Zahraničí – Facebook je v Číně zakázán a blokován od roku 2009. Navzdory tomu začala společnost obhlížet terén, zda by - po personálních změnách ve vedení Číny - nebylo možné do nejlidnatější země světa legálně proniknout.
Změny nastávají tento týden, až skončí osmnáctý sjezd Komunistické strany Číny. Do čela strany a státu nastoupí dosavadní viceprezident Si Ťin-pching a výrazně se obmění i nejvyšší výbor politbyra, který je hlavním centrem moci v druhé největší ekonomice světa.
Šéf Facebooku Mark Zuckerberg odpovídá na dotazy ohledně vstupu na čínský trh vyhýbavě. Nevylučuje to, ale „v podnikání se člověk nejprve pouští do snadnějších věcí a teprve potom do těch těžších,“ prohlásil nedávno.
Časopis Fortune s odvoláním na své zdroje nicméně napsal, že sociální síť čeká na změny, které nynější sjezd přinese, a pokusí se v rámci pravidel nastavených režimem do Číny dostat.
Přes veškerá omezení a cenzuru je Čína tak obrovským a důležitým trhem, že IT giganti ji prostě nemohou ignorovat. Google se tam snaží udržet, i když Peking firmu několikrát ponížil.
V roce 2010 přesunula vyhledávač do Hongkongu kvůli cenzuře a loni se zase provalila aféra s nabouráváním účtů v Gmailu; podle Googlu šlo o „práci“ čínských úřadů.
Číňané se na Facebook a jiné nepovolené stránky mohou dostat, ale musí využívat takzvaných proxy serverů a také falešných jmen. Přes Virtual Private Network nebo Virtual Cloud Networks.
Podle GlobalWebIndex díky tomu používá Facebook přes 63 milionů z více než miliardy obyvatel Číny, ale někteří znalci tamních poměrů to zpochybňují. Podle nich je i takové číslo nepravděpodobně vysoké.
I kdyby ovšem vláda v Pekingu Zuckerbergovi příchod do země povolila, narazí Facebook na nyní už dost tvrdé konkurenční prostředí. V Číně existují domácí sociální sítě, přirozeně se stovkami milionů uživatelů.
Sina Weibo, což je jakýsi mix Twitteru a Facebooku, má asi 300 milionů účtů, i když velká část z nich má zřejmě falešnou identitu. Sociální síť Qzone, která se podobá Facebooku, provozuje společnost Tencent, která spolu s dalšími službami registruje přes 400 milionů uživatelů. Roste také popularita sítě Momo, která se zaměřuje na flirtování a partnerské vztahy.
Vše má ale jednu podmínku: žádná politika, žádná kritika vlády.
„Skutečnost je taková, že čínský internet je svobodný od cenzury jen potud, pokud nejsou diskutována politicky citlivá témata, o kterých si myslí centrální moc, že ji mohou ohrozit. Typicky jde o nezávislost Tibetu, samostatnost Tchaj-wanu, nepovolené organizace nebo události na náměstí Tchien-an-men z roku 1989,“ uvedl pro Insider přední český sinolog a znalec čínských poměrů Martin Kříž.
Insider to potvrzuje vlastní zkušeností, kterou nabyl v Pekingu v době olympijských her v roce 2008. Internet fungoval skvěle a rychle, ale na hesla Tibet nebo jména známých čínských disidentů nereagoval.
V době sjezdu cenzura ještě přitvrdila. Ve vyhledávači nelze najít ani jméno Si Ťin-pchinga, nastupujícího vůdce strany.
V Číně se traduje historka, že tažení proti Googlu rozpoutal hlavně člen nejvyššího výboru politbyra Li Čchang-čchun, odpovědný za otázky propagandy. Jednou si přes Google vyhledal ze zvědavosti své jméno a zděsil se, když objevil kritické poznámky a nadávky na svoji adresu.
Právě Li Čchang-čchun je člověkem, který rozhoduje o tom, která stránka a které heslo budou na čínském internetu zcenzurované, co Číňané smějí nebo nesmějí číst a jaké filmy mohou vidět.
Dvě zajímavosti na závěr: Zuckerberg se údajně učí čínsky. I díky tomu, že jeho manželka Priscilla Chanová je dcerou vietnamských Číňanů, kteří v roce 1975 uprchli před komunisty ze Saigonu.
A Komunistická strana Číny, s osmdesáti miliony členy možná nejpočetnější organizace světa, dosud nemá vlastní webovou stránku!
