Glosa – Ministr kultury Daniel Herman se tento týden objednal k prezidentu Miloši Zemanovi. Při hodinové schůzce „ve velmi přátelském a dělném duchu“ prezident například vyjádřil přání otevřít spolu s lidoveckým ministrem nějakou kulturní památku. Řeč však přišla i na jednání s představiteli církví, tedy jedno z témat, která nejvíce dělí vládní koalici.

A jen o den dříve udělil Zeman audienci jinému vrcholnému představiteli KDU-ČSL, místopředsedovi sněmovny i strany Janu Bartoškovi. Ten zase prezidentovi popisoval neshody mezi vládními stranami při vytváření služebního zákona. „Šel jsem za ním konzultovat průběh vyjednávání s tím, že v tento moment nenacházíme v určitých oblastech úplnou shodu,“ říká Bartošek.

Se Zemanem se prý úplně ve všem neshodli, ale předkládali si argumenty a „cizelovali postoj“.

Ministr zemědělství Marian Jurečka však odmítá, že by lidovci, kteří si několikrát stěžovali, že je větší koaliční partneři obcházejí, záměrně přesouvali vládní agendu na Hrad. „Odmítám úvahy o tom, že bychom měli pocit, že jsme mimo hru, a proto bychom měli chuť přenášet některá témata mimo koaliční setkávání,“ ohradil se Jurečka.

Lidovci se dříve do Miloše Zemana, který je nazval „politickým plevelem“, rádi obouvali – Jurečka si například po proslulé Zemanově vrávoravé prohlídce korunovačních klenotů neodpustil poznámku o namazaném ruském mužikovi.

Bartošek zase loni v létě na svém blogu zveřejnil text o Klausovi a Zemanovi hemžící se větami o mistrech urážek, neporozumění, neochoty ke kompromisu, dinosaurech nebo buranství a nedostatku věcného zájmu o problémy země. „To je věc, kterou jsem napsal, ale v politice je to tak, že když je někdo zvolen, je to pro vás politický partner,“ říká dnes Bartošek.

A přidává argument, který dlouhodobě s oblibou používá právě Zeman – tedy že je přímo zvolen. „Má nejsilnější mandát, silnější než politické strany,“ přebírá prezidentovu rétoriku místopředseda lidovců.

Nalezení porozumění mezi Hradem a nejmenší koaliční stranou už Česko zažilo několikrát. Václav Klaus si například notoval s politiky Věcí veřejných, před nimiž přitom během předvolebního boje varoval.

Když však třeba chtěl tehdejší premiér Petr Nečas odvolat véčkařské ministry Radka Johna a Josefa Dobeše, nepochodil. Klaus rozhádanou koalici přinutil k dohodě. A stal se hlavní oporou nejmenší vládní strany v hádkách s koaličními partnery.

Aleš Měřička