Za kulisy událostí - Jan Švejnar ani půl roku před první přímou volbou prezidenta neřekl jasné slovo, zda se jí chce zúčastnit, nebo nechce, ale jeho jméno s ní už začalo hýbat.
Zveřejňované průzkumy s ním navzdory dost nejisté kandidatuře počítají, jeho druhé či třetí místo znamená však jenom to, že by si voliči jeho kandidaturu přáli a obraz pořadí mezi skutečnými kandidáty to mate.
Sociální demokraté, jak Insider už psal, si dokonce kvůli Švejnarovi nechali udělat v červnu u společnosti STEM svůj vlastní průzkum ve dvou variantách – se Švejnarovou účastí a bez ní.
Ve variantě se Švejnarem byl první Jan Fischer (32 %), druhý Švejnar (19 %), třetí se 13 procenty shodně Miloš Zeman a kandidát ČSSD Jiří Dienstbier. Ve variantě bez Švejnara však podle socialistů vzroste Fischerův zisk na 42 procent a Dienstbierův na 15, Zeman by na třetím místě zaostával za kandidátem ČSSD o jeden procentní bod.
Veřejně publikované průzkumy dělají už delší dobu dvě z větších tazatelských společností, Factum Invenio a Median, a zahrnují do nich i jména, o nichž se v souvislosti s kandidaturou zatím opravdu jenom mluví.
Porovnáme-li výsledky za červen, oběma v červnu vévodí Jan Fischer s 26 (Factum), respektive 32 procenty (Median). Podle agentury Factum je za ním druhý Jan Švejnar, podle Medianu Miloš Zeman.
A když porovnáme zisky některých dalších kandidátů, Přemysl Sobotka by podle Factumu dostal 3,1 procenta, podle Medianu 7,5. Jana Bobošíková zase 7,6 procenta u agentury Factum, 4 procenta u Medianu.
Právě v průzkumech agentury Factum se objevuje jak kandidát-nekandidát Jan Švejnar, tak i Tomio Okamura, který už ze hry o Hrad veřejně odstoupil, nebo třeba Zdeněk Tůma, který kandidaturu ani nikdy neohlásil.
„Veřejnost o nich uvažuje, mají nezanedbatelnou podporu," obhajuje jejich zařazení ředitel agentury Factum Invenio Jan Herzmann. „Jakmile bude uzavřen seznam oficiálních kandidátů, budeme uvádět jen je," dodává.
Jeho lidé shromáždili letos na jaře mediálně diskutovaná jména a soubor doplňují podle dvou kritérií. Přibyde ten, kdo se stane oficiálně kandidátem, anebo ten, koho v otevřeném souboru navrhnou dotazovaní a dají mu pak jedno procento podpory.
Přístup, jaký Factum Invenio zvolila, se mnoha expertům nezdá.
„Když na seznam zařadíte i kandidáta, který ve vašem průzkumu získá třeba dvě procenta, ale vůbec kandidovat nebude, někomu ta dvě procenta ubere a celý výsledek zkreslí," říká například Daniel Kunštát, zástupce ředitele u konkurenčního CVVM.
Právě Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd a ani už zmiňovaný STEM zatím žádný průzkum týkající se prezidentských kandidátů nepublikovaly.
„Chystáme se na to, ale vyčkáváme, až se projasní pole. S průzkumem počítáme tak v září, ale možná že dokonce až v říjnu," říká Daniel Kunštát.
„Už jsme dělali celou řadu průzkumů, ale žádný jsme nepublikovali,“ přidává se Jan Hartl ze STEM a po krátkém váhání dodává proč: „Nechtěl jsem se účastnit plytkého tipování vítěze. A pak když předložíte různé seznamy, dostanete různé výsledky."
Tento postoj podepisuje politolog Tomáš Lebeda. „Jsou to vůbec první přímé volby prezidenta, voliči s nimi nemají žádnou zkušenost. Proto i průzkumy jsou v tuto chvíli jen jakýmsi testem oblíbenosti – s volbou to nemá nic společného," zpochybňuje dosavadní průzkumy.
Problémem je, nakolik tyto průzkumy ovlivní voliče. „Jako politologové si troufáme říct, že ovlivňují, ale neumíme měřit, jak moc," říká Lebeda a s narážkou na zveřejňované výsledky Jiřího Dienstbiera dodává: „Ale je absurdní, aby kandidát strany, která vede stranické preference, byl úplně na chvostě."