Dalších 48 osobností si v podvečer státního svátku 28. října dojde ve Vladislavském sálu Pražského hradu pro vysoká státní vyznamenání z rukou Petra Pavla. Přidají se tak k více než tisícovce lidí, které doposud ocenili prezidenti samostatné České republiky.

Dosud nepřekonaný rekord Václava Havla

Jako první uděloval vyznamenání Václav Havel. Přestože se stal prezidentem už v roce 1993, první vyznamenání rozdával až o dva roky později. Tehdy ocenil 54 osobností, přičemž téměř polovině dal nejvyšší česká vyznamenání, a to Řád bílého lva či Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Za osm let rozdal celkem 422 vyznamenání, přičemž v roce 1998 ocenil dosud rekordních 89 lidí. Nejčastěji oceňoval osobnosti za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva a často si vybíral zahraniční politiky za zásluhy o Českou republiku či armádní generály za hrdinství v boji. 

Umírněný Václav Klaus, do minulosti hledící Miloš Zeman

Havlův nástupce Václav Klaus byl v počtu udělených metálů o poznání skoupější a během deseti let ocenil pouze 226 lidí. Ročně tak vyznamenal v průměru asi 22 osobností. Ve srovnání s ostatními prezidenty nejvíce preferoval ty žijící - pouze necelá desetina oceněných dostala vyznamenání in memoriam.

Třetí prezident samostatné České republiky Miloš Zeman se při oceňování výrazně ohlížel do minulosti, čímž se významně odlišoval od svého předchůdce. Více než čtvrtině oceněných se za jeho úřadování dostalo pocty až po smrti. Stanislav Čeček, prvorepublikový generál a legionář, získal Řád bílého lva až 88 let po svém skonu.

Oproti ostatním Zeman výrazně častěji odměňoval podnikatele za zásluhy v oblasti hospodářství, mezi nimi například ředitele pivovaru Jiřího Bočka nebo hlavního konstruktéra Škody Favorit Petra Hrdličku. Také více vybíral sportovce. V průměru Zeman oceňoval okolo čtyřiceti osobností ročně, v posledním roce svého působení však dal vyznamenání téměř dvojnásobku.

Ženy Petra Pavla

Nynější prezident Petr Pavel prozatím oceňoval nejvíce osobností za zásluhy v oblasti kultury, umění a vědy. Čtrnáct pak získalo medaili za rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Petr Pavel také zatím ve větší míře než předchozí prezidenti oceňuje ženy. Zatímco u Havla, Klause i Zemana tvořily jen nepatrně přes desetinu vyznamenaných, u Pavla jde téměř o třetinu - v minulém roce to byla například zpěvačka Marie Rottrová, signatářka a mluvčí Charty 77 Anna Šabatová nebo sportovkyně Štěpánka Hilgertová.

Havel připomínal Masaryka

Podobně jako se lišil přístup prezidentů k udělování vyznamenání, dají se najít rozdíly i v jejich projevech přednesených u této příležitosti.

Václav Havel vyzdvihoval první republiku, připomínal odkaz prezidenta T. G. Masaryka a jeho schopnost proměňovat vize v realitu. Varoval před nedostatečným vyrovnáním se s komunistickou minulostí. Často se zaměřoval na národní hrdost, vyšší ideály, úctu k ostatním, solidaritu, odpovědnost a důstojnost. Velmi důležitá pro něj byla také obrana a její význam v době míru.

Klaus proti globalizaci

Václav Klaus ze začátku svého mandátu vyzýval občany k optimismu a mluvil o důležitosti spojenectví a dobrých vztahů s dalšími zeměmi.

V pozdějších projevech se už více zabýval problémy, jako byl narůstající státní dluh nebo narůstající nespokojenost občanů s politickou reprezentací. Zároveň ale kritizoval globalizaci a zdůrazňoval význam české státnosti.

Zeman se zaměřoval na oceněné

Miloš Zeman se ve svých projevech zaměřoval převážně na vyznamenané osobnosti. V projevech nejčastěji vysvětloval konkrétní důvody, proč se rozhodl lidi ocenit, i případy, kdy nominace nepřijal - například v případě bratrů Mašínů.

Některá jeho rozhodnutí způsobila kontroverze, jako když v roce 2015 vyznamenal zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse. S tím nesouhlasili pediatři, protože podle nich babyboxy připravovaly děti o identitu.

Pavel věří v sílu unie

Nynější prezident Petr Pavel i vzhledem k válce na Ukrajině dává ve svých projevech důraz na budoucnost. Zdůrazňuje podstatu pevného zakotvení České republiky v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Zaměřuje se také na křehkost demokracie a důležitost aktivní účasti na veřejném dění. Zmiňuje výzvy, jako je umělá inteligence a klimatická změna, potřebu reforem v oblastech důchodů nebo zdravotnictví.

Adepti na vyznamenání

A koho prezident ocení letos? Senát mu podal 87 nominací. Je mezi nimi například básník Jáchym Topol, spisovatel Bohumil Hrabal, herečka Zlata Adamovská nebo Jiří Jiroušek, který se věnuje letecké fotografii. Senátoři také znovu navrhli spisovatele Milana Kunderu, kterému se loni prezident i navzdory apelu politiků rozhodl vyznamenání neudělit.

Poslanci navrhli na ocenění celkem 138 jmen. Na seznamu jsou mezi jinými například někdejší diplomat Vladimír Vochoč, moderátor Marek Eben, prezidentka organizace Bílý kruh bezpečí Petra Vitoušová, novinář Daniel Stach, exministr zahraničí Jiří Dienstbier nebo voják David Hurák, který byl těžce zraněn před sedmi lety na misi v Afghánistánu.