Objev dne - Když stát nedokáže vybírat daně od našich menších konkurentů, začneme se chovat jako oni. Tak lze ve zkratce popsat plán, jehož poslední detaily nyní ladí síť družstevních prodejen COOP.
Jedna z největších maloobchodních sítí v tuzemsku totiž začne "pronajímat" své prodejny jako franšízy. Po daňově-legislativní stránce jí v tom mimo jiné pomáhá Dana Trezziová z poradenské firmy BDO, která byla v letech 200507 náměstkyní ministra financí právě pro oblast daňové správy.
Skupina COOP je přitom v součtu sedmou největší maloobchodní sítí v tuzemsku a její loňské tržby dosáhly (podle odhadů společnosti Incoma) zhruba 26 miliard korun.
Rozdělením na samostatné jednotky by se některé menší prodejny COOP zbavily nutnosti odvádět DPH. Dosud ji platí nezávisle na velikosti, protože celá síť je brána jako jedna právnická osoba.
Po "rozdělení" na franšízy ušetří řetězec také na povinných odvodech za zaměstnance – z manažerů (vedoucích prodejen) by se totiž nově stali podnikatelé (OSVČ), kteří si obchod pronajmou jako franšízu. Mimochodem podobný model už COOP zkouší u zajišťování údržby prodejen a velkoobchodů – z dosavadních zaměstnanců se stali externí údržbáři.
Projekt má být spuštěn ještě letos, start ale bude pozvolný. Řetězec vyčlení jako franšízy jen ty prodejny, na jejichž provozování má konkrétního zájemce. Zatím tak určitě nedožene slovenskou sít COOP, která u našich východních sousedů patří mezi největší franšízové sítě. V Česku na principu franšízy fungují – vedle zřejmě nejznámější sítě McDonald´s – například prodejny Žabka.
Šéf sítě COOP Zdeněk Juračka dlouhodobě kritizuje vládu, že nebojuje proti daňovým únikům u malých obchodníků – osob samostatně výdělečně činných. Jako typický příklad zmiňuje vietnamské prodejny. Podle propočtů Svazu obchodu, v jehož čele stojí také Juračka, je plátcem DPH jen pět procent obchodníků z řad OSVČ – cizinců. Z ekonomické analýzy přitom vychází, že ve skutečnosti by jich mělo být alespoň 90 procent, jinak by se nemohli v praxi uživit.
Svaz proto vládě navrhoval výrazné snížení dosavadního limitu pro povinnou registraci k DPH. Ten nyní činí jeden milion korun (pro obrat za dvanáct po sobě jdoucích měsíců). Odložená daňová reforma sice počítá se snížením na 750 tisíc, podle Juračky je to však stále příliš vysoko. Pro podnikatele v oblasti maloobchodu a pohostinství by se podle něj měl v ideálním případě zrušit úplně, aby jej už nebylo možné obcházet.
Větší řetězce sdružené ve Svazu obchodu dále chtějí po vládě, aby co nejrychleji zavedla povinné elektronické účetnictví, prakticky totéž co registrační pokladny. Pro osoby samostatně výdělečně činné pak požaduje výrazné zvýšení povinných odvodů a podstatné omezení daňových paušálů. Podle svazu by tím státní rozpočet získal až 30 miliard korun.
Vládní koalice se zatím na takto radikálním řešení neshodla. Podle informací Insideru chybí hlavně výraznější podpora nejsilnější vládní strany, ODS, která se obává výrazného zvýšení administrativní zátěže pro malé podnikatele. Od roku 2013 se nicméně v rámci vládou schváleného balíčku rozpočtových opatření mají mírně omezit daňové paušály a zruší se stropy pro zdravotní pojištění.
