Banky nejsou jen zprostředkovatelé komoditních transakcí, ale vystupují i jako vlastníci, přijímají komodity jako zástavu atd. Mohou mít velký motiv manipulovat cenami komodit na trhu, aby dosáhly příznivého ocenění souvisejících finančních kontraktů. A takových příkladů není málo.

Mezi osmi hlavními vyšetřovanými kauzami na trhu s energiemi uvádí poslední zpráva amerického dohledu nad energetickým trhem (FERC – Federal Energy Regulatory Commission) tři velké banky: americkou JPMorgan Chase, britskou Barclays Bank a německou Deutsche Bank (přesněji jejich dceřiné společnosti zajišťující obchody s energiemi).

Za manipulaci s cenami komodit vyměřil již FERC pokuty a povinnost vrátit neoprávněný zisk v úhrnné výši 450 milionů dolarů, přičemž největší podíl padá na hlavu JP Morgan Chase.

Dohled nad energetickým trhem udává, že banky a finanční instituce představují až 13 % obchodů s elektřinou. Současně jsou fyzickými vlastníky asi 4 % výrobní kapacity elektřiny v USA.

Podobně v případě zemního plynu vlastní necelé procento skladovacích kapacit plynu a zhruba 14 % plynovodů. Objemy „bankovních“ obchodů s plynem představují asi 6 % celého trhu.

Nenadálé události, například přírodní katastrofy, které vždy vyvolají cenové otřesy, se tak díky angažovanosti bank mohou rozšířit daleko rychleji a výrazněji především do finančního sektoru.

Podle regulatorních pravidel banky s komoditami obchodovat nemají. Existující praxe je však založena na tom, že činnosti prováděné do okamžiku vyhlášení zákazu lze zachovat.

Kdo bude mít navrch?

Jednání v Senátu bude jistě pokusem bank tuto výjimku udržet, i když jejich aktivita v oblasti komodit účinkem pokut a pozornosti dohledu klesla. Jde o další díl nekončícího soupeření regulace a deregulace. Existují bankami sponzorované studie o tom, že přílišná regulace zdraží energie domácnostem. Názorové postoje dohledových orgánů nejsou zcela jednotné. Prodloužení výjimky má tedy šanci na další život.

PETR HLINOMAZ