Nedočkala se hollywoodského trháku jako Titanic. Její příběh zůstal ve stínu. Měla se stát další perlou flotily společnosti White Star Line. Místo zaoceánských výletů však během první světové války zachraňovala životy. Už více než sto let leží její vrak na dně Egejského moře. Díky unikátní misi se podařilo vylovit předměty, které byly dosud ukryty v hloubce 120 metrů. Britannic znovu promlouvá.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Desítky lidí ve středu dopoledne přihlíželi vyndání rozebraného dvojitého Zeissova dalekohledu ze západní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze. Demontáž největšího dalekohledu petřínské hvězdárny se podařila. Přístroj, který má více než 110 let, teď čeká renovace v německé Jeně, která potrvá zhruba rok. V kopuli ho prozatím nahradí experimentální elektronický dalekohled.
Astronomové zkoumají v chilské poušti Atacama jasnou noční oblohu a hledají existenci života na jiných planetách. Zkoumají také takzvanou "temnou energii", záhadnou vesmírnou sílu, o níž se předpokládá, že pohání zrychlující se rozpínání vesmíru. Napomoci by tomu měl i Velký Magellanův dalekohled za 1,8 miliardy dolarů, který se staví na observatoři Las Campanas.
Ten krvavě rudý obrázek Slunce patří podle agentury AP mezi nejčistší a nejjasnější videa naší hvězdy pořízené ze Země. Úžasný detailní záběr ze vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů pořídil fotograf Andrew McCarthy z Kalifornie.
Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
Dalekohled Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dosloužil. Definitivně vyčerpal palivo nutné k tomu, aby pokračoval ve své misi, jíž bylo hledání exoplanet, tedy planet mimo naši sluneční soustavu. Informovala o tom NASA.
Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.
Největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu. Je však stále ve skvělé technické kondici. Perkův dalekohled spustil provoz 23. srpna 1967. Od té doby byl už několikrát modernizován. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2007). Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové. Pozorování Perkovým dalekohledem vedla k řadě významných vědeckých výsledků, které byly zveřejněny ve formě článků v mezinárodních astronomických časopisech.
Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Slavný britský fyzik Stephen Hawking je díky novému dalekohledu schopen i přes své postižení zkoumat zákoutí vesmíru. O své postřehy se pak dělí s fanoušky.
V Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově disponují novým dalekohledem. Je nejrychlejší na světě.
NASA zpřesnila odhady ruských astronomů, kometa ISON bude nejblíž v listopadu 2013
Postavilo jej Španělsko s menší účastí Mexika a USA
Údaje z obou přístrojů získají i čeští astronomové
Dalekohled přivítali vojáci, ale hodně pomohl hvězdářům
