Výzkumná agentura PAQ Research vzbudila poměrně emotivní reakci poté, co přišla s návrhem reformy daní. Zvlášť třaskavá se ukázala pasáž návrhu, která počítá s vyšším zdaněním osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nejen o tom jsme v nové epizodě podcastu Politická šikana mluvili s Danielem Prokopem, zakladatelem PAQ Research, sociologem a členem poradního orgánu vlády.
V Evropě patříme k zemím, kde panuje největší závislost výsledků vzdělání na sociálním postavení rodiny a na regionu, z něhož žáci pocházejí.
"Je to spousta malých změn, které budou mít na někoho větší a na někoho menší negativní dopady. Jejich hlavní problém ale vnímám v tom, že nereagují na to, co se stalo s inflací, která především poškodila chudší rodiny," hodnotí vládní konsolidační balíček sociolog PAQ Research Daniel Prokop. Koho vláda nechala na holičkách? A kdo si naopak přilepší?
Ekonom Jakub Komárek a sociolog Daniel Prokop z PAQ Research zveřejnili studii, v níž hledají poměrně nenásilné cesty, jež by mohly vést k omezení české nadměrné konzumace alkoholu.
Předseda vlády nastínil budoucnost Česka pro příštích deset let. S realitou země, ale i s realitou velké části ODS se ty představy dost rozcházejí. Ve slovech je vláda ambiciózní, v činech za vizemi kulhá.
Stát nemůže dělat nic jiného než šetřit. Především na sobě. A měla by to vědět i opozice, která má velký podíl na tom, do jaké situace jsme se s financemi dostali.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Utekli před válkou, získali azyl v Česku a začali pracovat. Zatímco na Ukrajině ale dělali vedoucí nebo specialisty, v novém útočišti vykonávají hlavně manuální a pomocné práce. Přestože si práci v Česku našla více než polovina z ekonomicky aktivních uprchlíků, kvůli nízkým výplatám je 50 procent příchozích pod hranicí příjmové chudoby, uvádí studie společnosti PAQ Research.
Miloš Zeman ukázal, že i ústavně symbolická moc prezidenta je velká. "Dokázal podkopat důvěru Čechů v přijímání uprchlíků, k začleňování ve vzdělávání. Dokázal změnit politické směřování a veřejné mínění. Bylo by fajn, kdyby to Petr Pavel změnil ve prospěch řešení, která jdou naproti slabším regionům," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Vláda musí víc informovat, víc nabízet pomoc, zavést sociální tarif, intenzivně se soustředit na chudé a chudnoucí. Česko to naléhavě potřebuje.
Na život lidí s postižením se zaměřuje divadelní inscenace Příchozí, která měla tento týden premiéru v pražském Vzletu. Vznikla jako součást projektu Území nikoho, jímž vršovické kulturní centrum od jara přibližuje problémy komunit a míst přehlížených společností.
Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.
„Když vám po zaplacení jídla a bydlení zbyde na den stokoruna, ještě to není úplně boj o přežití, ale je to rozhodně chudoba, kterou většina kritiků nikdy v životě nezažila,” míní sociolog Daniel Prokop. „Některé komentáře současné situace jsou přehlížející, jako kdyby si někdo stěžoval na problémy s demokracií a vy mu na to řekl, že v Rusku je to ještě horší,” dodává.
Fialovci dělají chyby, vrhá se proti nim ale smršť něčeho mnohem horšího - babišovsko-okamurovského opozičního populismu.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Před příchodem další epidemické vlny v souvislosti s variantou omikron je velice důležité naočkovat co nejvíce lidí posilovací dávkou, tvrdí sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Věří, že při současně nastavené infrastruktuře je reálné podat takzvané boostery dvěma až dvěma a půl milionu lidí za čtyři týdny. Co je pro to potřeba udělat? Podívejte se na video.
Ministerstvo zdravotnictví i odborníci opakovaně mluví o cíli naočkovat alespoň 75 procent populace, aby se efektivně zabránilo šíření viru. V Česku je však dosud proti covidu plně očkováno 57,5 procenta lidí (včetně dětí). Společnost PAQ Research uvádí, že 11,5 procent neočkovaných nad vakcínou aspoň přemýšlí. Polovina neočkovaných pak nevěří, že vakcína brání šíření viru.
Letošní sněmovní volby zásadně ovlivnil fakt, že se výrazně zvýšila účast mladé generace a střední třídy. Mobilizovaní voliči opozičních koalic navíc zvýšili nutný počet hlasů pro vstup do sněmovny a znemožnili ho tak možným partnerům hnutí ANO. Ty ale svou radikální kampaní připravil o hlasy také sám Andrej Babiš, říká sociolog Daniel Prokop, spoluautor povolební studie organizace PAQ Research.
Vedle výhry koalice Spolu, porážky Andreje Babiše a propadu tradiční levice přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny ještě jeden nečekaný výsledek. Propadla celá pětina, tedy téměř milion hlasů. Tolik voličů nemá v dolní komoře parlamentu zastoupení. Je to nejvíce v historii Česka. Podle analytiků oslovených Aktuálně.cz bude jedním ze zásadních úkolů nové vlády nezapomenout i na tyto lidi.
Z lidí, kteří vakcínu proti covidu-19 před rokem rozhodně odmítali, ji dostalo nebo ji chce 45 procent. Přesvědčit se podařilo zejména starší bez maturity, naopak mladší bez vysoké školy často ochotu nechat se očkovat ztratili. Vyplývá to z výsledků další etapy výzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research.
Ochota očkovat se s přibývajícím věkem postupně stoupá. Data ministerstva zdravotnictví dokládají, že mladí o očkování nejeví příliš velký zájem. Ve skupině ve věku od 16 do 29 let dostalo zatím alespoň první dávku vakcíny pouze necelých čtyřicet procent obyvatel. Očkovat se nechtějí, nebo váhají hlavně ze strachu z vedlejších účinků. Jiní si covidem prošli a protilátky jim prý stačí.
Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se ale potíže projevují ve větší míře, upozorňuje jeden z autorů výzkumu PAQ Research a Kalibro Daniel Prokop. "V průběhu pandemie se středně těžké příznaky úzkostí a depresí projevily až u 19 procent Čechů, u učitelů je to až 38 procent," uvádí sociolog. Už před pandemií přitom více než polovina trpěla syndromem vyhoření.
U bohatších obyvatel se objevuje pocit, že je ekologové obviňují, chtějí jim něco vzít, ale nic jim za to nedávají. Někteří tíhnou k jakémusi new konzervatismu, který je antiekologický, eko-uvažování je považováno za nebezpečný „progresivismus“.
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
Vláda zvažuje omezení pohybu či zavření škol. Ve hře naopak není uzavření velkých podniků. Odborníci upozorňují, že uzavření země by bylo nákladné, mohlo by vyjít minimálně na čtyři miliardy denně. Podle vědců by však mohlo přispět k tomu, aby se v dubnu mohly vrátit všechny děti do škol nebo aby se mohly otevřít obchody.
