Zahraničí – Vyšší důchod pro matky i možnost dřívějšího odchodu do penze při dostatku odpracovaných let. To jsou dva hlavní body plánované důchodové reformy, kterou chce německá vláda schválit ještě před prázdninami. Přestože by se tyto změny měly pozitivně promítnout do příjmů milionů Němců, budí nevoli především u mladší generace. Ta totiž bude muset nést vyšší náklady, které tato reforma způsobí. Řeč je až o jedenácti miliardách eur ročně.
Výhrady mají také ekonomové. "Je to zrada na mladší generaci, která beztak v budoucnu ponese větší břímě. Navíc na rozdíl od dnešní generace důchodců a pracujících bude mít ve stáří nižší příjmy," kritizuje plány například Klaus Zimmermann, odborník na trh práce a šéf Institutu budoucnosti práce (IZA). „Celkově tyto plány veřejný rozpočet v příštích patnácti letech budou stát přes dvě stě miliard eur,“ dodal v rozhovoru pro televizní stanici ARD.
Nejdražším bodem plánované reformy je navýšení důchodu matkám, jejichž děti se narodily před rokem 1992. Ty od července dostanou o 26 až 28 eur měsíčně více. Sociální kasy to ročně vyjde na 6,7 miliardy eur. Dalším bodem je možnost předčasného důchodu již v 63 letech pro ty, kteří odpracovali (a zaplatili odvody) 45 let.
Prostředky přitom stát těží částečně z toho, že letos nesnížil odvody na důchodové pojištění, přestože tak učinit mohl. Nadále se z hrubé mzdy odvádí 18,9 procenta, snížení mohlo být o 0,6 procentního bodu. V roce 2019 by odvody měly stoupnout na 19,7 procenta a v roce 2030 pak na 22,0 procenta.
„Časy, kdy bylo Německo vzorným příkladem toho, jak se reformují penzijní systémy, jsou minulostí,“ kritizoval plány generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD Angel Gurria. „Namísto toho, aby dále dlouhodobě plánovalo a vyzbrojilo se na stárnutí obyvatelstva, smysluplné reformy bere zpět,“ řekl v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung.
Podobně to vidí také německý expert Zimmermann. „Vzhledem k rostoucím demografickým problémům bychom i v Německu měli otevřeně diskutovat o tom, zda je věková hranice odchodu do důchodu v 67 letech ještě dostačující, nebo zda bychom ji dokonce neměli ještě zvýšit. Důchod v 63 letech je v tuto chvíli špatný signál,“ tvrdí. Šéf institutu IZA přitom počítá s tím, že dvě třetiny těch pracujících, kteří budou mít nárok jít předčasně do důchodu, této možnosti také využijí. To stát jednak vyjde draho, a firmám naopak ubere kvalifikovanou pracovní sílu.
Řešením by podle něj bylo flexibilnější zacházení s odchodem do důchodu. „Jsem pro zrušení pevně stanovené věkové hranice. Kdo chce déle pracovat, ať tak činí. Motivací pro delší setrvání na trhu práce by například mohly být daňové úlevy,“ cituje jej ARD.
Ministryně práce a iniciátorka důchodové reformy Andrea Nahles změny považuje za spravedlivé vůči všem generacím. "Nikdo nedostane nic zadarmo. Lidé si to musí zasloužit," hájí svůj postoj. "Kdo pětačtyřicet let pracoval, ten také pětačtyřicet let platil odvody na sociální pojištění a tím splnil svou povinnost vůči ostatním generacím," dodává.
Mnozí odborníci varují před negativními dopady na ekonomiku. Možnost dřívějšího odchodu do důchodu pracovní trh obere o kvalifikované síly, rostoucí odvody na sociální pojištění navíc snižují impulsy na zaměstnání nových pracovníků. „To vše má negativní vliv na budoucí potenciální růst německé ekonomiky,“ varuje například Marcel Fratzscher, šéf Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW).
K podobnému závěru došla také studie institutu Prognos. Podle ní nové důchodové plány společně s plánovaným zavedením minimální mzdy ovlivní konkurenceschopnost německých firem. Důvodem jsou vyšší náklady na jednotku práce. Do roku 2030 by se Německo kvůli nim mohlo v žebříčku konkurenceschopnosti 42 zemí propadnout z devátého na 23. místo. „Vládní plány tím riskují nejen pracovní místa, ale středně- a dlouhodobě také základy našeho blahobytu,“ cituje studii deník Handelsblatt.
Odpověď na otázku, proč vláda od svých plánů neustoupí či opatření nereviduje, je podle některých odborníků snadná. Stačí se podívat na věkovou strukturu obyvatelstva. V důchodovém věku za několik let bude každý druhý volič, podobně je to také v samotných stranách.
Z aktuální studie Deutsche Bank vyplývá, že za posledních deset let podíl oprávněných voličů starších 60 let stoupl z 32 na 34,4 procenta. Skupina šedesáti- až sedmdesátiletých voličů se navíc tradičně vyznačuje vysokou volební účastí. Při posledních volbách svůj hlas nynějším vládním stranám dalo téměř 77 procent lidí starších šedesáti let, což je o 9,6 procenta více než celoněmecký průměr. V roce 2002 byl tento poměr o něco nižší, 84,5 procenta vůči průměrným 77 procentům.
Starší ročníky navíc tvoří také stále více členů strany. Průměrný věk členů křesťanskodemokratické unie (CDU) tak podle Deutsche Bank činí 57 let, u sociální demokracie (SPD) je to dokonce 59 let.
Barbara Bublíková
