Budoucnost patří ženám. Tak se dají jednou větou shrnout výsledky celosvětového průzkumu institutu GWI mezi 20 tisíci dětmi z generace alfa, tedy ve věku do 15 let. Jeho autoři se žáků mimo jiné dotazovali, zda si věří, že jednou budou moci dělat jakoukoli profesi. A zatímco v případě dívek na tuto otázku odpovědělo kladně 54 procent z nich, u chlapců se jednalo jen o 37 procent.
Čím to je? "Může se jednat o důsledek nedostatku mužských vzorů," usuzuje pedagog Jan Pospíšil z Vysoké školy ekonomické (VŠE), který se dlouhodobě zabývá výzkumem generací. "Například v primárním vzdělávání je učitelů-mužů v Evropě jen kolem 14 procent."
Alena Tomanová, která se podílela na výzkumu generace alfa v Česku a na Slovensku, říká, že na dívky má pozitivní vliv sílící podpora žen ve společnosti. "Například panenka Barbie už není jen krásná modelka, ale i usměvavá lékařka, stavbařka a podobně," podotýká Tomanová.
Naopak v případě chlapců neexistují kampaně, které by jim zatraktivňovaly zaměstnání v "tradičně ženských oblastech".
U starších dětí, které již mají mobily, pak mohou mít vliv sociální sítě a influenceři, které sledují.
"U chlapců je stále velmi přítomný trend podpory tradičních mužských narativů o důležitosti takzvaných alfa mužů, který může nabývat až extrémní podoby ve formě obdivu k Andrewu Tateovi a toxické maskulinitě. To může vést k tomu, že část chlapců může vnímat, že jejich mužská role je v dnešním světě zpochybňována, nebo že nemají jasně definovanou cestu, kterou by se měli vydat," dodává Tomanová
Dívky lékařky a chlapci inženýři
A kým konkrétně se dívky a chlapci chtějí stát? Z výsledků průzkumu GWI vyplývá, že dívky se stále častěji touží po kariérách lékařek, právniček či novinářek. U chlapců pak nadále přetrvává zájem o "tradičně maskulinní" oblasti jako jsou technika, sport nebo armáda.
Obecně platí, že zatímco dříve děti toužily po práci popelářů a hasičů, dnes mají zájem spíše o kariéru designérů videoher, profesionálních sportovců či umělců. A třeba zmínění hasiči u chlapců jen tak tak porážejí influencery.
Generace alfa versus generace Z
Co se týče nejoblíbenějších školních předmětů, i u generace alfa na prvních místech stále vévodí tělocvik, výtvarná a hudební výchova. Ale doplňují je i matematika či informatika.
Ostatně generace alfa je od nejútlejšího věku obklopená umělou inteligencí, virtuální realitou. Obdobně jako generace Z, kterou tvoří lidé narození zhruba mezi lety 1995 až 2009, vyrůstá v digitálním prostředí. Generace Z se však s chytrými mobily a pokročilou technologií musela naučit žít, zatímco pro ty nejmladší jde o zcela přirozenou součást života.
Obě generace spojuje důraz na smysluplnost, férové prostředí a duševní pohodu. Nicméně mladší děti se oproti generaci Z méně zajímají o životní prostředí.
Láká je i svět mimo displeje mobilů
"Alfy" během svého života zažily několik globálních krizí včetně pandemie koronaviru. Jsou neustále vystaveny vyhraněným diskusím na sociálních sítích. Nedokáží se delší dobu soustředit a zároveň mohou být netrpělivé, protože jsou zvyklé na okamžitou zpětnou vazbu.
Ale přestože, anebo právě proto, že děti strávily během pandemie spoustu času u počítačů, tabletů a mobilů, nyní stále častěji vyhledávají možnosti, jak trávit čas offline. Téměř polovina z nich si cíleně dává od mobilů pauzy, což potvrzují i jejich rodiče. Častěji preferují aktivnější dovolené a o víkendu se snaží vidět s kamarády.
Za poslední dva roky se také zvýšil podíl dětí, které rády hrají deskové hry, a k narozeninám nebo Vánocům si přejí klasickou hračku. Navzdory očekávání není streamování preferovaným způsobem, jak sledovat filmy. Výrazně totiž vzrostl počet dětí, které se na ně jdou nejraději podívat do kina.
Nakupují podle influencerů
Autoři průzkumu se dětí z generace alfa ptali i na to, jak skrze nové technologie utrácejí peníze. Výsledek? Pětina dětí s přístupem k internetu ve věku 12 až 15 let pravidelně nakupuje online.
Jejich rozhodnutí, co si pořídí, nejvíce ovlivňují kamarádi. Ovšem více než polovina z nich sbírá inspiraci ze sociálních sítí a pětina nakupuje podle oblíbených influencerů.
Zároveň jim rodiče nechávají celkem volnou ruku ve výběru, co si pořídí. A to i v případě nákupů "do rodiny". O tom, jaká se koupí videohra, samostatně rozhoduje téměř polovina dětí. Rodiče ji bez jejich úsudku vyberou pouze ve 14 procentech případů.
Naopak největší "pravomoc" si rodiče ponechávají při pořízení mobilu. I tehdy je však výběr zcela na nich jen v polovině případů.
