Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
Nizozemsko oznámilo, že vrátí Indonésii významnou sbírku fosilií včetně kostí takzvaného Jávského člověka, což je první známá fosilie člověka vzpřímeného (Homo erectus). Amsterdam tak vyhoví žádosti své bývalé kolonie o navrácení historických artefaktů.
Její larvy požírají živou tkáň teplokrevných živočichů. Obvykle jsou oběťmi hospodářská zvířata v tropech. Teď ale Spojené státy potvrdily první případ masožravého parazita u člověka. Stalo se tak po víc než čtyřiceti letech – a odborníci znovu zpozorněli.
Lidské tělo je nepřekonatelným zázrakem biologického inženýrství. Skrývá nespočet fascinujících tajemství, která překračují hranice našeho běžného chápání. Od neuvěřitelné rychlosti nervových vzruchů přes regenerační schopnosti kůže až po komplexní fungování srdce - každý orgán a systém představuje mistrovské dílo evoluce.
Pojďte pane, budeme si hrát a taky trochu počítat. Umělá inteligence se zamýšlí nad tím, kolik toho člověk za život průměrně spotřebuje a vypudí. Někdy pracuje s průměrným světoobčanem, někdy s průměrným Čechem. Údaje jsou velmi přibližné, ale i tak pozoruhodné. Podívejte se, kolik vypijete během své pozemské pouti piv, kolik krve vám proteče žilami či kolik spořádáte zvířátek.
Mozek je jeden z nejzáhadnějších orgánů lidského těla. Váží zhruba 1300 až 1400 gramů, což představuje asi dvě procenta lidské váhy. Spotřebuje asi pětinu veškeré energie, které tělo člověka potřebuje a obsahuje mezi 50 až 100 miliardami neuronů. Poznáte na obrázku všechny jeho důležité části? Zkuste si náš kvíz.
Děti si je vybírají v obchodě. Mluví na ně přes sklo, ukazují prstem a prosí rodiče, aby jim jednoho koupili. Jako domácí zvíře. A ty děti se místo ve škole učí distančně, přes tablet. Jako za koronaviru. Akorát že v románu Klára a Slunce spisovatele Kazua Ishigura novodobé zverimexy prodávají roboty. A místo pandemie jsme v blízké budoucnosti.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
Minulý týden se na největším světovém veletrhu spotřební elektroniky Consumer Electronics Show (CES) poprvé na veřejnosti představil humanoidní robot Ameca. S návštěvníky si dokázal povídat a ohromoval je svými téměř dokonale lidskými gesty. Podle jeho vývojářů z britské společnosti Engineered Arts se jedná o "budoucí tvář robotiky".
Pokud existují v historii lidstva významné okamžiky, pak je to i Gagarinův let na oběžnou dráhu kolem Země. Po historickém letu do vesmíru v dubnu 1961 čekal sovětského kosmonauta bouřlivý kolotoč plný slávy, cest a poct. Od narození Jurije Gagarina uplynulo přesně 90 let.
V rozvodněné řece na Osoblažsku v Petrovicích na Bruntálsku zemřel v sobotu člověk. Hasiči jej vytáhli mrtvého z vody. Po dalším hasiči pátrají, zatím neúspěšně. Pokračovat budou ráno.
Psí kříženec jménem Nori je celebritou na sociálních sítích. Jeho oči a přívětivý úsměv si získaly tisíce fanoušků po celém světě. Majitel Kevin Hurless si už zvykl na to, že ho lidé zastavují pokaždé, když jde s Norim na procházku. Nemá však rád, když na sociálních sítích musí vysvětlovat, že s fotografiemi svého psa nijak nemanipuluje.
Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. Podobných katastrof bylo hodně a v přírodě je to normální. Větší problém je přímý vliv lidské populace, který plíživě snižuje biologickou rozmanitost. Požáry jsou mimořádné, ale to, co se děje jinde ve světě, například kácení pralesů, je horší, dodává.
S výraznými dopady klimatických změn se potýká i Švýcarsko, které se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Zemi trápí dlouhodobé tání sněhu a ledu. Ubývá i množství ledovců, které lákají turisty. Podívejte se na fotografie, které výrazné změny v Alpách zachycují.
Máte málo důvodů ke smíchu? Nepotřebujete je, říká Petr Fridrich, který se před téměř deseti lety stal prvním instruktorem jógy smíchu u nás. Na kurzech využívá takzvané smíchocviky, během nichž lidé smích předstírají a postupně se dostávají do toho přirozeného.
Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 tisíci lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.
Lidstvo je jednotného původu a všechna plemena jsou vzájemně rovnocenná. To je základní výsledek výzkumu, kterému se věnoval antropolog Aleš Hrdlička, který většinu života prožil v USA. Zde i v nově vzniklém Československu založil obor antropologie, jako humanista hledal příčiny stavu, v jakém se Evropa nacházela v období mezi světovými válkami, a jako demokrat se také snažil napomoci vývoji mladé demokracie v Československu. Narodil se před 150 lety, 29. března 1869 v Humpolci.
Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než 2000 lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena, uvedla stanice BBC.
Homo erectus neboli člověk vzpřímený uměl mluvit. Jinak by se tito dávní předci při plavbě na lodi těžko mohli navigovat, tvrdí americký vědec Daniel Everett.
Ještě větší úbytek je u těch druhů živočichů, kteří slouží jako potrava člověku. Lidská populace například nadměrným rybolovem decimuje populaci tuňáků, makrel a sumýšů, uvádí ve své studii Světový fond na ochranu přírody a londýnská zoologická společnost. Podle výzkumu živočichové také přicházejí o své přirozené prostředí.
V roce 2004 fascinoval vědecký svět nález pozůstatků pravěkého člověka, kterého všichni kvůli malému vzrůstu považovali za tzv. hobita. Nové zkoumání ale potvrdilo, že se nejedná o nový lidský druh.
Rozhovor s českou vědkyní o práci soudního antropologa, bezejmenných ostatcích i dokonalé vraždě.
Jde o první případ od roku 2008, kdy se chřipkový virus objevil v Sasku.
Žena z Mexika údajně oslavila své 127. narozeniny. Neoficiálně se tak stává nejstarší ženou světa.
Stalo se to, čeho se epidemiologové nejvíc obávali. Vir AH7N9 může vyvolat pandemii
