Dokument dne - Premiér Petr Nečas má před sebou dnes večer první summit Evropské unie v Bruselu v nové éře, tedy „po Merkozym“.
Vedle českého premiéra usedne místo Nicolase Sarkozyho ke stolu v bruselském paláci Justus Lipsius nový francouzský prezident Francois Hollande a ten se bude snažit změnit dosavadní „škrtací“ ráz unijního klubu; chce po Unii, aby se začala více soustředit na ekonomický růst.
Česká vláda ve středu premiérovi schválila mandát na dnešní večerní jednání. Padesátistránkový dokument, který má deník Insider k dispozici, například obsahuje bodový scénář Nečasova projevu, který dnes večer v Bruselu pronese.
„Je třeba zdůraznit, že česká vláda nespatřuje protiklad mezi cílem fiskální konsolidace a prorůstových opatření. Jedno nesmí jít na úkor druhého. Proto by nynější posun k prorůstovým opatřením neměl být vnímán jako odklon od dosavadní strategie konsolidace,“ řekne dnes například premiér svým partnerům.
Dále z dokumentu, kapitola 2: "Pozice ČR":
K prorůstové agendě
Vláda České republiky dlouhodobě řadí opatření zaměřená na oživení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti, včetně dokončení jednotného vnitřního trhu, mezi své priority... ČR souhlasí s tím, že doposud nebyl plně využit potenciál jednotného trhu v EU a je nutné objevovat nové zdroje růstu a vytvářet pracovní místa. Z toho důvodu převážně podporuje myšlenky ztvárněné v dopise předsedy Evropské rady a prohlášení Evropské komise ke Dni Evropy 9. května 2012, které cílí na zvýšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
Pokud jde o jednotlivá prorůstová opatření uvedená prohlášení EK, má ČR následující pozici.
- urychlení realizace politik k podpoře stability a růstu: lze souhlasit s tvrzením, že je nutné urychlit a zintenzivnit implementaci Strategie Evropa 2020 tak, aby evropský průmysl (hospodářství) začal skutečně růst. Také je třeba ocenit a přivítat snahu EK zaměřit se na podporu malých a středních podniků (MSP), které představují páteř evropské ekonomiky a které se v současné době potýkají s řadou problému, přičemž jedním ze zásadních je nedostatečný přístup ke kapitálu (včetně rizikového kapitálu). Bez vyřešení tohoto problému se MSP nebudou dále rozvíjet, nebudou inovovat, nedokáží vytvářet pracovní místa. Hospodářství se tak ocitne v začarovaném kruhu, který nadále zvýší rozdíl mezi konkurenceschopností evropských podniků v porovnání s jejich světovými konkurenty.
- plné provedení již schválených právních předpisů: pokud jde o směrnici o pozdních platbách, ČR splní termín transpozice do národní legislativy v termínu, který byl stanoven ve směrnici – tj. k březnu 2013. Původní transpozice byla provedena do novely občanského zákoníku, kde ale došlo k odložení účinnosti k 1. lednu 2014. Proto, aby ČR splnila transpoziční lhůtu pro tuto směrnici, rozhodla se implementovat směrnici ještě jednou, a to do obchodního zákoníku s účinnosti nejpozději k 1. březnu 2013. ČR rovněž vítá iniciativy EK v oblasti směrnice o službách, zejm. plánované vydání (počátek června) sdělení ke službám spolu s třemi doprovodnými dokumenty (vodítka podle článku 20 podle směrnice o službách, výsledky tzv. performance checks a implementační zpráva, pokud jde o jednotná kontaktní místa a ekonomické dopady implementace směrnice o službách). ČR jakékoliv aktivity vedoucí k dokončení vnitřního trhu se službami vítá a považuje je za svoji prioritu.
- odstranění překážek v síťových odvětvích: v textu EK ČR pozitivně kvituje zmínky o rozdílech v kvalitě infrastruktury mezi členskými státy. Pokud jde o Nástroj k propojení Evropy (CEF), má ČR značné výhrady k návrhu EK, zejména pokud jde o přesun 10 mld. eur z Fondu soudržnosti do dopravní části CEF; ČR bude podporovat celkové snížení alokace na CEF, primárně v oblastech energetiky a telekomunikací.
- digitalizace: digitální jednotný trh je prioritou ČR. V současné době se čeká na předložení návrhu k elektronickému podpisu (počátek června), elektronické identifikaci a autentifikaci. Tento návrh patří mezi 12 prioritních návrhů SMA I, zároveň se jedná o poslední návrh z tohoto seznamu, který EK ještě nevydala. V ČR však neexistuje gestor za digitální jednotný trh, neexistuje tedy ani hierarchizace hlavních priorit ČR v oblasti digitálního trhu, tuto otázku bude proto potřeba urychleně vyřešit.
- uvolnění potenciálu „zeleného“ růstu: v rámci diskuzí k Cestovnímu energetickému plánu do roku 2050 (sdělení EK) je pro ČR zásadní zachování technologicky neutrálního přístupu a ponechání otevřených dveří všem nízkoemisním technologiím, včetně jaderné energetiky. ČR má obavy ohledně předpokladů, které EK při přípravě Cestovní mapy využila, zejména pokud jde o významný nárůst obnovitelných zdrojů energie (OZE). Závěry k Cestovní mapě mají být přijaty na červnové Radě TTE-E. V souvislosti s Cestovní mapou EK připravuje také sdělení k obnovitelným zdrojům. ČR dále pokládá udržitelné využití přírodních zdrojů za velmi důležitou problematiku, důraz klade zejména na efektivní využití druhotných surovin a primárních zdrojů (zahrnuto v příslušných politikách a rozvojových dokumentech); další rozvoj využití OZE by nicméně měl respektovat přírodní podmínky a vhodnost jednotlivých zdrojů v příslušných členských státech.
- posílení bankovního systému prostřednictvím rekapitalizace: rámec pro krizové řízení v bankovním sektoru, který EK plánuje předložit v červnu, bude z pohledu ČR velmi citlivým návrhem. Jeho smyslem bude posílení spolupráci členských států a harmonizace základní sady nástrojů a opatření použitelných jak během krizových situací, tak ve fázi prevence. Tento návrh se bude řadit spolu s návrhy revidovaných pravidel kapitálové přiměřenosti (CRD IV), které byly v květnu schváleny ministry financí, k největším prioritám ČR v oblasti regulace finančních trhů. Své požadavky na zachování dostatečných pravomocí pro domovské orgány dohledu, což byla jedna z hlavních priorit, ČR do návrhu CRD IV prosadila.
ČR nepodporuje možné úvahy nad brzkým zavedením evropských dluhopisů se společným ručením, které by v současné situaci nepředstavovaly ekonomicky racionální nástroj, nýbrž zvýšené riziko morálního hazardu způsobeného přenesením závazků fiskálně neodpovědných států a dále snížilo již problematickou ochotu k provedení bolestivých, leč nezbytných strukturálních a fiskálně konsolidačních reforem. O zavedení solidárních eurodluhopisů bude ekonomicky možné uvažovat až v okamžiku, kdy eurozóna bude skutečnou fiskální a hospodářskou unií s mnohem vyšší mírou integrace.
