Za kulisy událostí - Evropská sedmadvacítka se v Bruselu schází nad dalším třaskavým tématem. Jednat se bude o rozpočtu na dalších sedm let.

A ani tentokrát Češi na summit nepřijíždějí se zcela srozumitelným postojem.

EU se totiž kvůli finančnímu plánu na roky 2014-2020 rozdělila na dvě nesmiřitelné skupiny – jedni chtějí šetřit, druzí škrty odmítají, a to hlavně v evropských fondech. Češi se překvapivě angažují v obou táborech.

Ty mají dokonce své eurospeakové názvy. Stojí proti sobě jako Přátelé lepšího utrácení a Přátelé koheze (soudržnosti – tedy zvyšování životní úrovně v chudších regionech na náklady EU).

„Jsme ve skupině angažující se za lepší utrácení evropských peněz, a tedy i rozumné úspory. Současně se vláda domnívá, že cestou k tomu je změnit strukturu rozpočtu a věnovat větší pozornost kohezní politice a podpoře chudších regionů než třeba růstu administrativních nákladů,“ řekl Insideru vládní tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling.

Česku podle stávajícího návrhu prezidenta EU Hermana Van Rompuye hrozí, že se sníží evropské dotace až o 30 procent oproti předchozím letům. Premiér Petr Nečas se však za přísun eurofondů jede do Bruselu bít.

„Snížení alokací na kohezní politiku je pro Českou republiku nepřijatelné,“ řekne podle vládního mandátu Nečas v Bruselu doslova.

Otázka je, nakolik bude ale Nečasova pozice silná. A to nejen kvůli všem českým potížím s čerpáním evropských peněz a doslova jejich rozkrádáním, nad kterým už Brusel přestal přivírat oči, či pověsti nespolehlivého týmového hráče po odmítnutí paktu o rozpočtové odpovědnosti.

O rozpočtu se vedla předběžná jednání měsíce dopředu. A česká vláda, jak už bylo výše řečeno, zastává dvojaký a rozhodně sobecký přístup.

Na jednu stranu chce být Nečas vidět po boku vyspělých zemí prosazujících šetření a škrty, jako je Německo, Francie, Nizozemí či severské země. Od nich se ale Česko liší v jedné zásadní věci – a to je fakt, že zmiňované státy jsou na rozdíl od Česka čistými plátci do kasy EU.

Zároveň se ale Česko spojilo i s chudšími „novými“ státy EU (a také čistými příjemci unijních peněz), aby společně zabránily snahám seškrtat peníze na eurofondy.

Podle zdrojů Insideru tyto české způsoby při jednání o rozpočtu v Bruselu nezůstaly bez povšimnutí a zvednutých obočí.

Projevilo se to totiž i zmatky na některých klíčových jednáních.

Příklad? Když se v říjnu setkali „Přátelé koheze“ v Bratislavě, které podpořil i šéf Evropské komise José Manuel Barroso, sepsala se na závěr také společná deklarace brojící proti škrtům v kohezi.

Jenže Česko tehdy muselo mít zase něco extra – premiér Petr Nečas se k deklaraci připojil až s výslovně do dokumentu vepsanou výjimkou pro Česko – a to překvapivě s tím, že rozpočet EU je třeba naopak seškrtat, a to případně i ve fondech.

Čeští představitelé ale odmítají, že by pozice Prahy byla nesrozumitelná či ojediněle nejednoznačná.

„Když se podíváte do francouzské pozice, která je také součástí šetřivé aliance uvnitř EU, tak ti říkají: Ano, šetřit všude, ale hlavně ať se to nedotkne společné zemědělské politiky,“ řekl Insideru český velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil už v říjnu.