V zákopech na východě Ukrajiny drží frontu 13. brigáda "Chartija" Národní gardy. Není to jednotka mladých hrdinů z plakátů, jejich tváře jsou poznamenané únavou, jejich vlasy už nejsou vždy tmavé. Ale ani věk, ani únava jim neberou odhodlání. Starší vojáci statečně vzdorují palbě. Žádná iluze romantiky, jen tvrdá realita války.
Další důkaz, že se Rusové během své agrese na Ukrajinu učí, přináší i výrazné zlepšení v takzvaném "kill chain" (řetězci zabití). Tento koncept zaznamenává, jak rychle vojáci dovedou vystřelit a zasáhnout cíl poté, co ho identifikují, vydají se do palebné pozice a zaměří.
Ukrajina ohledně počtu vojáků tahá ve válce s Ruskem za kratší konec provazu. Proto se musí pokoušet vyvažovat tuto nevýhodu. Na jihu země, na chersonské frontě, se proto rozhodla útočit stíhačkami na bunkry plné ruských velitelů.
Přibližně od léta 2023 posílá Severní Korea loděmi a poté vlaky miliony granátů na ukrajinskou frontu. Podle některých by ruský prezident Vladimir Putin bez pomoci této totalitní země válku nezvládl.
Armádě nezbývá nic jiného než na nová francouzská děla Caesar na kopřivnickém podvozku Tatra za více než deset miliard korun zase jen čekat. Byť na konci loňského roku ministerstvo obrany slibovalo, že první dva prototypy budou k dispozici v březnu, podle zjištění Aktuálně.cz to nevyšlo. Už tak dlouhý kontrakt se dostává do dalšího skluzu, Česko za něj přitom zaplatilo několik miliard.
Ukrajina momentálně snížila dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti. Podle vojenských expertů za to částečně mohou nedávné údery na muniční sklady v ruském týlu. Někteří analytici ale nevěří, že by to vedlo ke zvratu ve válce.
Ukrajinští vojáci bojující na frontě tvrdí, že nedostatek velmi důležitého dělostřeleckého granátu ráže 155 milimetrů zvrátil válku v prospěch Ruska, píše agentura Reuters. Mnozí viní USA za opožděnou pomoc, příčiny "granátové krize" ale začaly mnohem dříve.
Ukrajinští dělostřelci stále nemají dostatek nábojů proti ruským útokům. Vojáci na východní frontě tvrdí, že jim velení dokonce nedovoluje střílet. Přímo v zákopech poblíž Doněcku s nimi natáčeli reportéři agentury Reuters.
Záběry, které kolují po sociálních sítích, natočil ruský voják na okupovaném území Ukrajiny. Podařilo se mu, a zdá se, že omylem, zaznamenat výbuch vlastní samohybné houfnice 2S5 Hyacint-S.
Pilířem ukrajinské obrany jsou už řadu měsíců dělostřelecké houfnice M777, které napadené zemi poskytly Spojené státy. "Bez nich by bylo téměř nemožné se ubránit," říkají členové jednotky, se kterými natáčeli reportéři Rádia Svobodná Evropa. Okupovaná země nyní bude moci díky schválené americké pomoci zásoby munice i zbraní doplnit.
Ukrajinští vojáci působící v Doněcké oblasti si stěžují na nedostatek munice. "Už dříve jí bylo málo a teď už nemáme skoro nic,“ vysvětluje ukrajinský voják Oleksandr. Podle něj nynější dodávky stačí nanejvýš na jednu misi a na půl hodiny práce.
Ukrajina na bojišti masivně využívá bezpilotní letouny, kterými si vynahrazuje nedostatek dělostřeleckých granátů. Podle anonymního zdroje z francouzské armády, na který odkazuje agentura AFP, mají FPV drony na svědomí 65 až 85 procent zničených ruských pozic. Bezpečnostní analytici ale varují, že drony dělostřelectvo plně nahradit nemohou.
