Nevyléčitelná nemoc, šikana, samota a pochroumané mezilidské vztahy v mozaice syrového severského dramatu. Film Odhalený přístav přináší odhalené Finsko - krásné, promrzlé, beznadějné i odhodlané. Finský režisér Aku Louhimies, byl jedním z hlavních hostů Mezinárodního filmového festivalu Praha Febiofest 2013 a uvedl v Praze svůj film v české premiéře. Tento film nyní vstupuje do veřejné distribuce.

Snímkem Odhalený přístav vypráví Louhimies několik paralelních příběhů postav, které v jednom šedém a chladném zimním týdnu čelí čemusi nevyhnutelnému, v touze najít lásku a uznání. Pertti, který sám vychovává syna, se snaží na vlastní pěst zvládnout nadváhu. Šestnáctiletá Milla se chce za každou cenu stát celebritou. Aleksiova máma nerozumí tomu, jak důležitý je pro syna jeho pes. Američan Robert chce zažít opravdovou finskou zimu. Walter se musí vypořádat se školní šikanou a Marika s vážnou diagnózou.

Tato mozaika postav a příběhů představuje lidi, kteří se v krajních životních situacích snaží více či méně úspěšně hledat řešení, cestu z problémů nebo smíření se s tím, kdo sami jsou. To všechno v kulisách nemilosrdného finského klima, které pocit chladu a samoty umocňuje a graduje správným směrem. Film představuje lidi, kteří nejsou dokonalí, ale jsou poháněni kupředu stejnou potřebou být milováni, viděni a objímáni.

Distribuční společnost Film Europe uvedla Odhalený přístav do českých kin 14. listopadu. Pokud jste ho na festivalu Febiofest nestihli, nebo si chcete podmanivou helsinskou atmosféru připomenout, zajděte na něj!

Například uživatel ČSFD Malarkey k filmu napsal: „Ve Finsku jsem prožil půl roku. Poznal jsem, i když s problémy, tamní obyvatelstvo a s čistým štítem na funuse můžu říct, že jsem doteď neviděl lepší finský drama, který by naprosto přesně vystihovalo tu nepřístupnou náturu, kterou Finové vládnou. Odhalený přístav mě fascinoval postavami, o kterých vyprávěl…

Více o filmu a trailer k filmu naleznete na stránkách Febiofestu zde.

Přečtěte si úryvek z rozhovoru s Aku Louhimiesem, který vznikl v Praze na Mezinárodním filmovém festivalu Praha Febiofest 2013:

Když srovnáme tituly vašich předcházejících filmů, tak se zdá, že přídavné jméno Frozen (Mrazivý) pro vás bude asi klíčový výraz...

Do určité míry asi ano, ale taky to je věc překladu mezinárodního titulu filmu do angličtiny, protože ve finštině to tak jednoduché není. Film Frozen Land by doslovně přeložený byl Bad Land. A Frozen City je ve finštině spíš Bílé město nebo Zasněžené město. Dost se ty mezinárodní názvy mezi sebou pletou. Ale ano, moje filmy se často odehrávají v zimě, a to je prostě hodně sněhu.

Inspiroval jste se nějak Magnolii nebo jinými filmy, které už dřív s mozaikou příběhů pracovaly?

Nevím, já Magnolii zas tak rád nemám. Některé aspekty toho filmu ano, ale poměrně brzo jsme se při přípravě filmu rozhodli, respektive já jsem rozhodl, že se jednotlivé příběhové linky neprotnou a nebudou sumarizované podobně jako třeba žábami, které prší z nebe v Magnolii. Tomu jsem se chtěl vyhnout. Některé filmy, například Prostřihy (Shortcuts) Roberta Altmana, na mě měly větší vliv. Ale samozřejmě, kdybych říkal, že Magnolii nemám rád, tak bych lhal, mám ji rád hodně rád, ale některé prvky toho filmu mě neoslovují a nechtěl jsem je kopírovat.

Při sledování vašeho filmu Odhalený přístav jsem byl celkem překvapený použitím songu Robbieho Williamse Feel. Můžete nám k tomu něco říct?

Už když už jsme psali scénář, tak jsem chtěl ve filmu mít nějakou takovou písničku. Ale to byl jenom nápad a říkal jsem si, že nevím, jestli to vůbec půjde. Feel film vhodně uzavírá, protože text písničky shrnuje témata filmu. A tak jsme Robbieho Williamse už v rané fázi příprav filmu kontaktovali a on byl celkem milý - a ani to nestálo velký balík peněz. (Samozřejmě chtěl vědět, v jaké scéně bude skladba použitá.) Myslím, že je dobře, že ve filmu ta skladba je.