Objev dne - Do složitých právních konstrukcí aféry Nagygate promluvil Klausův a od minulého týdne i Zemanův kandidát na soudce Ústavního soudu Jan Sváček.
Dlouholetý předseda Městského soudu v Praze popsal cestu, která by mohla dostat otázku imunity poslanců k Ústavnímu soudu. O její šíři se opírá verdikt Nejvyššího soudu, díky němuž pak byli obvinění z korupce zproštěni tři bývalí poslanci ODS Tluchoř, Fuksa a Šnajdr.
Dveře k nejvyšší soudní autoritě by podle Jana Sváčka mohlo otevřít právě dnešní rozhodnutí nejvyššího žalobce Pavla Zemana, který obvinění trojice exposlanců kvůli postoji Nejvyššího soudu zrušil. Dnešní verdikt nejvyššího státního zástupce, míní Sváček, může na rozdíl od verdiktu Nejvyššího soudu napadnout ministryně spravedlnosti a podat stížnost pro porušení zákona.
"V první řadě by musela dospět k závěru, že rozhodnutí státního zástupce zastavit stíhání je rozhodnutí o otázce viny a trestu, což se dá analogicky vysvětlit, a za této situace může zvážit, zda podá stížnost na porušení zákona. Pak by se tím opětovně zabýval Nejvyšší soud," popsal možnost dlouholetý předseda Městského soudu v Praze.
"Soud v okamžiku, když rozhoduje o vině a trestu, může v kterékoli fázi své řízení přerušit a věc předložit Ústavnímu soudu, aby rozhodl," dodal s tím, že variantu je možné brát spíše jako teoretickou možnost a její případný úspěch závisí na velkém množství podmínek, které je nutné splnit.
Vzor Chvalovský
I kdyby se totiž do případu vložila ministryně Benešová, nikdo například nemůže předjímat, zda by se Nejvyšší soud skutečně obrátil na Ústavní soud a zda by nerozhodl znovu tak jako v minulosti.
V praxi Městského soudu v Praze, jemuž Jan Sváček předsedal, není institut přerušení řízení a následného postoupení věci Ústavnímu soudu novinkou. Soudce Kamil Kydalka tuto cestu například použil v případě letošní novoroční amnestie Václava Klause, když rozhodoval o zastavení kauzy bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského (Ústavní soud mu ale z procesních důvodů nevyhověl).
Ministerstvo spravedlnosti připouští, že cesta popisovaná Janem Sváčkem možná je, ale také připomíná, že má příliš mnoho úskalí. Mezi jinými například i to, že Nejvyšší soud už v minulosti judikoval, že stížnost pro porušení zákona nelze podat proti rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání v přípravné fázi trestního řízení.
„Judikáty sice nemají v českém právním prostředí normativní právní význam, tudíž ministryni spravedlnosti formálně nebrání podat stížnost i v případě aktuálního rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, nicméně vzhledem k tomu, že by o ní rozhodoval Nejvyšší soud, lze předpokládat, že by se přiklonil k původní argumentaci ve výše uvedeném judikátu,“ uvedl mluvčí spravedlnosti Robert Schuster.
Cesta bývalé soudkyně
O podobné cestě k rozhodování Ústavního soudu o míře imunity, tedy přes možnost zásahu ministryně spravedlnosti, v minulosti mluvila i někdejší ústavní soudkyně, dnes senátorka Eliška Wagnerová. Ta by oproti Sváčkovi šla přes napadení rozsudku v kauze poslanců Jaroslava Škárky a Víta Bárty, který rozhodnutí o Petru Tluchořovi a spol. předcházel a na který se Nejvyšší soud odkazuje.
V tomto případě by však ministryně spravedlnosti musela napadnout rozsudky Obvodního soudu Prahy 5 a Městského soudu v Praze, kam Nejvyšší soud případ vrátil.
"Ministryně spravedlnosti sice už říkala, že stížnost v případě Škárka-Bárta zvažuje, ale zda to Nejvyšší soud skutečně dá k Ústavnímu soudu, je otázka," upozorňuje Eliška Wagnerová na neznámou, která i v jejím případě zůstává.
Rozhodnutí, zda ministryně spravedlnosti Marie Benešová zasáhne v tomto případě, ještě nepadlo. A je třeba dodat, že i kdyby byl rozsudek v kauze Škárka-Bárta napaden, případu obou poslanců by se případné nové určení imunity netýkalo a pravděpodobně by se promítlo až do aktuální kauzy exposlanců ODS.
Možnosti tu jsou
Zbylé možnosti, jak určit rozsah imunity zákonodárců, pak potřebují více času – například pokus změnit příslušné zákony běžným zákonodárným způsobem, tedy hlasováním v Senátu a sněmovně nebo ústavní stížností zákonodárců.
V Senátu se už začala formovat skupina osmnácti senátorů, kteří by takovou stížnost podali, nicméně Wagnerová, která mezi ně patří, uvedla, že je otázka, zda se nejprve nepokusit o změnu běžným legislativním postupem, aby předešli argumentu Ústavního soudu o tom, že nevyužili všechny možnosti.
Martina Machová
