Glosa – Na jedné straně probíhající zátěžové testy evropských bank, o kterých se prohlašuje, že ještě nikdy nebyly tak důkladné, účinné a transparentní, na straně druhé pootevírání vrátek rizikovějším instrumentům a  kombinacím, které způsobily hypoteční a finanční krizi. A to i na půdě samotné Evropské centrální banky (ECB), když akceptuje možnost tzv. sekurizace bankovních úvěrů (tj. přeměny na cenné papíry) a jejich nákupu.

Znamená to, že tyto instrumenty již nemohou  být nebezpečné? Že se již nemusíme bát finanční krize? Nebo je to známka ztráty soudnosti a toho, že všichni přijali cestu tištění peněz centrálními bankami jako běžnou praxi, která vyřeší jakýkoliv kolaps, pokud nastane?

Myšlenka je relativně dobrá

V tomto případě hledá ECB způsob, jak více rozhýbat úvěrový trh a poslat do evropské ekonomiky více peněz. Protože nemůže pomáhat bankám přímo, volí cestu nákupu nějakých bankovních aktiv výměnou za hotovost, kterou banky mohou použít k dalším úvěrům.

Protože nejvíce aktiv v bankách tvoří úvěry, měly by být nyní předmětem tohoto obchodu. Ne jednotlivě, ale v podobě instrumentu sdružujícího různé úvěry do skupin. To je podstatou třídy finančních instrumentů, které se nazývají Asset Backed Securtieis (ABS), či volně přeloženo cenné papíry kryté aktivy. Procesu jejich tvorby se říká sekurizace.

Návrat do starých kolejí?

Tyto instrumenty jsou známy již dlouho, zejména v zámoří. Sehrály a sehrávají v historii svou pozitivní roli, umožňují ulevit bankovním rozvahám a dodat hotovost volnou pro další úvěry. Ale také to byly ony, které přivedly USA k hypoteční krizi.

Vadou snad není samotná myšlenka a konstrukce těchto instrumentů. Problém je, že v kalkulacích a v celém procesu se postupně vytrácí dostatečné hodnocení rizika. Vždyť americké MBS  (ABS postavené na hypotékách) měly svého času tříáčkové ratingy.

ECB to platí

Nákupem ABS zůstane „Černý petr“ v rukou ECB. Případná selhání (nesplácení úvěrů tvořících základ instrumentu ABS) by musela zaštítit ona. Patrně by to nečinila jinak než tištěním nových peněz.

Bylo by asi chybou podléhat jen skepsi. Neznamená to, že vše hned musí skončit špatně, ale nelze se (opět) vyhnout pocitům, jako když dítěti dáte do ruky zápalky, aby si hrálo.

Petr Hlinomaz