Byznys - Zahraniční investice poklesly v minulém roce na osmdesát miliard korun. Jejich příliv tak oslabil na úroveň 90. let. Potvrzuje se tím, že česká ekonomika ztrácí rozhodující impuls ke svému růstu.
Definitivní údaje o platební bilanci za minulý rok ukazují, že se Česku dosud nepodařilo odstranit jeden z důsledků finanční krize z let 2008 a 2009. Zahraniční investice tehdy poklesly z průměrně roční hodnoty dvou set miliard na méně než polovinu.
Loňský výsledek je třetí nejhorší od roku 1997, kdy se zahraniční investoři začali o Českou republiku vážně zajímat. „Až osmdesát procent ze zahraničních investic přitom jsou reinvestice z dosaženého zisku,“ upozorňuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, že noví zájemci o tuzemskou pracovní sílu už nejsou.
Cizí podniky naopak zvyšují tempo, kterým inkasují zisk svých tuzemských dceřiných firem. Loni tak odešlo z republiky 272 miliard, tedy nejvyšší historická částka s výjimkou roku 2010.
Ze statistik ČNB není jasné, jakou část finančního odlivu mají na svědomí české firmy, které přesunuly své centrály do daňových rájů na Kypr a do Nizozemska.
Vysoký růst vývozu podmínkou
Potvrzuje se prognóza lipského ekonoma Güntera Schnabla, který varoval před propadem východoevropských ekonomik závislých na přílivu peněz z krizí postiženého Západu. Rostoucím inkasem dividend ze zahraničí se tak oslabuje rozhodující zdroj financování tuzemských podniků a celé ekonomiky.
Závislost tuzemských firem na financování od zahraničních matek průběžně roste, podle Mertlíka loni dosáhlo 68 procent tuzemského HDP.
Česku se v posledních třech letech naštěstí dařilo vyrovnávat nepříznivou bilanci s cizinou rostoucími výnosy ze zahraničního obchodu. Loni dosáhl přebytek zahraničního obchodu úrovně 160 miliard korun, a vyrovnal tak rekord z roku 2009.
Udržet tuto pozitivní obchodní bilanci znamená zachovat růst exportu nad deseti procenty. V prvních dvou měsících letošního roku vývozci úkol splnili.
Pět let vydržíme
Nepříznivá bilance finančních toků mezi Českem a cizinou může způsobit vážné hospodářské potíže. Česku se to přihodilo v letech 1996 a 1997, kdy se vysoký schodek zahraničního obchodu nepodařilo vyrovnat cizími investicemi. Češi poté zažili svou první polistopadovou recesi.
Z krize na konci devadesátých let Čechy vyvedly právě cizí investice. Nejvíc jich přišlo v období 2000 až 2002 a od té doby se potupně snižují.
„V zemích, jako jsou Česko, Maďarsko nebo Bulharsko, neexistuje žádný vlastní model růstu a růstové impulsy čekají od Západu," upozornil profesor Schnabl na skutečnost, že se impulsy z ciziny v období po krizi už nedají čekat.
Ekonom Mertlík přesto předpokládá, že ekonomický model založený na vývozu výrobků založených na středně vyspělých technologiích může vydržet ještě pět nebo šest let.
