Zahraničí - Přestože v loňské sezoně došlo na jevišti newyorské Metropolitní opery (MET) k vraždám, zradám i pomstám, největší drama si tato scéna schovala na léto. Už jen do dnešní půlnoci má totiž vedení MET čas na to, aby se dohodlo na nových smlouvách s celkem šestnácti odborovými organizacemi. Pokud se tak nestane, nejprestižnější operní dům na světě čeká stávka.
V jejím důsledku se bez výplat a možná i práce ocitne 2500 zaměstnanců. Pravděpodobně také dojde k částečnému odkladu sezony 2014/2015. Toho by litovali také Češi, kteří ještě vloni na velkých obrazovkách po tuzemských náměstích sledovali přenos inscenace Rusalky z New Yorku. Počínaje 11. říjnem chtěla Metropolitní opera i v této sezoně přenést 11 svých inscenací do 25 českých kin.
Američané si možná ještě pamatují, jak spory mezi managementem a odbory musel roku 1961 urovnat sám prezident John F. Kennedy. Zprostředkovat dohodu chtěl roku 1980 obdobně i prezident Jimmy Carter, ten ale neuspěl. Výsledkem byla jedenáctitýdenní stávka, která start sezony odsunula na prosinec.
Čtyřiatřicet let odborového klidu skončilo letos v únoru. Tehdy generální manažer Peter Gelb, jenž Metropolitní operu vede od roku 2006, oznámil, že požaduje snížení platů o 16 procent u všech 2467 zaměstnanců operního domu, kteří jsou členy odborů – od pěvců a hudebníků až po techniky či kadeřníky.
Odborové organizace Gelbův návrh odmítly, znění nových pracovních smluv by je prý ve skutečnosti připravilo o čtvrtinu platů a náhrad. Gelb svůj návrh předestřel 26. února a den nato podle odborů porušil gentlemanskou dohodu o interním vyjednávání, když jménem managementu MET zaplatil obří inzerát v deníku New York Times.
Od té doby se spory přetřásají v amerických denících i na sociálních sítích a nevraživostí nešetří ani odboráři. Například předák organizace operních pěvců Alan Gordon požadoval, aby se s ním Gelb setkal v konkrétním hotelu: „Pokud to nebude právě tam, ublížíte si.“ Když mu Gelb doporučil, aby si svůj návrh přečetl znovu s chladnou hlavou, Gordon odvětil: „Vy a vaši poradci ničíte živobytí celých rodin. Chladnější už k vám být nemůžeme.“
Výdaje opery rostou
Spor se točí kolem hospodaření MET, které odboráři zkritizovali v dokumentu čítajícím 84 stran. V něm také navrhli, jak jinde by opera mohla ušetřit.
Gelbův management reagoval jiným dokumentem o 54 stranách, v němž vysvětlil, proč se snížení platů vyhnout nelze. „Když nebude snížení, nebude opera,“ dodal Peter Gelb.
Pod jeho vedením stouply výdaje opery z 222 na 327 milionů dolarů ročně, zejména kvůli nákladným satelitním přenosům do světových kin. Investicí bylo i spuštění rozhlasové stanice MET a nákladné inscenace, například Wagnerův Ring v režii Roberta Lepage roku 2010 operu přišel na 19,6 milionu dolarů.
Zároveň Metropolitní opeře slábnou příjmy. Ještě v roce 2008 prodala 92 procent všech vstupenek, kdežto vloni už to bylo jen historické minimum 79 procent. Klesají také příjmy od sponzorů, z 306 na 267 milionů. „V loňském fiskálním roce jsme od donátorů museli vybrat o 150 milionů dolarů víc. To není dlouhodobě udržitelný model,“ vysvětluje Gelb.
Kolik bere běžný člen
Zhruba 200 milionů dolarů chce manažer nyní ušetřit právě na mzdách a náhradách zaměstnanců. Podle stávajících smluv si průměrný člen sboru Metropolitní opery vydělá 200 tisíc dolarů ročně s nárokem na devět týdnů placené dovolené. Člen orchestru má průměrně 191 tisíc a 16 týdnů placené dovolené.
Gelb však navrhuje smlouvy, které by podle odborářů v důsledku snížily i budoucí důchody zaměstnanců. Odbory tvrdí, že to může navrhnout jen špatný manažer, a dávají Gelbovi za vinu, že mrhá penězi na opulentní a málo navštěvované moderní operní kusy, místo aby uváděl osvědčené klasiky typu Pucciniho Bohémy či Mozartovy Kouzelné flétny.
Dnes, kdy mají zaměstnancům vypršet smlouvy, je situace patová. Odboráři Gelbovi de facto říkají, jak má dělat svoji práci, a navrhují koncepční změny v řízení celé opery. A Gelb naopak trvá na tom, aby si jedni z nejlepších operních pěvců a hudebníků na světě bez jakýchkoliv ústupků snížili platy.
Frank Kuznik
