Zahraničí - Rusko nechtěně pomohlo svému rivalovi v Arktidě – Norsku. Na norské části území, které si před třemi roky slavnostně rozdělily Moskva a Oslo, se totiž nachází obří naleziště plynu a ropy, jak se nyní ukázalo.
„Severní Norsko bude novou ropnou provincií země. To je výborná zpráva pro Norsko. Tyto nové zdroje mají velký význam,“ prohlásil s neskrývaným nadšením ministr energetiky Ola Borten Moe.
Norové mají skutečně důvod k radosti. V jejich sektoru Barentsova moře, které si Rusko a Norsko rozparcelovaly po čtyřiceti letech sporů, se může nalézat až 1,9 miliardy barelů ropného ekvivalentu (plynu a ropy).
Jak tvrdí studie státní agentury Norwegian Petroleum Directorate, která vyhodnotila údaje dvouletého průzkumu 44 tisíc čtverečních kilometrů v norské jihovýchodní části Barentsova moře, pod mořským dnem se nachází především plyn a v menší míře i ropa.
Pravděpodobné zásoby nerostných surovin o třetinu převyšují dřívější prognózy.
„Pokud budeme zásoby hodnotit podle dnešních cen ropy, tak pod vodou se ukrývá poklad za bezmála 30 miliard eur,“ napsal ruský deník Novyje Izvestija. „Carský dar“ pomůže norskému těžebnímu průmyslu, který se v Severním moři potýká se snížením těžby.
Rozdělení 175 tisíc kilometrů čtverečních sporného území mezi Norskem a Ruskem bylo považováno za jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů tehdejšího prezidenta – a dnešního premiéra - Dmitrije Medveděva. Podepsání smlouvy totiž současně zrušilo třicetileté moratorium na těžbu surovin v oblasti a Rusko plánovalo zahájit nový boj o právo na těžbu na arktickém šelfu.
Zpráva o nálezu obrovských zásob nerostných surovin v norském sektoru se teď naopak zřejmě neblaze odrazí na Medveděvově popularitě.
Jediné, co ho může zachránit, je, že se Rusko - alespoň částečně - bude na těžbě nového norského bohatství aspoň podílet. Jedno ze tří nalezišť leží na hranici norské i ruské zóny, takže pokud jde o těžbu, právo na ni tady mají obě strany. V obou zónách (norské i společné norsko-ruské) se nalézá na plyn bohatá Fedynského vyvýšenina, která může skrývat okolo šesti bilionů metrů krychlových zemního plynu.
Norsko je na evropském energetickém trhu přímý konkurent Moskvy. V loňském roce se severské zemi dokonce podařilo zvýšit export plynu do Evropy na 16 procent a v objemu dodávek tak skoro dohnala ruský Gazprom. Norové také coby konkurenti nutí Gazprom snižovat ceny a připravují ho tak o část zisků.
Jiří Just, Moskva
