


Návštěva galerie může zachránit život. A vlastní tahy štětcem ho umí prodloužit
Návštěva galerie uklidňuje, přináší nové impulzy a pomáhá s navazováním nových vztahů.



Návštěva galerie uklidňuje, přináší nové impulzy a pomáhá s navazováním nových vztahů.



Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.



Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.



Zhoršené vidění nemusí být jen o brýlích. Vědci z britské Loughboroughské univerzity přišli se zajímavým zjištěním: problémy se zrakem mohou být jedním z prvních signálů budoucí demence. Dokonce už 12 let před její diagnózou.



V titulních rolích s islandským barytonistou Tómasem Tómassonem a s mezzosopranistkou Dagmar Peckovou uvede Státní opera premiéru opery Král Lear na hudbu Ariberta Reimanna. Loni zesnulý německý skladatel ji složil v duchu expresionismu.



Jak už název napovídá, zákazníci v "Restauraci špatných objednávek" s největší pravděpodobností nikdy nedostanou jídlo, které si objednali. V tokijském podniku totiž pracuje netradiční obsluha - lidé trpící demencí. Cílem projektu je ukázat, že i lidé s demencí mohou pracovat a být součástí společnosti. Podnik nemá stálou provozovnu, pořádá však příležitostné akce v Tokiu a dalších městech.



Čerstvě publikované výsledky výzkumu odhalily sedmnáct životních faktorů, které mohou buď výrazně zvýšit, nebo naopak snížit riziko mrtvice, demence a deprese. Co pozitivního z toho plyne? Kupříkladu že jediná změna životního stylu často pomůže se všemi třemi zároveň.



Demence patří mezi nejzávažnější neurodegenerativní onemocnění a postihuje miliony lidí po celém světě. Ačkoli se vyskytuje hlavně u starší populace, stále častěji se objevuje i u lidí mladších 65 let, což se označuje jako časná demence.



Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.



Riziko vzniku Alzheimerovy demence podle lékařů zvyšuje neléčený vysoký krevní tlak ve věku nad 50 let, lidem naopak prospívají koníčky a dostatek společenských kontaktů. Zástupci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně o tom v pondělí informovali na tiskové konferenci.



Nizozemské centrum Hogeweyk otevřelo v roce 1993 jako běžné zařízení zaměřené na péči o seniory, které spíše než skutečný domov připomínalo nemocnici. Posledních čtrnáct let je ale všechno jinak: senioři žijí ve zmenšenině běžného města, chodí na nákupy, do parku a hrají společenské hry. Hogeweyk již inspiroval další podobná zařízení ve Velké Británii nebo v Kanadě.



Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.



Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém postupně dochází k poruše vnímání, uvažování a paměti. Jeho finální fází je pak Alzheimerova demence. Nemoc se vyznačuje tím, že se rozvíjí plíživě a její první příznaky často unikají pozornosti. Jak u svých blízkých poznat prvotní signály? A proč patří do rizikových skupin zrovna boxeři? Sledujte devátý díl série První příznaky.



„Zpozornět bychom měli, když zapomeneme věci, které děláme běžně – jestli jsme zamkli nebo nechali zapnutou troubu. Pomůže říkat si to nahlas. Paměť se dá procvičovat na čemkoliv,“ říká Veronika Nešporová, autorka knihy o procvičování paměti Mozkocvična. „Jakmile začnete zapomínat ve větším měřítku, už je to většinou pozdě. Nejranější případy demence jsou kolem čtyřicátého roku,“ dodává.



Rodina zesnulého mistra světa z roku 1966 Nobbyho Stilese kritizuje anglickou Asociaci profesionálních fotbalistů kvůli tomu, že se nestará o bývalé hráče a nepodporuje je v boji s demencí.



Anglické fotbalové legendě Bobbymu Charltonovi byla diagnostikována demence.



Fotograf a učitel na základní škole Marzio Toniolo ze severu Itálie strávil téměř celé jaro v domě se čtyřmi generacemi své rodiny. Oblast byla kvůli pandemii koronaviru několik měsíců uzavřená. Díky tomu mohl Toniolo zachytit poslední měsíce života svého dědečka, který trpěl stařeckou demencí.



Lidé, kteří jsou od přírody pesimisté a sklenici vidí většinou spíš poloprázdnou než poloplnou, mohou čelit vyššímu riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vědci z University College v Londýně totiž zjistili, že dlouhodobé negativistické uvažování člověku snižuje jeho kognitivní schopnosti.



Australský projekt pomáhá příbuzným i pečovatelům pochopit, co může nemocným činit potíže. Často jde o drobnosti.



Testovaná látka dokáže redukovat plaky na mozku a zároveň zpomalovat postup demence, jejíž příčinou je v 60 procentech Alzheimerova choroba.



Následky se mohou projevit až za mnoho let, je to ale stejná demence jako u Alzheimerovy choroby, tvrdí neurochirurg Vladimír Beneš. Spolu s několika dalšími lékaři podepsal petici, která na problém upozorňuje a požaduje zákaz hry hlavou u dětí mladších třinácti let. Není to pro ně nic blahodárného, nejde o jeden úder, ale o to, že se ty údery opakují, upozorňuje Beneš. Nějaká helma, která by nevadila a ztlumila by ty základní údery, by svou službu udělala, myslí si neurochirurg.



Stres, odcizení ve vztazích, zhoršené zdraví i závislost. Tohle všechno můžou podle psycholožky Lucie Essenzy z institutu Re:Life způsobovat digitální technologie, bez kterých si většina lidí nedokáže svůj život představit. Nejvíce ohroženy jsou přitom děti, jež podle ní mohou lehce podlehnout technologické závislosti. "Závislost na zařízeních je prokázaná a vzniká velmi rychle. Jakmile dítě naučíte, že se na tabletu nebo počítači může dívat na pohádky, bude to vyžadovat víc a víc, takže je těžké mu to potom sebrat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz



Jak už název napovídá, tak zákazníci v "Restauraci špatných objednávek" s největší pravděpodobností nikdy nedostanou jídlo, které si objednali. V tomto tokijském podniku totiž pracuje netradiční obsluha - lidé trpící demencí. Iniciátoři podniku se je snaží zapojit do běžného života. Po úspěšném zkušebním provozu, který proběhl v červnu, se akce zopakuje i při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který spadá na 21. září.



Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.



Mladí čeští vědci z pražské motolské nemocnice strávili čtyři měsíce v Austrálii výzkumem Alzheimerovy choroby. Neuropsycholožka Kateřina Čechová zjišťovala, jaké varianty genů zvyšují předpoklady pro rozvinutí demence, a jaké naopak fungují jako ochrana. Zároveň působila i v týmu, který zkoumá také vliv vzdělávání v pozdějším věku. Neurolog Ondřej Lerch v australském Brisbane pracoval na výzkumu, který by mohl přispět k přesnějšímu a časnějšímu odhalení rizikových pacientů. Zaměřil se na to, jak se na magnetické rezonanci projevují pacientovy problémy s orientací v prostoru. Zatímco metod, jak Alzheimera odhalit včas, přibývá, lék, který by chorobu vyléčil, zatím chybí.