Demokracie u nás i v našem okolí dostává na frak. Desetitisíce lidí demonstrují - zmanipulovaní dezinformacemi - proti svobodě, ale o prezidentský úřad se neuchází ani žádný rváč za ni, ani žádná duchovní osobnost.
Sociologický výzkum pro nadaci Friedrich-Ebert-Stiftung by měl mít premiér Petr Fiala na svém pracovním stole. Měli by ho mít na stole katolíci a evangelíci. Měli by ho mít před očima všichni starší třiceti let.
Intenzivně konejšivé, poučné a vtipné jsou memoáry věhlasného anglického přírodopisce a cestovatele sira Davida Attenborougha. Pětadevadesátiletý autor populárních dokumentů BBC již před pěti lety sepsal vzpomínky na své začátky. U příležitosti Velkého knižního čtvrtka teď jeho Výpravy do divočiny vydalo Argo v překladu Jitky Jeníkové.
Pokud chceme zpátky ztracenou divočinu, pokud chceme zpátky zdravou, přirozenou přírodu, pak se musíme naučit nové opatrnosti i v ní. Vlk prostě není pes domácí.
Sedmdesát šest procent lidí v Česku ví, že změna klimatu probíhá, a sedmdesát jedna procent si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity.
Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.
Když letos kapitáni světového byznysu odpovídali na otázku, co považují za největší podnikatelské riziko, shodli se na třech věcech: infekcích, klimatické změně a mizení přírody. Posledně jmenovaný trend má přitom zvrátit summit, který odstartoval v Číně. Středem globální pozornosti se - poněkud překvapivě - stala zvířata, džungle a krajina.
Nazlobené chobotnice dokážou ventilovat vztek házením předmětů, jako jsou písek nebo mušle. Nemíří přitom do prázdna, ale na své soukmenovce. Například samice házením odrazuje náruživé samce a brání si své teritorium, objevili vědci.
Vůdce velkých světových ekonomik čeká historicky nejvýznamnější rozhodnutí týkající se klimatických změn. Na summitu zemí G7 to hodlá podle stanice BBC říct britský přírodovědec David Attenborough.
Dříve ustoupily automobilům, nyní se tramvajové linky vrací do evropských měst. Jednotlivé vlády tím chtějí snížit emise přispívající ke klimatické změně. Některá města jdou ale ještě dál - například Atény chystají velkou proměnu, která by snížila teploty během léta. Snaží se tak předejít extrémnímu suchu. Server Aktuálně.cz přináší květnové novinky o klimatu.
V sobotu oslaví 95. narozeniny sir David Attenborough, britský přírodovědec, televizní producent a od 50. let minulého století také hlas a průvodce několika desítkami až stovkami dokumentů o přírodě a živočiších, kteří ji obývají. Podívejte se na významné momenty z více než 60leté Attenboroughovy kariéry před kamerou a zjistěte více o jeho životě.
Vymírání živočišných druhů, tání ledovců nebo mizení deštných pralesů, které byly plícemi planety. Na tyto palčivé problémy upozornil v loňském dokumentu Život na Zemi britský přírodovědec David Attenborough, který první květnovou sobotu oslaví 95. narozeniny. Vyzkoušejte si při příležitosti tohoto jubilea, jak dobře se vyznáte ve výzvách klimatických změn, kterým Země čelí.
Tým britské BBC a slavný dokumentarista David Attenborough pozorovali změny, ke kterým na planetě došlo kvůli pandemii koronaviru. Film nazvaný Rok, který změnil Zemi lze nově vidět ve videotéce Apple TV+.
Nová analýza ukazuje, že populace obratlovců se ve stejné míře zmenšují jako rostou. Je to v rozporu s tradovaným míněním o bezprecedentním mizení zvířat, zpětně to ale dává docela smysl. A přestože je to dobrá zpráva, nové poznatky naznačují, že s planetou se dějí věci, kterým teprve začínáme rozumět.
Trčící suchá, šedá těla kmenů jsou na Šumavě dole u země obklopena deroucí se zelení, vidíte tisíce malých, někde už vzrostlejších stromků, úžasný, nadějný pohled.
Jeho dokument na nás neútočí. Není to výron nenávisti k nám, viníkům, nýbrž gejzír lásky k přírodě a divočině, bez níž nemůžeme existovat.
Hrozí, že se z naší planety stane místo, kde se nebude dát žít, Attenborough to říká už dlouho. Jestli to někdo může změnit a má vliv, tak je to on, je to mezinárodní hvězda, jeho dokumenty hodně věcí změnily. Máme problém, musíme jednat teď, podle něj je třeba zachovat co nejvíce divoké přírody, říká biolog David Storch o přírodovědci Davidu Attenboroughovi a jeho filmu Život na naší planetě.
V pátek oznámí norský Nobelův výbor, kdo se stane laureátem letošní Nobelovy ceny za mír. Na ocenění, které zohledňuje především dění v minulém roce, byl nominován čtvrtý nejvyšší počet kandidátů - celkem tak mohl výbor vybírat z 318 jmen, 211 z toho jsou jednotlivci a zbylých 107 patří organizacím. Podívejte se, kdo má podle expertů a sázkařů největší šanci na výhru.
Žijeme v době klimatické změny, devastace přírody, tání ledovců a masového vymírání živočišných i rostlinných druhů. K největší ekologické katastrofě, kterou lidstvo pamatuje, došlo během jednoho lidského života, říká britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough. Ve svých 94 letech natočil dokument zachycující, jak příroda mizí přímo před jeho očima.
Britský přírodovědec a popularizátor oboru sir David Attenborough si ve svých 94 letech zřídil účet na Instagramu. Chce i tohoto komunikačního nástroje využít k šíření poselství o ochraně životního prostředí. Během pár hodin měl Attenborough, známý především z mnoha televizních přírodovědných dokumentů, na sociální síti přes milion sledujících.
