Zahraničí – Rada Evropské unie posvětila ve středu vstup Litvy do eurozóny, země začne používat společnou měnu od 1. ledna 2015. „Nejdůležitější částí tohoto příběhu ale není, že má někdo pro podobný krok pořád ještě dost odvahy. Přijetí Litvy ovšem povede ke změně systému hlasování v Evropské centrální bance,“ upozorňuje think-tank Bruegel.

Zatímco nyní má každá země eurozóny v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jeden hlas, v budoucnu by se to mělo změnit. Například příští rok bude mít hlasovací právo jen patnáct z devatenácti členů. Přístup k hlasování navíc nebude rovnocenný.

Pět největších zemí se bude dělit o čtyři hlasy, dalších patnáct pak o jedenáct hlasů. Zmiňovaná velikost země se určuje především podle hrubého domácího produktu, do skupiny „vyvolených“ mají nyní patřit Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko, uvádí Bruegel.

Váha velkých ekonomik vzroste

Zatímco hlas velké země bude mít v průměru osmdesátiprocentní váhu (její zástupce se zúčastní čtyř z pěti rozhodování), u ostatních zemí bude váha hlasu činit jen 73 procent. Jejich zástupci totiž budou moct zvednout ruku jen v osmi z jedenácti případů.

Jak přitom uvádí bruselský think-tank, hlasovací právo si země v obou skupinách budou přehazovat každý měsíc. V první skupině to bude fungovat jednoduše – jeden z pěti zástupců se vždy ocitne mimo hru, za měsíc se pak opět vrátí.

Ve druhé skupině bude ovšem prodleva delší. Ze tří zemí, které byly předchozí měsíc „do počtu“, získá při devatenácti členech eurozóny právo volit vždycky nově jen jedna. Vyplývá to ze vzorce „počet členů ve skupině minus počet hlasů ve skupině minus dva“ neboli „14 – 11 – 2 = 1“. Každá z vyřazených zemí si tedy na hlasovací právo bude muset počkat další tři měsíce.

„Účastnit se zasedání a mít právo promluvit budou mít všichni členové Rady guvernérů, z hlediska diskuse se tedy nic nezmění,“ uklidňuje ale ECB na svém webu.

Tato změna není poslední

Celkový počet členů v Radě guvernérů se každopádně sníží. Zatímco nyní je jich 24 (kromě zástupců osmnácti zemí eurozóny v ní rozhoduje i šest členů výkonné rady, kterou tvoří prezident, viceprezident a další čtyři zaměstnanci ECB), v budoucnu jich bude 21. Tedy patnáct zástupců jednotlivých států a šestičlenný výkonný sbor.

Tento systém vydrží až do té doby, než do eurozóny přistoupí další tři země. Jakmile se totiž celkový počet členů zvýší na 22, má začít nové dělení do tří skupin, opět podle velikosti trhů.

Největším pěti státům zůstanou stále čtyři hlasy, dalších jedenáct (neboli polovina celkového počtu členů eurozóny) jich bude sdílet osm, ostatním šesti zemím zůstanou tři hlasy.

„Rotace pomáhá zachovat schopnost Rady guvernérů konat i za situace postupného zvyšování počtu zemí eurozóny a s tím souvisejícího zvyšování počtu členů Rady guvernérů,“ vysvětluje ECB chystané změny. Bruegel ale upozorňuje na to, že hlavním výsledkem bude posílení pozice výkonné rady. Tedy Evropské centrální banky na úkor zástupců jednotlivých zemí.

Tereza Holanová