Zahraničí - Pokud britská Konzervativní strana vyhraje volby, půjdou Britové koncem roku 2017 k referendu o vystoupení z EU. Volby jsou sice až za dva roky, konzervativci jsou blíže porážce než výhře a na ostrovech je pořád dost těch, kteří chtějí v Unii raději zůstat, tamní euroskeptici ale nehodlají nic ponechat náhodě.
Na „život bez unijních okovů“ je podle nich třeba se nachystat už teď. Britský Ústav pro ekonomické záležitosti (Institute of Economic Affairs, IEA) proto vyhlásil soutěž o nejlepší návod, jak vystoupit z EU. Přesněji – jak vystoupit, aniž by tím Spojené království jakkoli utrpělo.
Za dobrý plán jsou euroskeptici ochotni dobře zaplatit. Autor nejlepší odpovědi na otázku „Co by mělo Spojené království v příštích dvou letech udělat doma i v zahraničí, aby mohlo mít svobodnou a vzkvétající ekonomiku (vně EU)?“ dostane 100 000 eur (2,6 milionu korun), druhý a třetí návrh porota odmění 10 000, respektive 5000 eur.
Strategie ideálního „Brexitu“ má mít maximálně 2500 slov, autoři – ať už jednotlivci, nebo kupříkladu konzultační firmy – mají čas do 16. září.
Že nezvyklou soutěž vyhlašuje zrovna IEA, překvapí málokoho. Pravicový think-tank se otevřeně hlásí k ideám a politice Železné lady Margaret Thatcherové, Evropskou unii opakovaně častuje výrazy jako „nikomu se nezodpovídající regulační superstát“ a podobně.
Nová není ani forma, ani motivace vyhlašovatelů.
Nejsou to ani dva roky, co cenu podobnou „Brexit Prize“ vyhlásil šéf módního řetězce Next, který hájí zájmy konzervativců ve Sněmovně lordů, Simon Wolfson. Jen zadání bylo trochu jiné – hledal tenkrát nejlepší návod, jak vystoupit z eurozóny, jak se zbavit eura.
Když lord Wolfson svou cenu loni v červenci předával, mimo jiné řekl: „Jednou se systém (placení eurem) zhroutí. Až se to stane, nemůžeme být bez plánu. S každým dnem je krach eura pravděpodobnější.“
Už tehdy kritici namítali, že je „přání otcem myšlenky“. A upozorňovali, že taková ekonomická soutěž – mimochodem druhá nejlépe dotovaná, hned po Nobelově ceně za ekonomiku – je zbytečná, protože je zjevně politicky motivovaná. Navíc předem vylučuje možnost B: že se eurozóna přeci jen nerozpadne.
Všech pět finalistů soutěže lorda Wolfsona pochopitelně došlo k závěru, že odchod krizí sužované země z klubu států platících eurem je nejen možný, ale dokonce pro všechny velmi prospěšný. Ze 400 návrhů nakonec porota vybrala 112stránkový koncept šéfa poradenské firmy Capital Economics Rogera Bootla s názvem „Praktický návod, jak vystoupit z eura“.
Bootle si vybral konkrétní zemi, na níž vystoupení z eurozóny demonstroval. Šlo samozřejmě o Řecko, trn v oku a ideální terč britských euroskeptiků.
Ani novou cenu, Brexit Prize, jistě nevyhraje nikdo, kdo by ve svém elaborátu upozorňoval na černé vyhlídky londýnské City, pokud Britové po 40 letech z Unie skutečně odejdou.
Těžko uspěje také ten, kdo napíše, že špatnou alternativou je i členství Británie v Evropském hospodářském prostoru (EHP) po vzoru Norska, protože jako nečlen EU nebude Londýn smět rozhodovat o v něm platných pravidlech.
Obě britské ceny mají zkrátka leccos společné. Minimálně v jednom se ale přeci jen liší. Ta první – Wolfson Prize – byla dotována 250 000 liber. Na vítěze té druhé – Brexit Prize – čeká 100 000 eur (což je v librách 86 435,2).
Že by britští euroskeptici věřili víc euru než libře, případně pochopili, že to s rozpadem eurozóny zas není tak žhavé, jak oni sami tvrdí?
Philipa Bootha, programového ředitele ústavu IEA, se na to zeptal reportér liberálního listu Guardian. Tak to ale prý není – cena by podle Bootha mohla být klidně dotována v dolarech či librách.
Její vyhlašovatel ale údajně nemá nic proti EU, ani proti její měně. Naopak. Pokud bude britská ekonomika prosperovat (což může jen mimo současnou Unii), pomůže to nejen jí, ale i celému zbytku Evropy, vysvětlil Philip Booth.
Zuzana Kleknerová