Objev dne – V českých a moravských městech se prosazuje trend západní Evropy a postupně se také rozdělují na bohaté a chudé části.

Tak jako západoevropské metropole, které zažily útlum tradičního průmyslu a kde se velká rozpadající se sídliště už změnila v ghetta sociálně vyloučených, zažívají v Česku rozpad nejen bývalá centra těžkého průmyslu jako například Ústí nad Labem.

Proč o tom psát uprostřed léta? Například proto, že příkladem města, v němž se sociální rozdíly mezi obyvatelstvem zvětšují, jsou i České Budějovice, kde život v minulých týdnech ovládla extremisty podporovaná nespokojenost většinového obyvatelstva.

Budějovice přitom nejsou výjimkou, protože rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi se stejně rychle zvětšují všude, jak na severu Čech, kde bychom to čekali, tak například v Olomouci nebo také v bohaté Praze. A pokud se to neprojevilo přímo hlasitou nespokojeností obyvatel, přibližují rostoucí hranici mezi obyvateli volební výsledky – tedy to, jak masivně zdejší voliči podporují levici či pravicové kandidáty.

Dokonale rozdělený Essen

Sociální dělení velkých městských aglomerací, které vidíme i podle volebních výsledků v České republice, popíše Insider tento týden v několika článcích. V sousedním Německu už o něm vznikla studie, jíž dali autoři všeříkající název Rozdělená města.

Za ideální příklad své teorie si vybrali Essen v Severním Porýní – Vestfálsku. Toto půlmilionové průmyslové centrum totiž dělí dálnice A40 na dvě poloviny. Na jihu se v údolí řeky Ruhr rozkládají vilové čtvrti, kde bydlí i majitelé největších světových koncernů Aldi nebo ThyssenKrupp. Slavná Kruppova vila ve čtvrti Baldeney má 269 pokojů a park o 28 hektarech.

Na severu se naopak nedaří po zrušení zdejších dolů revitalizovat hornická sídliště. „Nikde v Essenu nestojí domy tak hustě vedle sebe, nikde v Německu nejsou rušné křižovatky s tolika tramvajemi jako na zdejší Helenině ulici,“ popisuje jednu ze severních čtvrtí Altendorf místní deník WAZ, přičemž za jednu z hlavních pozoruhodností čtvrti považuje mládence v černých bundách, kteří před stánky popíjejí pivo a prodávají drogy.

Prohloubení propasti v Ústí

Také čeští podnikatelé se chtějí vyrovnat západoevropské elitě obnovou gotických a renesančních domů v městských centrech, případně stavbou nákladných vil v satelitech. Stranou zůstávají převážně panelová sídliště, jejichž části začínají postupně zabydlovat dlouhodobě nezaměstnaní.

Na dobré a špatné čtvrti je už dávno rozděleno Ústí nad Labem. Zámožnější lidé bydlí především v historické zástavbě krajského města na sever od hlavního nádraží, v přilehlé vilové čtvrti Klíše a v o něco vzdálenějších Skoronicích. Naproti tomu nejchudší část města tvoří panelová sídliště na východě, od Krásného Března přes Neštěmice k Mojžíři.

Ukazuje se, že sociální rozdíly tu vytvářejí i ostře ohraničené světy voličů. Rozdíl mezi pravicí a levicí zde byl velký už před sedmi lety v roce 2006. Ve volebních obvodech v centru města tehdy ODS získala 54 procent hlasů, ale v Mojžíři o šestnáct procent méně.

A letošní prezidentské volby Ústí polarizovaly ještě víc. Ve středu města vyhrál Karel Schwarzenberg s více než 60 procenty, ve východních sídlištích podlehl Miloši Zemanovi se 34 až 37 procenty.

Zvláštností severočeských měst pak jsou ghetta starých dělnických domů, kde žijí nemajetní a zadlužení lidé. Jejich sociální postavení se v Předlicích a v přístavní části Krásného Března projevuje i tak, že zdejší lidé už ani nechodí volit. Letos v lednu účast v přímé volbě nepřekročila 15 procent. Na rozdíl od německých ghett však mají ta severočeská jen několik stovek obyvatel.

Dělicí čára v Budějovicích

Podle volebních výsledků stojí v Ústí městské centrum proti zbytku celého města. S výjimkou staré ústecké zástavby a obou vilových čtvrtí se ovšem výsledky v jednotlivých obvodech příliš neliší.

Blíže mají k essenskému vzoru letos rozbouřené České Budějovice, kde poslední volby ukázaly, jak se zvětšuje propast mezi jihem a severem města. Na jihu leží centrum a historické periferie, jako jsou Vídeňské či Linecké předměstí, Suché Vrbné, Rožnov nebo Havlíčkova kolonie. Schwarzenberg zde získal vždy nejméně 56 procent hlasů.

Na severním panelovém sídlišti Máj, kde nespokojenost letos v červnu vzplála, však stejně jako na přilehlých sídlištích Šumava a Vltava i čtvrtích Nemanice nebo Čtyři Dvory kandidát pravice podlehl – nedostal se nad padesát procent. Tento rozdíl ve voličských preferencích byl viditelný už v roce 2006, letos se však nápadně rozšířil.

Změna v Olomouci

V Olomouci, dalším městě, které Insider blíže prozkoumal, se ještě ve volbách v roce 2006 politické postoje v jednotlivých částech města příliš nelišily (podobně jako v Praze). V historickém centru získala ODS 44 procent hlasů, na velkém sídlišti Neředín o dvě procenta méně. „Olomouc je vcelku kompaktní město, které nemá vážnější socio-ekonomické rozdíly, což se ukazuje na podpoře politických stran,“ popisuje nedávnou situaci politolog Pavel Šaradín.

Letos už však prezidentské volby ukázaly, že se také moravské krajské město ubírá budějovickou cestou. V městském centru dalo Schwarzenbergovi hlas sedmdesát procent voličů, na sídlišti Neředín 41 procent a v blízkém Povelu ještě o čtyři procenta méně.

Volby také ukazují, že chudší část města vzniká na jihozápadě za Foersterovou a Velkomoravskou ulicí, kterými vede starý silniční průtah z Prahy na Ostravu.

Na šikmé ploše

Politolog Šaradín upozorňuje, že česká a německá města nejde snadno srovnávat.

„Regionální rozdíly v socio-demograficko-ekonomické struktuře nejsou u nás tak velké jako v jiných zemích, což se týká i měst. Nemáme takové problémy a zkušenost s imigranty, ani sociální diferenciace není tak velká jako v některých německých městech,“ vysvětluje. To potvrzuje i příklad essenského Altendorfu, kde žije čtvrtina cizinců.

Na druhé straně tuzemská města zatím nepřistoupila k revitalizaci chudších čtvrtí jako například Essen. V Altendorfu investuje město od loňska desítky milionů eur do rozsáhlé přestavby. Například se o tři hektary rozšíří městský park, kde vznikne nový rybník, hlavní altendorfská ulice bude zúžena ze čtyř na dva pruhy a osázena stromy, na jednom z náměstí vznikne tržnice a výstavní centrum.

Česká města se zatím rozdělování čtvrtí na chudé a bohaté nebrání. Ústecká radnice neprotestuje, když realitní kanceláře stěhují do volných paneláků v Mojžíři dlouhodobě nezaměstnané, Budějovice tolerují zahušťování výstavby ve své severní části včetně stavby nových bytových domů a průmyslových provozů.

Petr Holub