Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.
Na akci ve spodní části Václavského náměstí již před začátkem dorazily stovky lidí, další přicházejí. Akce podle pořadatelů z občanského sdružení Nerudný fest propojuje hudbu, občanský dialog a hodnoty svobody a demokracie. Letošním tématem je 'Pojistky demokracie: Vocamcaď, Pocamcaď'. Přibližně pětihodinovým programem letos provedou moderátoři Jenovéfa Boková a Jindřich Šídlo.
Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Oslavy výročí začátku sametové revoluce v pondělí 17. listopadu omezí dopravu v centru Prahy. Uzavřena bude například ulice Národní mezi Smetanovým nábřežím a Jungmannovou. Provoz tramvají bude po celý den přerušen, dotčené linky pojedou po objízdných trasách. Omezení se dotkne také dolní části Václavského náměstí. Informoval o tom mluvčí města Vít Hofman.
Několik dní poté, co před Pražským hradem demonstrovali ekologičtí aktivisté a odborníci proti tomu, aby ministerstvo životního prostředí vedli Motoristé sobě, přišli před Hrad další protestující. Tentokrát šlo o zástupce a příznivce projektu Štít demokracie, kteří nechtějí, aby v nově tvořené vládě Andreje Babiše byla SPD a aby její předseda Tomio Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny.
Když se sešli týden po napadení Ukrajiny Ruskem na podporu Kyjeva poprvé, možná ani sami nevěřili, jak dlouho s touto podporou vydrží. Sešli se další pátek, pak ten další a potom další a další... "Toto už je naše 189. setkání tady na náměstí v České Lípě," řekli Aktuálně.cz v pátek přímo na náměstí lidé z iniciativy, kterou nazvali Kroky pro demokracii. Díky své vytrvalosti se stali fenoménem.
Triumf centristického primátora Bukurešti Nicušora Dana, které v rumunských prezidentských volbách predikují agentury Reuters či AFP, by dle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka bylo pro Česko či EU dobrou zprávou. Ačkoliv stejně jako protikandidát, krajně pravicový politik George Simion, reprezentuje revizionistický kurz, "není to člověk, jenž chce struktury EU či NATO bořit."
První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta.
Doba rozpůlených společností, které se do krve hádají, zda je lepší liberální demokracie, nebo autoritářský systém prozíravého vůdce, je natolik hektická, že téměř nedovoluje zastavit se a podívat se, co a jak se děje. Snažíme se o to – myslitelé, komentátoři, politici – ale vždy nutně jen částečně, nikdy ne v širších souvislostech, dějinně.
Evropské státy se musí bránit ruskému vlivu, avšak zrušení voleb v Rumunsku nebylo legitimní. Tam politický establishment podkopal demokracii, aby zabránil vítězství nevhodného kandidáta, říká ukrajinský politolog Anton Šechovcov z Univerzity ve Vídni a zakladatel Centra pro demokratickou integritu. Podle něj na rozdíl od populismu neumí liberální demokracie komunikovat se zapáleným přesvědčením.
Ústavní soud se v březnovém nálezu vymezil vůči rozsudkům nižších instancí v případu Ladislava Vrabela. Kritizoval nejen posouzení skutku jako šíření poplašné zprávy, ale i způsob, jakým se dokazovala nepravdivost výroků a výsledné znepokojení. Například dotazem adresovaným vládě, zda skutečně plánuje jaderný útok na Rusko. Závěr byl, že odsouzením byla porušena Vrabelova svoboda projevu.
Více než polovina lidí je spokojena s tím, jak v Česku funguje demokracie, a věří, že tento způsob vlády je lepší než jakýkoliv jiný. Od roku 2021 se pohled Čechů na demokracii zlepšil, zatímco podíl lidí, kteří by uvítali návrat komunistického režimu, se nezměnil. Přála by si ho sedmina veřejnosti. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
O protestu, který se před 44 lety odehrál v Jižní Koreji, se mluví jako o místní verzi povstání na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. I v Jižní Koreji se tisíce lidí postavily autoritativní vládě a stejně jako v Číně byl jejich odpor násilně potlačen. Rozdíl tu ale je - později se vojenský režim v Soulu přece jen rozhodl požadavkům lidu vyhovět. Roli hrály i olympijské hry.
Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, které mají největší povědomí o ruské hrozbě. Naopak skoro třetina Slováků viní z války na Ukrajině Západ. Ukázala to nová mezinárodní analýza, kterou vydala slovenská nevládní organizace Globsec. Přestože jsou Češi spokojeni s demokracií, třetinu by lákal totalitní systém bez regulérních voleb.
Co stojí za úspěchem čtyřnásobného premiéra Roberta Fica a nástupem populismu? Slovenský antropolog Juraj Buzalka ve své nové knize Postsedláci píše o opomíjeném konzervativním venkově, který dlouhodobě cítí frustraci. Šéf strany Směr i jeho předchůdci podle něj cílí právě na tyto voliče, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naději vidí v porozumění mezi městem a venkovem.
Andrej Babiš a další politici ANO používají stále ostřejší slovník. Mluví o "nové totalitě", zpochybňují regulérnost voleb i nezávislost Ústavního soudu nebo straší cenzurou. Podle politologů se hnutí radikalizuje, aby přilákalo část voličů SPD. V projevech vidí podobnost s Donaldem Trumpem nebo Viktorem Orbánen. A není jasné, kde se zastaví. Politici ANO ale odmítají, že by se radikalizovali.
Těmi zdroji jsou zhrublí politici odmítající elity, sociální sítě, pocit, že mám právo na všechno, pěstování společnosti úspěchu a naprosto mylné chápání svobody a demokracie.
V názoru na to, jak funguje v Česku demokracie, je veřejnost rozpolcená. Podle průzkumu agentury Median pro institut CEDMO je s jejím vývojem spokojeno 30 procent Čechů, naopak 40 procent oslovených je nespokojených. Nejvíce se směřování země nelíbí voličům Trikolory a SPD.
V pátek 17. listopadu si Česko připomíná Den boje za svobodu a demokracii. Daří se tyto hodnoty udržovat? Z dat americké neziskové organizace Freedom House vyplývá, že celkem ano. Česko podle ní patří mezi 84 svobodných zemí, k maximálnímu skóre 100 bodů mu schází osm bodů. Před sametovou revolucí se naopak Československo řadilo do skupiny šesti desítek nesvobodných zemí.
Koho u nás mohou volit mladí, avantgardně uvažující ženy a muži? Proč by nemohli vnímat těžké a stále se opakující chyby kapitalismu? Proč by měli dělat, že na zastavení klimazměny máme času habaděj?
Malá skupinka aktivistů se loni rozhodla postavit se maďarské vládě a zneplatnit referendum zaměřené proti LGBTQ+ lidem v zemi. Chodili do ulic a snažili se přesvědčit voliče, aby nevěřili straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Jejich nakonec úspěšný boj dokumentuje snímek To musíte zažít, který uvede festival Jeden svět.
Můžete mít tisíc výhrad k Západu, k USA, Británii, dalším zemím, k vlastní vládě, ale je jasné, že demokratické země hájí svobodu. A je jasné, že svoji vlastní svobodu hájí Ukrajina.
Jako občan je herec Ondřej Vetchý solitér. Na divadelním jevišti a před kamerami je ale podle svých slov vždy týmovým hráčem. Herectví má pro něj jednou "nepopsatelnou výhodu": díky němu může ovlivňovat svět kolem sebe, přiznává Vetchý v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Jako občan je herec Ondřej Vetchý solitér. Na divadelním jevišti a před kamerami je ale podle svých slov vždy týmovým hráčem. Herectví má pro něj jednou "nepopsatelnou výhodu": díky němu může ovlivňovat svět kolem sebe, přiznává Vetchý v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
