Zahraničí – Nic nekončí, dokud to doopravdy neskončí, praví podtitul amerického filmu Rocky Balboa. Zhruba takto by se asi dalo napsat také o válce s Al-Káidou a terorismem, kterou Barack Obama zdědil od svého předchůdce George W. Bushe.
Ve čtvrtečním zásadním projevu Barack Obama prohlásil: „Tato válka, stejně jako všechny války, jednou skončí. Tomu nás učí historie.“ Uvedl, že omezí útoky bezpilotními letadly a terčem bude nyní jen ten, kdo představuje bezprostřední ohrožení americké bezpečnosti.
To znamená, že válka s terorismem a Al-Káidou jako globální věc, vyhlášená Bushem krátce po 11. září 2001, v této podobě končí. Respektive Obama ji ve svém projevu formálně, oficiálně uzavřel.
Nadále už tedy nepůjde o válku, ale jen o omezené údery na pečlivě vybrané cíle.
Ovšem v Bílém domě, Pentagonu a sídle Ústřední zpravodajské služby (CIA) panují rozdílné názory na to, kdy válka (s)končí.
Je tomu teprve týden, co na otázku, jak dlouho ještě válka s terorismem potrvá, odpověděl při slyšení v americkém Senátu náměstek ministra obrany pro zvláštní operace Michael Sheehan: „Zhruba deset až dvacet let.“
Další představitel Pentagonu Jeh Charles Johnson naopak prohlásil, že „organizace Al-Káida, jak jsme jí znali a vůči které Kongres v roce 2001 schválil použití vojenské síly, byla v podstatě zničena“.
Za vzájemně si odporujícími prohlášeními není třeba hledat velkou senzaci. Situace je zkrátka i pro lidi, kteří se problémem zabývají a řeší ho, nepřehledná.
Vedení Al-Káidy z roku 2001 skutečně bylo zničeno, protože z tehdejší nejvýše postavené skupiny vůdců a organizátorů útoků přežil na svobodě pouze Egypťan Ajmán Zavahrí.
Přežívají ale nástupci Al-Káidy, a to dvojího druhu. Zaprvé ozbrojené organizace, které existují v zemích, kde jim chaos, válka a slabá centrální vláda poskytují prostor k existenci. Tedy v Mali, Somálsku, Nigeru, Sýrii i Jemenu. Ani útoky bezpilotními letouny odnož místní Al-Káidy z jejích úkrytů zcela nevypudily.
A zadruhé zfanatizovaní jedinci, kteří pod vlivem internetu a dalších podnětů sami naplánují a provedou brutální útoky, byť se jejich oběti nepočítají na desítky či stovky. Čerstvými příklady jsou bratři Carnajevové v Bostonu nebo dva muži, kteří v Londýně zavraždili britského vojáka.
Pokud bereme tyto dvě skupiny za součást terorismu a cosi jako druhou generaci Al-Káidy, pak válka v terorismem a Al-Káidou pokračuje. I když jinak.
V Pákistánu mají Američané (z Obamova rozhodnutí) opustit takzvané demonstrativní údery proti islamistům, kteří jsou někde spatření ve větší skupině a se zbraněmi, ale nejsou podezřelí z přípravy konkrétních akcí.
Útoky by tedy napříště měly cílit ne na osoby, u kterých se podíl na terorismu předpokládá, ale jen na ty, u kterých se o tomto podílu ví. (Od roku 2004 provedla CIA v Pákistánu přes 355 náletů bezpilotními letadly, zahynulo více než 2500 lidí.)
Dosud měla palbu z bezpilotních letounů Predator a Reaper na starosti CIA, nejpozději během dvou let tato kompetence přejde plně na Pentagon. Jde o součást změn, které nastanou s odchodem amerických jednotek z Afghánistánu příští rok.
Podle deníku New York Times chce Obama, i když to veřejně nevyslovil, vrátit CIA k původnímu poslání, kterým je zpravodajská činnost. Dohledem nad bombardováním bezpilotními letouny vykročila trochu jiným směrem.
Paradoxní je, že omezení bezpilotních náletů Obama oznamuje v době, kdy USA provedly 14. května první zkušební start nového, moderního typu dálkového bezpilotního bombardéru z letadlové lodě. Stroj s doletem přes tři tisíce kilometrů bude tak moci zasáhnout i cíle ve velké vzdálenosti od americké základny či plavidla.
Tady už ale nepůjde jen o údery proti skupinám teroristů někde v horách či údolích, ale spíš o důležitou zbraň v možných budoucích totálních válkách. Zbraň, která může být účinná, protože neohrozí život žádného vlastního vojáka či pilota.
Co teď Obama opravu nepotřebuje? Aby se někomu z pohrobků původní Al-Káidy povedl velký, spektakulární úder na americký cíl. Ne Boston nebo Londýn, ale něco většího.
Jeho koncepcí by to otřáslo a republikáni, kteří považují slova o konci války s terorismem a návrat k životu před 11. září za předčasná a nedomyšlená, by o tom rádi a nahlas mluvili.
Martin Novák
