Česko zaznamená už druhý neradostný rekord v řadě. Data za první kvartál naznačují, že se letos narodí ještě méně než loňských 84 311 dětí. To bylo až doposud nejnižší číslo v historii statistického zjišťování, tedy minimálně od roku 1785. Vyplývá to z nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Organizace spojených národů ve své prognóze sice uvádí, že by se v Česku mohlo letos narodit 87 tisíc dětí, nicméně zmíněná data českých statistiků za první čtvrtletí roku 2025 to nepotvrzují. Podle nich se na konci roku dá očekávat spíše kolem 73 tisíc českých novorozenců.
Za poslední tři roky tak v Česku dochází ke zcela bezprecedentnímu poklesu porodnosti. "Je to něco, co jsme v historii nezažili. Ještě v roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti. Rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. A najednou jsme klesli na 1,37," komentuje data demografka Dana Hamplová z Akademie věd v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Husákovy dcery" už odrodily
Částečně se na tom podepisují ekonomické faktory. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Česko zaznamenalo od roku 2019 nejvyšší pokles reálných příjmů. Do popředí se zároveň dostává špatná situace na trhu s bydlením. Faktem také zůstává, že silná generace Husákových dětí ze sedmdesátých let minulého století už své potomky odrodila. V Česku tak nyní žije méně potenciálních rodičů než například před deseti lety.
"Na pokles porodnosti má vliv také odkládání rození dětí do vyššího věku. Partnerům se tak v konečném důsledku může narodit méně dětí, než si původně přáli," přidává se socioložka Naděžda Křečková Tůmová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Podle její kolegyně Sylvy Höhne budou mít tyto změny vliv na celou společnost. "Ta postupně stárne, což na sebe váže velké nároky na udržitelnost důchodového systému a zvýšenou potřebu služeb pro seniory," komentuje vývoj populace socioložka. "Na úrovni rodin pak může být důsledkem oslabení přenosu hodnot na další generace a schopnosti mladších uspokojit potřeby rodičů a prarodičů," dodává.
Celoplanetární problém
Málo narozených dětí ale nehlásí jen Česko. Nejvíce dětí, celkem 146,1 milionu, se na celé planetě narodilo už v roce 2012. I když v následujících letech bude jejich počet podle prognóz OSN opět mírně růst, na zmíněný historický rekord už nevystoupá.
Zatímco v padesátých letech minulého století připadalo celosvětově na jednu ženu pět dětí, nyní jde o 2,2 potomka. "Nejhůř je na tom jihovýchodní Asie. V Jižní Koreji připadá na jednu ženu méně než jedno dítě," podotýká Dana Hamplová.
Jen v Africe se stále jedná o čtyři děti na matku. I na tomto kontinentě se však postupně bude plodnost snižovat, ke konci tohoto století se tam podle OSN dostane pod číslo 2,1, tedy hraniční hodnotu pro zachování populace.
Narozené děti umírají míň a míň
V celosvětovém kontextu se na nižší plodnosti podepisuje jeden důležitý faktor. Během let se dramaticky snížila dětská úmrtnost. "Na počátku 20. století zemřela pětina dětí do pěti let věku, dnes je to výjimečná událost," okomentovala Dana Hamplová.
To se logicky propisuje na plodnosti. "Lidi se začnou chovat jinak, když předpokládají, že se jejich děti dožijí dospělosti. Ta mentalita je úplně jiná," dodala Hamplová.
Aktuálně na celém světě umírá do pěti let věku v průměru 36 dětí z každé narozené tisícovky. Nejvyšší hodnoty hlásí stále Afrika, nicméně i tam se bude postupně snižovat.
Vzhledem ke klesající dětské úmrtnosti i rostoucí naději dožití bude celkový počet lidí na planetě stoupat až do roku 2084, kdy bude vrcholit na čísle 10,3 miliardy. Až poté se začne podle demografů OSN postupně snižovat. Evropa bude po Severní Americe nejméně lidnatým kontinentem.
Nejvíce obyvatel bude žít v Asii, navzdory klesající porodnosti. Počet lidí v Africe pak naroste na více než dvojnásobek z dnešních 1,6 miliardy.
Demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že zásadní dopady nižší porodnosti se však zatím ve společnosti neprojevují. "Dochází k poklesu počtu obyvatel nebo se k němu schyluje. Zároveň obyvatelstvo stárne. Teprve v budoucnu se však uvidí, zda to bylo dobře, nebo špatně a z jakého úhlu pohledu konkrétně. Důsledky tak mohou být nejen negativní, ale i pozitivní," řekl.
