Byznys - Česká republika se vklínila mezi sedm středomořských států, na které dopadá dluhová krize, a jednoznačným důvodem je šetření domácností.

Domácí spotřeba v tuzemsku poklesla na jaře o 3,5 procenta a víc než Češi šetří už jen Italové, Portugalci a Řekové.

Zdejší rodiny přitom zvolily drastické úspory ve chvíli, kdy jejich příjmy rostou. Ukazují to překvapivé výsledky, které v rodinných účtech odhalil statistický úřad.

Sto miliard do slamníku

Reálně se příjmy tuzemských rodin v první polovině roku zlepšily o procento, a dopadly tak lépe než loni nebo předloni. Spotřební výdaje však poklesly reálně o tři procenta, což je nejhorší výsledek od začátku krize.

Kdyby Češi letos zvýšili spotřebu stejně jako své příjmy, žádná recese by Česko nezasáhla.

Stejný nepoměr mezi příjmy a spotřebou se už v krizových letech projevil potřetí, zjistil statistický úřad. Poprvé se lidé začali zajišťovat před nejistou budoucností v roce 2008, stejnou strategii zvolili předloni a letos. Obavy mají společného jmenovatele. S frekvencí dvou let se v Česku opakují daňové reformy s hlavním motivem zvyšování DPH. Po zavedení reforem lidé vždy omezili utrácení, i když se jejich příjmy zvýšily.

Vyšší útraty se přitom nebáli v roce 2009, mnozí z nich ovšem neměli na vybranou po dramatickém zvýšení cen energie. Loni se průměrné příjmy propadly po škrtech na mzdách státních zaměstnanců, na spotřebě to však bylo znát jen minimálně.

Není tajemstvím, kam se peníze ztratily. Lidé spoří a splácejí dluhy. Na jednoho Čecha tak za půl roku připadá neuvěřitelných devět tisíc korun, které skončí na účtech bank a úvěrových společností. Za půl roku tedy jde o částku přes 90 miliard.

Ještě před pěti lety si lidé zhruba stejně půjčovali i spořili.

Nejslabší je stát

Kromě bank a úvěrových firem si na krizi nemohou stěžovat ani společnosti zaměřené na dodávku energií a dalších služeb pro domácnosti. Lidé průběžně omezují spotřebu elektřiny, plynu i vody, přesto cifry na složenkách rostou rychleji než cenová hladina. Konkrétně letos překonaly výnosy energetických i vodárenských koncernů a dalších dodavatelských společností inflaci o 2,5 procenta.

Na rozdíl od úvěrových a energetických firem se lidé zřejmě tolik nebojí státu, jehož daňové příjmy naopak průběžně klesají. Po snížení sazeb přímých daní a pojistného v letech 2008 a 2009 se měl jejich pokles zastavit, to se však nestalo bez ohledu na opětovné zvýšení některých sazeb. Konkrétně na daních z příjmu a pojistném platí Češi reálně o pětinu méně než před pěti lety.

Zhruba o pětinu se od roku 2007 zvýšily sazby daně z přidané hodnoty, její přínos pro státní rozpočet však devalvuje právě celkový pokles spotřeby domácností.

V pětiletém období, kdy rodinné příjmy vyrostly reálně o 4,5 procenta, se výnosy DPH přes mohutné zvyšování sazeb zlepšily pouze o 3,5 procenta.