Západní podpora je velmi důležitá, shodují se vojáci na frontě v Luhanské oblasti. "Už jen to, že slyšíme zvěsti o tom, jak nám Západ přestane pomáhat, je dost znepokojivé," vysvětluje dělostřelec s přezdívkou Uran. Jeho jednotka se obává toho, že kvůli nedostatku nábojů přijde o aktuální pozice.
Rusové a Ukrajinci po sobě denně vypálí desítky tisíc nábojů. Od začátku ruské agrese zabily statisíce lidí na obou stranách. Většinu těchto obětí má na svědomí jeden druh vojska.
Ukrajinští dělostřelci popsali reportérům agentury Associated Press, jakým způsobem se na frontě snaží postupovat během probíhající protiofenzivy. Z úkrytu odpalují granáty na ruské cíle - chtějí zasáhnout například jejich mechanizované síly či sklady pohonných hmot. "Naším úkolem je Rusy přechytračit. Jde o to, jak nenápadně operujeme s jednotkami," uvádí velitel brigády v reportáži.
Četa jedenácti ukrajinských vojáků se ještě nedávno účastnila těžkých bojů u Bachmutu. Nyní v hlubokých lesích blízko Kyjeva trénují útočnou taktiku a čekají na to, až se znovu dostanou do první linie v chystané ukrajinské protiofenzivě. K úspěchu ale dle jejich slov potřebují jediné - účinné a moderní zbraně. „Dostatek vůle a motivace totiž máme,“ uvádí v reportáži kulometčík Mykola.
Ukrajinská 93. dělostřelecká brigáda se v bitvě o Bachmut zaměřuje především na vzdálené cíle. Ruské jednotky dokáže zasáhnout až do dálky 28 kilometrů. I přesto, že nepřátelská armáda na město stále útočí, intenzita ostřelování se podle ukrajinských vojáků v poslední době snížila.
Ukrajinský voják s přezdívkou Kaban (čili v ukrajinštině kanec) působí jako operátor dronu u letecké průzkumné jednotky na Donbasu. Při sledování ruského dělostřelectva a pěchoty musí se svými kolegy neustále měnit pozice, aby se vyhnuli ostřelování. "Nepřítel je ale mnohem opatrnější. Dřív jezdili po ulicích. Teď už se k nám tolik nepřibližují," popisuje své zkušenosti v reportáži.
Houfnice M777 změnila podle vojáků i expertů vývoj války na Ukrajině. Armáda si pochvaluje její přesnost a efektivitu. Dělostřelectvo ze sovětské éry, se kterým jednotky dříve pracovaly, se této houfnici ani nepřibližuje, říkají vojáci.
Ukrajinským jednotkám se na základě dronových záběrů zveřejněných na sociálních sítích podařilo rozsáhle poškodit ruský vojenský konvoj mířící na Kyjev. Dělostřelecká palba ze strany Ukrajiny zasáhla řadu ruských tanků. Ukrajinští vojáci tím pozastavili ruská vojska, která se již nacházela na okraji severovýchodního předměstí Kyjeva u vesnice Skybyn.
O víkendu se po sociálních sítích začaly šířit dronové záběry ukazující masivní raketovou palbu vedenou ruskými vojsky. Palba se odehrála u malé ukrajinské vesnice Peremoha, ležící asi 60 kilometrů od centra Kyjeva. Na videu pořízeném dobrovolníky, kteří napomáhají ukrajinské armádě, je patrné, jak ruské jednotky odpálily jen pár set metrů od obytných domů desítky raket.
Rusko využívá při invazi na Ukrajinu zbraně v jiném poměru, než mnozí analytici očekávali. Dosud došlo k malému nasazení letectva i k méně intenzivnímu zapojení kybernetických útoků. V posledních dnech ale vidíme určitou změnu taktiky, která je pro civilisty brutálnější. Ta spočívá v nasazování dělostřelectva a raketometů vůči městům, uvádí pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Tchaj-wan požádal společnost Google, aby rozmazala satelitní snímky ostrova Tchaj-pching, které jsou dostupné prostřednictvím služby Google Earth. Podle expertů na ostrově, který je součástí sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři, zřejmě roste vojenská základna.
