Zahraničí – V utajení za zavřenými dveřmi jedná 376 nejdůležitějších členů Komunistické strany Číny na třetím plenárním zasedání za poslední rok. Od chvíle, kdy 18. sjezd strany zvolil nové vedení.
V takovém utajení, že se ani přesně neví kde. Sešli se údajně v jednom hotelu v Pekingu, ale nebylo zveřejněno ve kterém.
Čínská vládní elita na poradě rozhoduje o změnách, které mají radikálně změnit čínskou ekonomiku a dát jí směr na příštích deset let.
Je to už tradice, že třetí plenární zasedání po změně ve vedení strany a státu schvaluje zásadní změny. V roce 1978 oznámil tehdejší vůdce Teng Siao-pching radikální rozchod s maoistickým rovnostářstvím a centrálním plánováním, v roce 1993 pak jeho nástupce Ťiang Ce-min posunul Čínu dál směrem k tržním reformám.
A cosi podobného – další krok směrem k trhu a dál od pozůstatků socialismu – se očekává i letos.
Jedná se o dvou zásadních změnách. Tou první je vlastnictví půdy. Dosud patří státu a lidé si ji mohou jen pronajímat na určitou dobu. Nově by mohli mít právo ji vlastnit a následně prodávat.
To by znamenalo, že místní úřady by už nemohly půdu zabírat, kdykoliv se jim zachce, a udělovat na ní developerům povolení k výstavbě. To obvykle znamená nedobrovolné vystěhování obyvatel z daného místa.
Tito lidé často dostanou jen malou náhradu a protestují. Jde o jeden z největších zdrojů nespokojenosti vůči straně a vládě.
Druhou změnou má být zrušení systému takzvané registrace bydliště. Ten bránil lidem z venkova v masivním stěhování do měst, protože jim nedával nárok například na lékařskou péči nebo pojištění. Činil tak z těch, kteří šli do měst za prací bez povolení, vnitročínské nelegální imigranty.
Zrušení systému by tento tak trochu nevolnický systém připoutání lidí k jednomu místu likvidovalo, což by v čínských dějinách představovalo velký přelom.
Podle informací deníku Financial Times se prezident Si Ťin-pching chystá také „hlasitěji domluvit“ šéfům velkých státních podniků, klíčových pro čínskou ekonomiku.
Kvůli přibývajícím případům vyšetřování korupce a špatným výsledkům některých firem. Číňané si na sociálních sítích například stěžují na to, že státem vlastnění mobilní operátoři poskytují drahé a špatné služby, že banky nabízejí individuálním klientům nízké úrokové sazby z vkladů, ale státním podnikům poskytují velkorysé půjčky.
Dlouhodobě jsou kritizováni „kapitáni průmyslu“ za malý pokrok v boji proti znečišťování ovzduší. Například slibované zlepšení v Pekingu po olympiádě v roce 2008 se nekoná a metropoli dál často obklopuje smogová pokrývka.
Čínská ekonomika sice stále roste, ale někdejší růst o deset procent zvolnil. Pohybuje se kolem sedmi procent. Si Ťin-pching údajně ve snaze udržet efektivitu velkých státních kolosů obnovuje tradici z dob Mao Ce-tunga. Šéfové podniků provádějí sebekritiku a pravidelně musí podávat hlášení o tom, jak plní stranické direktivy.
Jedna věc je ovšem jistá ještě před tím, než zasedání v úterý skončí. Reformy se budou týkat jen ekonomiky, ne politiky. Uvolnění cenzury nebo zrušení mocenského monopolu Komunistické strany Číny není na pořadu dne.
Stranický list Lidový deník už předem v komentáři zdůrazňoval, že „Čína se nechystá napodobovat západní model.“
Tentýž list ale nepřímo přiznává, že v nejužším vedení Komunistické strany Číny stojí proti sobě dvě křídla. Jedno proreformní a více protržní, druhé hledící spíše zpět k časům socialismu a velké roli státu a strany v ekonomice.
Lidový deník zveřejnil text sepsaný oddělením strany pro historický výzkum. Píše se v něm, že posledních, druhých třicet let vlády KS Číny by nemělo negovat těch prvních třicet let.
Tedy že období reforem, které stamiliony Číňanů pozvedlo z bídy a učinilo ze země druhou největší ekonomiku světa, neznamená, že Maova éra chaosu, násilí a hladomorů byla špatná.
Odpověď na otázku, které křídlo bude mít v budoucnosti navrch, ale třetí plénum patrně zatím nedá.
Martin Novák
