Byznys - Poplatky, které největší tuzemské banky vybírají od podnikatelů a firem, stouply v letech 2000-10 mnohem výrazněji než inflace. To je jedno z hlavních zjištění analýzy bankovních poplatků, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu a již se chystá nyní medializovat.
Porovnání se zaměřilo především na zahraniční platební styk a poplatky související s akceptací platebních karet u obchodníků.
Největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a GE Money Bank - zvýšily ve zmíněné dekádě firmám a podnikatelům poplatky o téměř 123 procent, zatímco inflace dosáhla jen 42 procent.
Tak výrazný růst přitom neodpovídá celoevropskému trendu. Například v Belgii klesl bankám výnos z poplatků o 23 procent. V Itálii sice v letech 2005-2010 rostly, ale "jen" o 34 procent, uvádí analýza.
Analýza také potvrdila, že například u největší tuzemské banky, České spořitelny, je výnos z poplatků vyšší než u její mateřské skupiny Erste Group Bank. Ale nijak výrazně - v Česku jde o 28 procent, ve skupině o 25 procent.
Oproti kolegům v eurozóně platí tuzemští podnikatelé výrazně vyšší poplatky za zahraniční platební styk, zejména za příchozí inkasní platby SEPA a takzvané europlatby. Kvůli zaměření na šestici největších bank nicméně srovnání opomíjí Fio banku či mBank – ty sice podnikatelům účtují výrazně nižší poplatky, nenabízejí ale takovou šíři služeb (například platební terminály) jako velké banky.
Analýzu zpracovala společnost Bison & Rose, respektive její dceřiná společnost Datank. Té dalo ministerstvo přednost i přes to, že Bison & Rose pracuje mimo jiné pro druhou největší banku na trhu, ČSOB.
Podnět k analýze dala Podnikatelská rada, poradní orgán ministerstva sdružující zástupce podnikatelských svazů a jednotlivých resortů státní správy. Při radě loni vznikla i komise pro bankovní poplatky, reagující na stížnosti podnikatelů ohledně cenové politiky bank a navyšování poplatků.
Výsledky sice potvrzují, že kritika ze strany podnikatelů je oprávněná, přesto není jasné, jak na analýzu bude ministerstvo reagovat. Vládní koalice i Česká národní banka totiž podobné regulace odmítají.
Náměstek pro oblast podnikání Bedřich Danda chce výsledky analýzy v dalších dnech medializovat, což prý pomohlo například ve Velké Británii. Výsledky dostane i Česká bankovní asociace. Teprve pokud by medializace nepomohla, doporučí Danda přistoupit k regulaci.
Praxe ale ukazuje, že medializace obvykle nestačí. Banky sice v předchozích letech zrušily mnoho poplatků vyhodnocených v populární anketě webu BankovniPoplatky.com jako nejabsurdnější, nicméně řadu dalších účtují či zvyšují dál. Někdy i v rozporu se zákonem – v podobných případech pomohl až zásah České národní banky jako regulátora trhu.
"Pokud existuje nějaká možnost regulace, tak na ni přistupme, je to jediná možná cesta," říká už nyní Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy. Proti tomu je však vedle ČNB i ministerstvo financí, které má v této oblasti rozhodující slovo.
