Objev dne - Závazky zlínské nemocnice, o jejíž kritické finanční situaci psal Insider minulý pátek, dosáhly už na 870 milionů korun. Vyplývá to z dosud nepublikovaných údajů, které krajská rada předložila zastupitelům.

Vzniká tak riziko, že koncem roku převezme nemocnici od kraje soukromý majitel.

Nová verze hospodářské bilance Krajské nemocnice T. Bati odhalila hlubší ztráty, než se čekalo. Ještě před týdnem mělo vedení nemocnice k dispozici údaje o tom, že v prvním pololetí vyrostly dluhy o 109,9 milionu.

Ve středu se však krajští zastupitelé dozvěděli další špatnou zprávu, že závazky nemocnice vyrostly dalších 107,7 milionu a že celková ztráta tak dosáhla bez pár tisíc 870 milionů. Nové dluhy vznikly tím, že zdravotní pojišťovna VZP odmítla proplatit loňské výkony, které po ní nemocnice požadovala.

Oficiální dokument krajské rady shrnuje Jobovu zvěst v účetní terminologii: „Vyúčtování VZP za rok 2012 obdržela nemocnice 14. června. Na základě tohoto vyúčtování nemocnice zaúčtovala snížení v roce 2012 vytvořené dohadné položky o 107 741 tisíc Kč.“

Právě celková ztráta 870 milionů korun ohrožuje krajskou kontrolu nad zadluženou nemocnicí.

Pozdrav minulé sněmovny

Před dvěma lety vložil kraj do nemocniční akciové společnosti veškeré pozemky, budovy i přístroje, se kterými nemocnice hospodaří. Její základní kapitál se tím zvýšil na 1,93 miliardy korun, a současná ztráta tedy dosahuje 45 procent nemocničního majetku. Pokud porostou dluhy i v druhém pololetí stejným tempem jako v prvních šesti měsících letošního roku, překročí padesát procent.

Ani tento fakt sám o sobě ještě není katastrofou. Zákon o insolvenci v takovém případě předepisuje pouze to, aby valná hromada společnosti, v tomto případě krajská rada, schválila plán na oddlužení. Úpadek by nemocnice musela ohlásit až ve chvíli, kdy dluhy překročí hodnotu základního kapitálu celkem.

Ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala upozorňuje na vážnější riziko. V červnu schválila sněmovna hlasy někdejší Nečasovy koalice a komunistů novelu občanského zákoníku. Od července proto platí dva nové odstavce paragrafu 340 v občanském zákoníku. Paragraf teď nařizuje veřejným institucím, aby uhradily své faktury v „zákonné lhůtě“ třiceti dnů. Zlínská nemocnice přitom splácí faktury až 300 dnů pro vystavení.

Exekuce, pokuty, úpadek

Od července proto mohou věřitelé žádat, ať nemocnice jejich pohledávky okamžitě vyplatí. V opačném případě mohou použít k vymáhání dluhů mnohem tvrdší prostředky než dosud, například exekuci a sankční úroky.

Tento problém už řeší některé nemocnice na Slovensku, kde zmíněný paragraf platí od ledna. Věřitelé například pohrozili exekucí žilinské nemocnici, která dluží věřitelským firmám částku odpovídající cca 40 milionům korun a dalších 10 milionů za úrok z prodlení.

Věřitelské firmy přitom působí také v Česku a jedna z nich skoupila podle zlínského radního pro zdravotnictví Lubomíra Nečase pohledávky za krajskou nemocnicí v hodnotě 200 milionů.

Červencovou novelou obchodního zákoníku získal nový smysl také insolvenční zákon. Věřitelé, kteří chtěli poslat svého dlužníka do konkurzu, dosud před soudem těžko prokazovali, že dlužník není schopen platit závazky. Doba splatnosti se totiž mohla určit libovolně a podle potřeby posouvat na pozdější termín. Zavedením zákonné lhůty však byla stanovena veřejným institucím povinnost platit faktury do třiceti dnů. Prokázat platební neschopnost tedy bude snadnější.

Kraj si musí půjčit

Hrozby exekucí, sankčními úroky a insolvencí se dají využít i k tomu, že věřitel nemocnici ovládne. Může nabídnout kraji, že stáhne žaloby a že nezvýší úroky, pokud nemocniční akciová společnost zaplatí dluhy akciemi. Když dluhy překročí polovinu hodnoty majetku nemocnice, může věřitel teoreticky získat přes 50 procent akcií a převzít tak celý podnik.

Kraj se může bránit jenom tím, že dluhy zaplatí. Podle krajského zastupitele Petra Gazdíka (Starostové) jiná možnost neexistuje, kraj si však bude muset na uhrazení nemocničních dluhů půjčit.

Stejně už postupoval Kraj Vysočina, který si na dluhy svých nemocnic půjčoval 300 milionů.

Petr Holub