Tak málo dětí jako loni se v celé novodobé historii ještě nenarodilo. Loňské číslo 84 311 je nejnižší minimálně od roku 1785, od kdy vedou statistici podrobná data. Tak nízkou porodnost nezaznamenali ani na konci první světové války během pandemie španělské chřipky, vyplývá z čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu.
"Počet živě narozených dětí se v roce 2024 výrazně snížil již potřetí v řadě. Roční úhrn 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999," komentuje čísla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Důvod? Silné ročníky takzvaných Husákových dětí ze sedmdesátých let minulého století už své děti odrodily, nyní v Česku žije méně potenciálních rodičů než například před deseti lety. Dalšími příčinami nízké porodnosti jsou podle sociologa Tomáše Kučery i nedostupnost odpovídajícího bydlení a finanční náročnost výchovy dítěte.
Obdobně to vidí i porodník Antonín Pařízek: "Mladé páry často řeší základní existenční otázky, kde bydlet, jak si zajistit stabilní příjem, jak skloubit práci s péčí o dítě. Vysoké náklady na bydlení, nejisté pracovní smlouvy nebo obecná nejistota ohledně budoucnosti jsou faktory, které zcela mění rozhodnutí o rodičovství," doplňuje.
Proč mít děti? Nenaplňuje nás to
Z průzkumů vyplývá, že v posledních letech přibývá mladých lidí, kteří děti nechtějí mít vůbec. Například ve výzkumu Současná česká rodina Masarykovy univerzity uvedlo pouze 29 procent bezdětných respondentů ve věku 18 až 39 let, že by v budoucnu ještě někdy chtěli mít dítě.
Důvod? "Může jít o potřebu seberealizace, nezávislosti a svobody. Mladí lidé už nevnímají rozhodnutí mít děti jako samozřejmost, ale více jako svobodnou volbu," míní socioložka Kamila Svobodová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí.
Rozhodnutí nemít děti může být dáno životní nestabilitou. "Ženy nechtějí rodit děti při nedostatečném životním standardu, nepotřebují mít víc dětí jako zajištění na stáří nebo je mít jako zdroj životního programu," přidává se socioložka Lucie Vidovićová z brněnské Masarykovy univerzity.
Podle socioložky Naděždy Křečkové Tůmové mladí lidé do 30 let kladou oproti starším generacím vyšší důraz i na jiné aspekty života. "Chtějí poznávat svět, věnovat se svým zájmům, vzdělávání a získat pracovní zkušenosti," popisuje.
Důležitou roli hraje i to, jak se proměňuje důležitost samotného rodičovství ve vnímání mladých lidí. Zatímco v roce 2005 ve zmíněném výzkumu Masarykovy univerzity uvádělo 65 procent lidí ve věkové skupině 18 až 29 let, že žena potřebuje děti k naplnění svého života, v roce 2022 už to bylo pouze 22 procent.
"Rodičovství a rodina si v Česku dlouhodobě zachovává vysokou hodnotu. Oproti minulým desetiletím je ale důraz více kladen na harmonický partnerský vztah, a to napříč generacemi. S rodičovstvím si nicméně rodinu více spojují lidé ve středním a starším věku," popsala Křečková Tůmová.
Změna hodnot podle Kučery souvisí také se zhoršujícími se životními podmínkami mladých lidí. "Lidé se častěji rozhodují pro alternativní životní styl, nechtějí se vázat, nepovažují své materiální podmínky za odpovídající zodpovědnému rodičovství, nedaří se jim nalézt partnera podle vlastních představ, a v poslední době patrně narůstá i vliv nedůvěry v budoucnost," tvrdí Kučera.
Vliv ekonomické situace na rodičovské plány dokládají i data zmíněného výzkumu Současná česká rodina. Respondenti, kteří měli nižší příjmy, nižší vzdělání či žili v menších bytech, se v něm k rodičovství stavěli odmítavěji.
Málo dětí k zachování lidstva
Počet dětí narozených v Česku v posledních letech nestačí ani k zachování populace. V loňském roce se tak podle čerstvých dat statistiků narodilo o 28 tisíc dětí méně, než kolik lidí zemřelo.
Úhrnná plodnost, tedy počet dětí, které má žena během celého reprodukčního období, totiž klesla v roce 2023 (poslední dostupná data) na hodnotu 1,45. Aby se populace nezmenšovala, je třeba minimálně 2,1 dítěte na jednu matku.
Pokud se už české ženy pro děti rozhodnou, mají je později. Do devadesátých let minulého století se průměrný věk matek při narození prvního dítěte držel kolem dvaadvacátého roku, v současnosti se blíží ke třicítce. Pro férové srovnání je nicméně třeba podotknout, že třeba za první republiky se jednalo o zhruba 25 let.
"Ačkoliv se společnost mění, biologie zůstává. Plodnost ženy s rostoucím věkem výrazně klesá. Zvyšují se rizika komplikací v těhotenství, například vysoký krevní tlak, cukrovka nebo riziko předčasného porodu," podotýká porodník Antonín Pařízek.
Všeobecně vyšší věk současných rodičů ve srovnání s předchozí generací je způsoben také tím, že mladí dospělí ve větší míře studují vysoké školy. "Častěji upřednostňují kariérní růst před rodičovstvím, a to i z materiálních důvodů. Jiní se snaží uchovat si co nejdéle ‚svobodu‘ a ‚užít si života‘," dodává sociolog Kučera.
Nejsme v tom sami
Potíže s malým počtem narozených dětí ale vykazuje prakticky celý vyspělý svět. Dlouhodobě vysokou porodnost si drží pouze Afrika a některé země Jižní Ameriky či Střední Asie. Zcela nejvíc dětí se rodí v Somálsku, kde připadá na jednu ženu více než šest potomků. Zároveň v regionu panuje výrazně vyšší dětská úmrtnost oproti vyspělejším státům.
Zcela nejhůř je na tom Jižní Korea, kde činí plodnost pouze 0,72 dítěte na ženu. Problémy hlásí i Čína, Japonsko nebo Thajsko.
Evropa má obecně plodnost pod prahem přirozené reprodukce obyvatelstva - ve většině zemí se pohybuje kolem 1,5 dítěte na ženu. V rámci kontinentu je na tom oproti Česku lépe třeba Monako, Bulharsko nebo Dánsko, hůře pak Itálie, Bělorusko nebo Španělsko.
Sociolog Kučera se domnívá, že zásadní dopady nižší porodnosti se ale zatím ve společnosti neprojevují. "Dochází k poklesu počtu obyvatel nebo se k němu schyluje. Teprve v budoucnu se však uvidí, zda to bylo dobře, nebo špatně a z jakého úhlu pohledu konkrétně. Důsledky tak mohou být nejen negativní, ale i pozitivní," uzavírá.
