Zahraničí – Oficiálním titulům a funkcím v zemích, jako je Egypt, není třeba příliš věřit.
Formálně je novou hlavou státu po středečním dramatickém sesazení a zatčení Muhammada Mursího dosavadní předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Ale v pozadí je skutečným velitelem číslo jedna samozřejmě zástupce armády.
Ministr obrany Abdal Fattáh Sísí.
Osmapadesátiletý generál, kterého si paradoxně sesazený Mursí vybral proto, že mu byl v mnoha ohledech blízký.
O Sísím je známo, že je velmi silně věřícím a praktikujícím muslimem. Jeho manželka chodí zahalená v černém nikábu, což je pro ženy, dcery nebo sestry egyptských armádních špiček netypické.
Dokonce se o něm hovořilo jako o tajném členovi Muslimského bratrstva. Odpůrci tohoto hnutí se obávali, že zahájí program islamizace a čistky v ozbrojených složkách.
Ale jak je vidět, generál je především generálem a až potom muslimem.
Armáda se těšila v Egyptě výsadnímu postavení už po desetiletí – bez ohledu na vládnoucí režim. Bylo tomu tak za monarchie, po republikánském převratu v roce 1952, za Mubaraka a bude tomu tak i nadále, jak potvrdila středa.
Armádní špičky se považují za elity, které jsou schopné jako jediné garantovat, že přelidněná chudá země s omezenými zdroji a sklonem části obyvatel k extremismu a populismu neupadne do chaosu a násilí. (Podobným příkladem, kde platí totéž, je třeba Pákistán).
Přitom si to myslí i nemálo ze zhruba osmdesáti milionů Egypťanů. Podle posledního průzkumu respektovaného a věrohodného Zogbyho centra se těší armáda daleko největší důvěře obyvatel. Věří jí 94 procent z nich.
Nejspíš i proto generálové cítili, že přišel pravý čas obnovit svoji autoritu a ukázat „civilním politikům“, že armáda je tady od toho, aby je kontrolovala. Nikoliv naopak, jak je tomu jinde.
„Doufáme, že budou rychle nové volby. Přechodná vláda už dnes vykonala slib, zatím to postupuje rychle. Situace už byla neudržitelná. Mursí a Muslimské bratrstvo neplnili sliby, arogancí a nesnášenlivostí rozeštvávali Egypt. A ekonomika se zhoršuje, lidé víc trpí. Vláda dokonce chtěla zavést kupóny na potraviny, je nedostatek benzínu. U pump čekáme na natankování ve frontách tři čtyři hodiny, i více. I příznivci Muslimského bratrstva jsou rozčarovaní,“ uvedl pro Insider z Káhiry egyptský bohemista a profesor češtiny Chálid Biltagí.
Sísí za sebou nemá nijak oslnivou kariéru.
Na rozdíl od Mubaraka nebo předchozí hlavy armády Muhammada Tantávího nezískal ostruhy v žádné válce, nebojoval proti Izraeli nebo komukoliv jinému (Mubarak se vyznamenal jako šéf letectva ve válce s Izraelem roku 1973).
Vojenskou akademii absolvoval v roce1977 ajeho první štací byl post vojenského přidělence na egyptské ambasádě v Saúdské Arábii. Tedy nic moc. Nakonec to za Mubaraka dotáhl v jednu chvíli do vlivného křesla šéfa vojenské rozvědky.
Když jej před rokem Mursí jmenoval do funkce, neznalo ho moc lidí ani v Egyptě, natož v zahraničí. Ale znali ho v americké armádě. Sísí tam kdysi absolvoval stáž, udržoval kontakty s Pentagonem a podle amerických médií má s Američany velmi dobré vztahy.
Ostatně ještě v úterý – den před převratem – telefonicky hovořil s americkým ministrem obrany Chuckem Hagelem.
Washington je pro egyptské vojáky důležitý z jednoho prostého důvodu. Ročně odtamtud dostávají pomoc ve výši skoro 1,5 miliardy dolarů.
Jde o jakousi apanáž za to, že Egypt v roce 1979 podepsal mírovou smlouvu s Izraelem. Pomoc pokračuje i po pádu proamerického Mubaraka, přestože triumf Muslimského bratrstva se v USA potlesku rozhodně netěšil.
Vzhledem k tomu, že je Sísímu teprve 58 let a převratem si vybudoval pevnou pozici, bude určovat chod egyptského státu zřejmě velmi dlouho. Zvykejme si tedy na něj jako na nového klíčového hráče Egypta a Blízkého východu vůbec.
Martin Novák
