Srovnání středních škol i víceletých gymnázií vychází z dat o výsledcích jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky. Část škol do kritérií k přijetí zařazuje ještě další parametry - například body za prospěch ze základní školy nebo za účast v olympiádách. Celkový potřebný počet bodů nutný k přijetí tedy mohl být ještě vyšší, než jak ho ve čtvrtek odpoledne zveřejnil Cermat. Ten uvádí ve statistikách u jednotlivých oborů jen celkový procentní skór - počet bodů z něj dopočítala redakce Aktuálně.cz.
V Praze se každý pátý na školu nedostal
Kromě vědomostí se na úspěchu či neúspěchu žáka stejně jako v minulých letech podílí i to, v jakém kraji se o místo ucházel. Největší převis poptávky nad nabídkou je dlouhodobě v Praze, kde se každý pátý uchazeč na školu nedostal. Nejvíc bodů k přijetí potřebovali zájemci o studium na pražském Gymnáziu Jana Nerudy a Gymnáziu Brno, třída Kapitána Jaroše (obě 88 bodů). V těsném závěsu je pražské Gymnázium Na Vítězné pláni (84 bodů).
"V Praze bylo letos přijato 80 procent všech uchazečů, kteří se zde hlásili na čtyřleté obory. Je to nejméně v republice, ale meziročně se podíl mírně zvedl," řekla ředitelka státní organizace Cermat Barbora Rosůlková. Největší šanci dostat se na vysněnou školu pak měli uchazeči na Vysočině, Zlínsku a Ústecku.
Velký zájem je také o víceletá gymnázia. Kvůli kapacitě škol se na osmiletá gymnázia dostala asi jen polovina z necelých dvaceti tisíc dětí. Úspěšnost přijetí je nejnižší opět v Praze, podobně je na tom také Jihomoravský a Středočeský kraj. Naopak vyšší šanci mají zájemci v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji - ve všech podíl přijatých přesahuje 60 procent.
Na šestiletá gymnázia se hlásilo celkem sedm tisíc uchazečů, úspěšná byla zhruba třetina. Od minulého roku lze tak pozorovat mírný nárůst přijatých, podobně jako v případě osmiletých gymnázií. V Praze byla úspěšná jen necelá čtvrtina zkoušených, největší šanci na přijetí měly děti v Karlovarském kraji, kde byly přijaty dvě třetiny z nich.
Žáci mohli podat až pět přihlášek
Do prvního kola přijímacího řízení na čtyřleté obory se přihlásilo přes 132 tisíc uchazečů, mírně víc než loni. "V prvním kole bylo přijatých na některou střední školu 89 procent z nich. Jedná se asi o 118 tisíc lidí, podobně jako v loňském roce," uvedla Rosůlková. Tři čtvrtiny z nich se dostaly na školu, na kterou chtěli nejvíce. Na druhou volbu bylo přijato 17 procent uchazečů, na třetí prioritu necelá desetina uchazečů.
Z celkového počtu přijatých se 70 procent dostalo do maturitního studia. Mírně poklesl počet přijatých do oborů středních odborných škol, a to na 40 procent. Mírně však vzrostl podíl lyceí, jež tvoří šest procent z přijatých.
Žáci si letos mohli podat až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou. V rámci přihlášek si sami určovali, na kterou školu by se nejraději dostali. Pokud je uchazeč přijatý do oboru střední školy, kam nechce nebo nemůže nastoupit, měl by se do 21. května vzdát přijetí. Poté bude mít možnost si podat přihlášku do druhého kola přijímacího řízení škol, které budou mít volnou kapacitu, a tak vypíšou další kolo přijímaček.
