Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
Měla to být revoluce v ochraně dětí. Austrálie jako první na světě spouští ostrý zákaz sociálních sítí pro lidi mladší 16 let. Zatímco politici a rodiče doufají v konec digitální závislosti, samotní teenageři už našli způsob, jak systém obejít. Třináctiletá Isobel novinářům ukázala, že k prolomení vládní bariéry jí stačí fotka vlastní mámy a pět minut času.
Dánská vláda v pátek oznámila, že nalezla politickou shodu na zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Pokud by zákon prošel parlamentem, byl by to jeden z nejšířeji pojatých kroků v této problematice v Evropě, upozornila agentura AP. Dosud není jasné, jakých sociálních sítí by se zákaz týkal.
Dánsko povolalo do služby stovky záložníků. Jde o výjimečné a mimořádné opatření, vládní administrativa však doposud nesdělila jeho důvod. Dánská média to označují za výjimečný a neobvyklý krok. Vláda zároveň dočasně zakázala provoz civilních dronů od 29. září do 3. října na celém území země.
Vypadá to, že narušení vzdušného prostoru členských států NATO se stává novou normou. Od hranic východního křídla členských států aliance po Skandinávii zaznamenávají spojenci sérii dronových a leteckých incidentů, které testují připravenost aliance i odhodlání jednotlivých vlád. Během posledních dvou týdnů došlo k podobným incidentům již v šesti zemích aliance.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty z úterní noci na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters v úterý ráno představitelé dánské policie.
Návrh EU známý jako Chat Control, který prosazuje dánské předsednictví, vyvolal v Česku i dalších evropských zemích vlnu kritiky i obav. Ale dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, autor současného návrhu, si stojí za tím, že kvůli ochraně dětí je třeba obětovat soukromí i nevinných lidí. Myšlenka, že každý má právo na šifrovanou komunikaci, je podle něj mýtus, kterého se je třeba zbavit.
Tyčí se nad dánskou Kodaní, neustále se z ní kouří a severští obyvatelé jsou na ni náležitě pyšní. Budova Amager Bakke – známá spíše pod názvem Copenhill – se řadí mezi nejmodernější spalovny odpadu na světě. Avšak není to její jediná role. Dá se na ní dokonce lyžovat a nejvyšší patro nabízí výhled na město či bar. Copenhill také nese pár českých stop, jak na místě zjistila redakce Aktuálně.cz.
Dánské úřady od 60. let nuceně nasadily antikoncepci více než 350 grónským ženám a dívkám, z nichž jedné bylo v té době méně než 12 let. Vyplývá to z nezávislého šetření, o jehož výsledcích informovala agentura AP. Loni dánské úřady uvedly, že takových případů mohou být tisíce.
Opozice členských států EU proti kontroverznímu návrhu známému jako Chat Control sílí. Rada EU má přitom své konečné stanovisko k verzi návrhu dánského předsednictví oznámit už 12. září, hlasování je pak na pořadu dne o měsíc později. Zatímco v mnoha zemích vyvolal návrh bouřlivé reakce, pro spoustu Dánů není priorita předsednictví jejich země téma, které by je trápilo.
Prezident Donald Trump je narcistický oranžový šašek, ať nechá Grónsko na pokoji, vzkázali obyvatelé dánské Kodaně, které oslovila redakce Aktuálně.cz. Komentovali tak snahy Američanů, kteří se měli pokoušet narušit vztahy mezi Grónskem a Dánským královstvím. Americká diplomacie nicméně tvrdí, že respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své budoucnosti.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se poprvé v historii země omluvila grónským ženám, kterým od 60. let lékaři podporovaní dánskou vládou nasazovali antikoncepci. Nitroděložní tělíska některým z nich aplikovali i bez jejich vědomí a proti jejich vůli, uvedla agentura Reuters.
Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informuje o tom server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR.
Evropská unie se znovu přiblížila přijetí kontroverzního "šmírovacího" zákona. Může za to fakt, že od 1. července předsedá Radě EU Dánsko, dlouhodobý zastánce plošné kontroly chatovacích aplikací. Prosazení zákona se zkratkou CSAM Kodaň zařadila mezi své priority. Hlasování o něm v Radě EU se očekává 14. října, přičemž jasně proti jeho přijetí se doposud postavily tři členské státy sedmadvacítky.
Zoo v dánském Aalborgu se obrátila na veřejnost s neobvyklou výzvou: majitelé králíků, morčat nebo slepic mohou své zdravé mazlíčky darovat jako krmení pro predátory. Zvířata by byla "šetrně usmrcena" vyškoleným personálem a poté nabídnuta šelmám jako přirozená kořist. O kontroverzní výzvě informoval britský server The Guardian.
Dvaadvacetiletý mladík z Kodaně se rozhodl jít proti proudu. Opustil školu a své úspory investoval do pozemku až v daleké severní Kolumbii. Právě tam si buduje soběstačný život obklopený přírodou a dnes žije na místě, které ještě před několika měsíci bylo nedotčenou džunglí. Svou cestu za novým životem dokumentuje na sociálních sítích.
I cesta může být cíl. Touto myšlenkou se řídil dánský světoběžník Thor Pedersen, který se rozhodl procestovat všechny země světa, aniž by jedinkrát vstoupil na palubu letadla. Jeho dobrodružná mise ho zavedla do míst, kde na něj mířili zbraní, prodělal mozkovou malárii a kvůli covidu zůstal dva roky uvězněný v Hongkongu. Nakonec ale do cíle dorazil – i když mnohem později, než plánoval.
Zoufalá situace na českém realitním trhu se zřejmě jen tak nezmění. Kdo chce, ať doufá dál, ale kdo má takříkajíc pod čepicí, ať se radši místo po stísněných garsonkách za miliony podívá na skandinávské poklady. Místní trh nabízí vše: od historických vil přes v lesích ukryté lovecké sruby až po zrekonstruované apartmány s výhledem na jezero. A v porovnání s Českem takříkajíc za pakatel.
Dánský parlament minulý týden zrušil 40letý zákaz jaderné energie. Pro zemi, která dosud pokrývala přes 80 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jde o zásadní politický posun. K jádru se ovšem vracejí i další evropské státy. "Pokud evropské země chtějí bezpečnou a nízkoemisní výrobu elektřiny, bez jádra to nepůjde,“ říká energetický analytik Jan Vondráš.
Nemůžete anektovat jinou zemi. Administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa to ve čtvrtek vzkázala dánská premiérka Mette Frederiksenová z Nuuku, hlavního města největšího ostrova světa Grónska, na něž si Spojené státy činí nárok. Zdůraznila, že Dánsko neustoupí.
Vlastnictví Grónska je pro USA "absolutní nutností", tvrdil Donald Trump loni v prosinci. Zájem o ostrov ale projevuje dlouhodobě. Minulý týden do Grónska dorazil i americký viceprezident J. D. Vance, který zkritizoval Dánsko za nedostatečnou péči o Grónsko. Politický geograf Adam Kočí z Ostravské univerzity vysvětluje, jak je těžba v Arktidě náročná i proč je region pro Trumpa důležitý.
