Za kulisy událostí - Na politické scéně se začalo (zatím jen potichu) mluvit o možnosti vrátit se od přímé volby prezidenta (která ještě ani neproběhla, ale už se zadrhla) opět k volbě parlamentní.
Jediný solitér, který o ní začal mluvit nahlas, je zatím poslanec Boris Šťastný.
Na první pohled divoká (a podle vicepremiérky Peake dokonce „absurdní“) představa ale může dojít svého naplnění. Insider nabízí jednu – i když přiznáváme, že zatím velmi hypotetickou – možnost, jak se k parlamentní volbě hlavy státu vrátit. Mluvili jsme o ní s poslancem, který patří do okruhu politického grémia sněmovny.
Už jeho první poznámka směřuje k tomu, že se pouštíme na pole teorie. „Nikdo z Parlamentu nebude jednat aktivně – ve smyslu, že by sám navrhoval změnu ústavy, která by vracela parlamentní volbu,“ popisuje přední činovník sněmovny náladu mezi zákonodárci. Totéž se podle něj nedá čekat ani od vlády.
Jiná situace by ale podle našeho zdroje nastala, kdyby Ústavní soud zrušil nějakou pasáž zákona, který upravuje přímou volbu. Poslanci by pak stáli před úkolem přijmout zákon o volbě (nebo některou jeho část) znovu. K této možnosti je přitom reálně nakročeno, protože Tomio Okamura, Vladimír Dlouhý i Jana Bobošíková se obrátili se stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
„Pokud by pak Ústavní soud část zákona zrušil, nebylo by vůbec jasné, zda tentokrát bude v Parlamentu dost hlasů k přijetí změněného zákona,“ rýsuje dále sněmovní zdroj scénář návratu od přímé demokracie. Poukazuje v té souvislosti na zděšení některých zákonodárců z toho, jací kandidáti se do přímé volby přihlásili a jak se příprava přímé volby vyvíjí.
Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil sice Insideru namítl, že Parlament by v takovém případě „nedostál závazku danému ústavou“, ale zároveň dodává, že je to jen závazek, který se nedá vynutit.
A pokračujme dále: Pokud by Parlament odmítl změněný zákon o přímé volbě, musely by následně obě komory změnit ústavu a volbu prezidenta dát znovu do ruky Parlamentu.
K tomu jsme sebrali tři postřehy. „Nedovedu si představit, že by se tato vládní koalice vrátila k parlamentní volbě,“ netají se pochybnostmi exministr Pospíšil.
„Připadá mi to jako blbost. Ale tady je teď možné snad všechno,“ dodává jeden z koaličních poslanců.
„No, proč ne, tak si zvolíme Jirku Dienstbiera,“ směje se naopak této možnosti vlivný sociální demokrat, vědom si parlamentní převahy opozice, pokud by se volba prezidenta konala podle starých pravidel.
K tomu je dobré připomenout náladu, která vládla při hlasování, jež přímou volbu vpustilo do ústavy.
U poslanců bylo nadšení pro přímou volbu na první pohled velké: hned 159 poslanců zvedlo vloni v prosinci ruku pro. Část z nich se ale netajila tím, že nezvedli ruku z entusiasmu, ale aby splnili stranický závazek. ODS a ČSSD se také v podstatě držely v šachu: ani jedna strana nechtěla mít v rukou černého Petra, že to byla právě ona, která prvek přímé demokracie potopila.
Senátoři se naopak svou skepsí netajili: Ano nakonec řeklo letos v únoru jen 33 senátorů (nutné minimum přítomných senátorů bylo 30), proti jich bylo 21.
Insider dodává: v hypotéze, jak dospět opět k volbě prezidenta Parlamentem, zůstává stále mnoho neznámých (především případný postoj Ústavního soudu). Je tedy možné, že momentálně těžkopádná kára přímé volby bude nakonec drkotat dál.