Za kulisy událostí - Příběh zvyšování poslaneckých (senátorských a ministerských) platů připomíná britský seriál Jistě, pane premiére: „Abychom zvýšili platy soudců, musíme zvýšit i své platy, ač nám na tom ani za mák nezáleží. Je to jen další kříž, který musíme nést.“
Vláda (ze svého pohledu „nucena“ verdiktem Ústavního soudu zvýšit platy soudců i politiků) už poslala sněmovně návrh s pěti variantami: od mírného zvýšení až po trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Nejmenovaný člen vlády Insideru popsal, jak probíhala debata Nečasova kabinetu. Rozhořela se poté, co tam ministr práce Drábek přinesl poměrně narychlo svůj návrh. (Drábek se bránil, že musel „velmi rychle“ reagovat na květnový výrok ústavních soudců, do sněmovny ovšem odešel jen stručný návrh – novela prakticky obsahuje pouhé dvě věty, jen pětkrát obměněné).
Ministři se museli vypořádat s dilematem: nechat spojené platy soudců a zákonodárců (jak to v komentáři vítal jako „významnou pojistku“ i Ústavní soud, ač se k tomu teď nehlásí) a riskovat obrovskou kritiku po halasném snižování platů v roce 2010 – anebo platy rozpojit.
A to vše s vědomím, že zákonodárci (napříč spektrem) celou dobu vymýšlejí, jak si platy zase zvýšit (tedy dilema, kterak nerozhněvat vlastní poslance).
Premiér Petr Nečas proto navrhl dvě varianty, z nichž ta první byla vskutku extrémní: poslat sněmovně jen název novely zákona – a pak prázdné stránky s tím, že se „zbytek“ napíše až tam. Až po „široké dohodě“ poslaneckých klubů.
Druhou variantou mělo být zvýšení jen soudcovských platů s tím, že po „širším politickém konsenzu“ se nebude vláda bránit změnám.
Ministr financí Kalousek ovšem požadoval, aby se Parlamentu poslal Drábkův návrh s komentářem, že „vláda naplňuje vůli Ústavního soudu, nad kterou je rozpačitá“.
A navrhl i druhou možnost: předložit zvlášť zákon o platech zákonodárců a zvlášť o platech soudců. Argumentoval tím, že je to tak ve většině zemí, zatímco tady si soudcovská lobby prosadila, že to bude v jednom zákoně, „aby platy rostly i jim“.
Podobnou variantu (oddělit) pak zvažoval i premiér.
Do tavícího kotle nápadů přispěl s troškou do mlýna i ministr zdravotnictví Heger: pošleme tam pět variant zvýšení.
Z diskuse vyplynulo:
1/ premiérova extrémní varianta nepadá do úvahy (sněmovně jistě lze poslat návrh zákona, nikoliv však prázdné stránky);
2/ dva separátní zákony v danou chvíli na stole nebyly.
V posledku tak Nečasův kabinet poslal sněmovně „lex Drábek“ (zvýšení platů všem) s tím, že je to „úzký nosič“, který se dá ve sněmovně pozměnit.
Premiér poté poznamenal, že se na konečné úpravě lze shodnout, pokud na tom „nikdo nebude politicky parazitovat“.
Jenže právě to se nedá moc čekat: o snahách poslanců napříč spektrem zvednout si platy Insider z několika zdrojů ví, zároveň ale v době škrtů bude mít málokdo odvahu říct to otevřeně.
Možná to ale dopadne obdobně jako s přímou volbou prezidenta: málokdo v Parlamentu ji chtěl, přesto prošla. Tady to může být naopak...