Zahraničí - "Kolem Angely Merkelové se vylidňuje," začíná svou analýzu právě skončené volební superneděle německý týdeník Der Spiegel. Má pravdu.
Zatímco dřív mizeli ze scény spíš politici z řad jejích socialistických rivalů (Socratés v Portugalsku a Zapatero ve Španělsku), teď padají Angelini věrní spojenci.
Nejdřív Mark Rutte v Nizozemsku, který neprotlačil úsporný balíček. A najednou i Nicolas Sarkozy, na jehož podporu Merkelová sázela vůbec nejvíc.
Včerejší verdikt francouzských voličů pohřbil se Sarkozym i duo Merkozy, které poslední roky ovládalo celou Evropu. Na to, aby ho nahradil nový tandem "Merllande" (neboli Merkelová-Hollande), má čerstvě zvolený prezident Francie s německou kancléřkou až příliš rozdílné názory.
Neshodnou se hlavně v tom základním: jak vyvést Evropu z krize.
Zatímco ona razí cestu tvrdých úspor (za niž ji tolik obdivoval právě Nicolas Sarkozy), on sází na hospodářský růst, který chce nastartovat masivními výdaji.
Propast mezi starým Německem a novou Francií je stejně velká jako propast mezi novým a starým francouzským prezidentem. Nic na tom nemění ani fakt, že Hollande už během předvolební kampaně opakovaně zdůrazňoval, že jeho první zahraniční cesta povede „samozřejmě“ do Berlína.
Merkelová nemůže překousnout hlavně jedno: že jí chce Hollande zbořit pracně dojednaný - a teprve počátkem března podepsaný - fiskální pakt EU. Tedy dohodu, k níž se z celé Unie nepřipojili pouze Britové a Češi.
„Trhy mu nedají ani čtyři týdny,“ řekla prý kancléřka na uzavřeném jednání v Berlíně svým kolegům, když se jí ptali, co se stane, když bude chtít Hollande znovu jednat o unijním paktu rozpočtové odpovědnosti. Kapitálové trhy by Francii okamžitě poslaly ke dnu, zaznělo v kancléřčině úřadu.
To bylo ještě v dubnu, před druhým kolem francouzských prezidentských voleb. Ruku v ruce s tím, jak klesaly šance na Sarkozyho znovuzvolení, Berlín otočil.
Nebo se alespoň více snažil, aby na veřejnost nepronikaly zprávy, které by mohly vztahy s Francií ještě více poškodit.
List Süddeutsche Zeitung tak minulý týden vypustil zprávu, že německá vláda považuje Hollanda za „pragmatika“. Že socialistický prezident Francie už pro Němce nepředstavuje takové strašidlo jako dřív.
"Hollande a jeho tým se vyslovili pro pokračování francouzsko-německé spolupráce v Evropě,“ vyplývá z protokolu, který vznikl po setkání mezi německými diplomaty s lidmi, jimiž se obklopil Francois Hollande.
Němci každopádně doufají, že Hollanda „opijí“ drobnými ústupky, aniž by to jakkoliv ohrozilo už dojednaný fiskální pakt. Snadné to ale nebude.
Nově zvolený francouzský prezident se před volbami až příliš nahlas oháněl revizí úmluvy o rozpočtové odpovědnosti. A voliči mu jen těžko dovolí, aby tolikrát opakovaný slib porušil.
„Není to Německo, kdo rozhodne za celý zbytek Evropy,“ hřímal ještě ve čtvrtek v televizi Hollande. „Řeknu jí, že si francouzský lid zvolil cestu, která počítá s novým vyjednáním smlouvy,“ odvětil na otázku, s čím pojede coby prezident do Berlína za kancléřkou Merkelovou.
Pokud to tak skutečně bude, francouzsko-německý motor se definitivně zadře. Němci zůstanou sami. Francouzi naopak povedou blok, kterému se už v Evropě začalo říkat „Olivový pás“. Tedy jihoevropské země, co odmítají dál razantně škrtat ve svých výdajích.