Svatý Václav je pro Čechy patron a neodmyslitelný symbol státnosti, který se datuje až do dob raného středověku. Jenže během druhé světové války se jeho obraz snažili pokřivit Nacisté ve svůj vlastní prospěch. Vrchní představitelé protektorátu využili jeho odkaz a proměnili jej v ikonu loajality k velké německé Říši.
Svatý Václav je pro Čechy symbolem státnosti, ale co o něm skutečně víme mimo legendy a pohádky? Historik Petr Kubín v rozhovoru vysvětluje, že za obrazem mírného světce, který vytvořila církev, stál vládce, který těžko mohl odolávat nástrahám kruté a krvavé doby jen mnišským rouchem a vlídným slovem.
Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?
V mladých lidech 90. léta vyvolávají různorodé představy. Nejčastěji si s nimi spojují pád komunismu či sametovou revoluci. Část ale v dění tápe. Téměř polovina mladých do období zařazuje vstup země do EU, čtvrtina vpád sovětských vojsk nebo Zemana ve funkci prezidenta. Zhruba polovina kritizuje vznik nerovností, které mají vliv dodnes. Vyplývá to z výzkumu ústavu STEM pro Knihovnu Václava Havla.
Videohry u dětí podněcují násilí nebo vedou k závislosti, tvrdí kritici. Mohou být ale také prospěšné, některé školy je už používají při výuce. Na základní škole v krkonošském Vrchlabí pomocí her přibližují žákům historická období nebo rozbíjí mýty. Podle odborníků mohou digitální hry dětem pomoci zažít pocit úspěchu i lépe navazovat vztahy. Nejvíce pomáhají dětem s horšími známkami.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
Sledovat změny v názvech jednotlivých států může být velmi zajímavé. Některé země opustily svá historická označení po mnoha letech, jiné se naopak vrátily k tradičním jménům. Uhádnete, jak se dnes jmenuje Barma nebo kterou zemi dříve lidé nazývali Cejlon? Otestujte své znalosti v kvízu, který je součástí letního speciálu vzdělávacího projektu Chytré Česko.
O počátcích české historie se toho mnoho neví. Jediné písemné prameny, které přibližují příběhy prvních slovanských panovníků na území Čech a Moravy, pochází z knih kronikářů žijících o mnoho staletí později. Znáte příběh o praotci Čechovi a víte, pro koho si chodila bájná Polednice? Otestujte své znalosti v kvízu, který je součástí letního speciálu vzdělávacího projektu Chytré Česko.
V Rusku vycházejí aktualizované učebnice dějepisu, které mají nově interpretovat pád Sovětského svazu, éru prezidentství Vladimira Putina či příčiny probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Podle Michaila Kopici, ruského učitele žijícího v Černé Hoře, se však jedná jen o další nástroj v arzenálu kremelské propagandistické mašinérie. "Je to propaganda. Není to učebnice," podotýká v rozhovoru.
Bitvu u Slavkova v roce 1805 i spojenecké vylodění v Normandii během druhé světové války si většina lidí pamatuje z dějepisu. Víte ale, kde na mapě místa slavných bojišť hledat? V kvízu, který je součástí letního speciálu Chytré Česko, si otestujete znalosti dějepisu a zároveň i zeměpisu.
Učebnice dějepisu Soudobé dějiny nakladatelství Fraus se loni stala na knižním veletrhu ve Frankfurtu druhou nejlepší učebnicí Evropy. Teď je však předmětem sporu mezi historiky. Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že je plná chyb, a obrátil se kvůli tomu na ministerstvo školství. Úřad její důvěryhodnost posoudí. Vydavatelství mezitím pracuje na podobných učebnicích pro nižší ročníky.
Když si žáci stěžovali na dějepis, nejčastěji jim vadilo, že se nedostanou dál než k sametové revoluci. A to ještě velmi obecně, popisuje své zkušenosti youtuber Kovy, který v rámci natáčení televizního dokumentu navštívil několik středních škol. S dalšími hosty v debatě Chytrého Česka se shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech a samostatném bádání.
Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.
Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci i vstupu Evropské unie. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.
Jaká historická událost se stala dřív? Pražská defenestrace, nebo slavná bitva na Bílé hoře? Vraťte se v našem kvízu zpět do školních lavic a vyzkoušejte, jestli dokážete obstát v dějepisu a umíte chronologicky seřadit klíčové milníky našich a světových dějin.
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Neexistuje jednotný pohled na historii, konsenzus se rozpadl. Naše společnost je hluboce rozdělená. Může existovat i víc správních interpretací minulosti na základě stejných faktů. České učebnice mají věnováno 90 % textu výkladu a zbytek jsou prameny a otázky, my chceme ukazovat události v kontextu, říká historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, který pracuje na nové učebnici dějepisu pro 21. století.
Dějepis nemůže být nikdy zcela neutrální, zároveň však není pravda, že by jeho výuka byla prosovětská, shodli se historici na půdě Poslanecké sněmovny. Seminář uspořádal předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus mladší v reakci na poznámku, která se objevila ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby. Ta konstatovala, že na školách panuje sovětský výklad dějin. Historici také konstatovali, že nelze učit dějepis od konce, tedy od moderních dějin ke starověku.
Bezpečnostní informační služba podle ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách, ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ve veřejné výroční zprávě za rok 2017 jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality.
Jestli chceme v hybridní válce "ubránit knihovny", musíme znát a zapojit historii.
Zástupci ministerstva školství se sešli s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, aby probrali obsah výuky moderních dějin. Právě kontrarozvědka totiž v nedávné zprávě vyhodnotila, že výuka dějepisu na českých školách je stále poznamenána sovětskou interpretací moderních dějin a přetrvává v ní vliv sovětské propagandy. Ministerstvo slíbilo, že proběhnou změny.
Zpráva BIS varuje před tím, jak se u nás přistupuje k moderním dějinám. Jenže nejsme ani tak obětí jejich únosu na Východ, ale spíš svého vlastního zanedbání.
Otázka poválečného odsunu Němců je pořád bolestným místem našich dějin, docházelo tady k nelidským činům a nám chybí odvaha pojmenovat tyto věci pravými jmény, říká učitel dějepisu Petr Šimíček. Politici podle něj pro zlepšení výuky dějepisu neudělali nic, je to ostuda.
