Za kulisy událostí – Firmám bude hrozit stíhání za podstatně více trestných činů než dosud. Ministerstvo spravedlnosti chystá změnu dva roky starého zákona o trestní zodpovědnosti právnických osob a nově by mohli policisté společnosti stíhat například za lichvu, nelegální sázky, krádež nebo třeba obecné ohrožení.
"Novela by měla být předložena vládě v polovině tohoto roku," uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová. V zemi je k dnešnímu dni stíháno 139 firem, nad osmi již padl pravomocný rozsudek. Jen jednou byl použit nejvyšší možný trest – zrušení firmy.
V současnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vypočítává 78 kriminálních činů, za které mohou být firmy stíhány. "Kupodivu tam dosud chybí například některé hospodářské trestné činy," upozorňuje právník Tomáš Gřivna, který je předsedou komise pro trestní právo Legislativní rady vlády. Jako příklad uvádí porušení závazných pravidel hospodářského styku.
Nedostatky si uvědomuje i Nejvyšší státní zastupitelství, z jehož doporučení úředníci ministerstva spravedlnosti také při přípravě novely vycházejí.
"Nejvyšší státní zastupitelství podporuje rozšíření katalogu trestných činů vztahujících se na právnické osoby. O míře tohoto rozšíření se stále vede diskuze," sdělil mluvčí zastupitelství Petr Malý.
Zatím například není jasné, zda mezi skutky, za které je možné právnické osoby trestat, ještě nepřibudou činy proti zdraví či životu, s nimiž by mohly mít potíže například nemocnice. "Myslím si ale, že se tam také časem objeví," říká Gřivna, který se podílel i na současné verzi zákona.
S tím, jak bude v zákoně trestných činů přibývat, je možné, že se jejich výčet pro zjednodušení nahradí seznamem skutků, na které se naopak zákon nevztahuje.
Kromě rozšíření okruhu zločinů, kterých se mohou firmy dopustit, se vláda bude snažit také zamezit převádění majetku z firmy, které hrozí trestní stíhání. "V praxi jsme už zaznamenali snahu o vyvádění majetku z trestně stíhané firmy na jiné subjekty," popisuje Malý.
Zákon sice už nyní říká, že trestní odpovědnost přechází i na všechny nástupce právnické osoby, rozcházejí se však výklady toho, jaký subjekt takovým nástupcem je.
Marek Pokorný, Aleš Měřička
