeba Švýcarsko, Itálie či Řecko. A když začnete zkoumat, proč se rozpadla, tak zjistíte, že to bylo kvůli podvodům jejích členů. Pravidla tehdy nedodržoval například Svatý stolec, kde se začaly razit mince s nižším obsahem stříbra, než měly mít, později dělalo něco podobného Řecko. Obecně si tedy myslím, že pokud bude někdo dále podvádět, tak může ostatním v určitý okamžik dojít trpělivost. A pak by se mohlo stát, že eurozóna o některé země přijde.
Tereza Holanová
