V pondělí 22. června je vysílání České televize a Českého rozhlasu částečně ovlivněné stávkou zaměstnanců. Protest vyhlášený iniciativou Veřejnoprávně potrvá celý den.
Diváci a posluchači stávku poznají hlavně podle minutových posunů televizních pořadů a krátkých přerušení vysílání. Zpravodajství i publicistika ale mají zůstat zachovány v plném rozsahu. Stávkující zároveň ujišťují, že protest neporuší zákon ani kodexy veřejné služby.
Jde o zatím nejvýraznější projev nesouhlasu s vládním plánem, který má od roku 2027 změnit způsob financování veřejnoprávních médií. Předložený návrh by rozpočty obou médií zkrátil o 15 procent. Česká televize varuje před ještě hlubším propadem financování, protože návrh nijak nezohledňuje končící výjimku z odpočtu DPH.
„Vládní koalice navíc ignoruje výzvy k odborné debatě a nereaguje ani na protesty veřejnosti. Kabinet také stále nevysvětlil, v čem má být dosavadní model financování nefunkční, a tedy proč je nutné ho měnit. V ohrožení jsou taky každodenní podmínky pracovníků Českého rozhlasu a České televize, hlavně jejich pracovní autonomie. Tedy možnost pracovat bez politických i jiných vlivů,“ zdůraznili zástupci stávkujících zaměstnanců.
V České televizi se protest projeví hlavně minutovým zpožděním řady pořadů. Na zpravodajském programu ČT24 se posunou mimo jiné Zprávy, Studio 6, Události nebo Interview ČT24. Dětského kanálu ČT :D se stávka kvůli věku jeho diváků nedotkne a na webech, teletextu i sociálních sítích bude obsah stručnější než obvykle.
| Stanice | Změny ve vysílání |
|---|---|
| ČT24 | Minutové zpoždění pořadů Zprávy, Studio 6, Události v regionech, Interview ČT24, Události, 90′ ČT24, Horizont ČT24 a Události, komentáře |
| ČT1 | Minutové zpoždění pořadů Místo zločinu České Budějovice, Reportéři ČT a Černé ovce |
| ČT2 | Minutové zpoždění pořadu Dobré ráno, Zpráv v českém znakovém jazyce a filmu Muž z Ria |
| ČT sport | Minutové zpoždění pořadu Dohráno a fotbalových studií k Mistrovství světa ve fotbale mužů 2026 |
| ČT art | Minutové zpoždění pořadů Události v kultuře a Magdalena Kožená s Českou filharmonií |
| ČT :D | Vysílá beze změny jako obvyke |
| Weby, teletext, digitální služby a sociální sítě | Omezené publikování obsahu |
V Českém rozhlase se protest projeví ve spojeném vysílání na všech stanicích kromě dětského Rádia Junior, a to vždy dvě minuty před 8., 12. a 18. hodinou, a dále v různých nezpravodajských pořadech během dne. Zpravodajství a publicistika zůstanou zachované, stejně tak Zelená vlna a přenosy z fotbalového mistrovství světa.
Na vybraných stanicích zazní během dne vysvětlení důvodu stávky a následně minuta ticha.
Stávkující přijdou do práce v černém a část z nich na síti X vyzvala podporovatele, aby se oblékli stejně. Kontaktní centrum rozhlasových poplatků bude v pondělí 22. června 2026 mimo provoz, protože se ke stávce připojili také zaměstnanci oddělení rozhlasových poplatků. Dotazy vyřídí e-mailem nebo přes datovou schránku.
Před budovou zpravodajství ČT na pražských Kavčích horách se mezi 12. a 13. hodinou uskuteční protestní shromáždění, před sídlem rozhlasu ve Vinohradské ulici v Praze začne v 11:45 happening a do 18. hodiny tam vystoupí herci, hudebníci a další osobnosti z kultury.
Veřejná setkání se konají i v dalších městech, kde chtějí zaměstnanci číst z knih, z Ústavy i z kodexu veřejné služby.
| Město | Čas | Program |
|---|---|---|
| Ostrava | 11:55 | Sraz před budovou ČRo společně s kolegy z ČT, proslovy řečníků z řad rozhlasáků a herců, poté přesun k budově ČT |
| Olomouc | od 11:30 | Sraz před budovou ČRo, v 11:45 lidský řetěz a vystoupení řečníků, v 11:58 společný poslech vysílání a hymna |
| Pardubice | 8:00–13:00 | Od 8:00 transparent „Stávka“ z okna rozhlasu, od 11:00 pochod rozhlasáků v černých tričkách na Pernštýnské náměstí a třídu Míru, rozdávání letáků a placek |
| Brno | 11:35–12:30 | Sraz v černých tričkách před budovou ČRo, lidský řetěz kolem budovy, štafetové čtení kodexu a Ústavy, přislíbená účast herců |
| Hradec Králové | od 12:00 | Sraz před budovou ČRo, lidský řetěz, rozdávání letáků a placek, přislíbená účast herců z Klicperova divadla |
| Ústí nad Labem | 11:55–16:00 | Veřejné čtení na zahradě budovy ČRo Sever |
| Zlín | 11:45–12:45 | Setkání s veřejností |
Dotazy ke stávce nebo k vysílání mohou posluchači směřovat na informační linku Českého rozhlasu: 221 551 313. V den stávky bude infolinka mimořádně dostupná v rozšířeném čase od 8 do 20 hodin.
Spouštěčem stávky je vládní návrh zákona o financování médií veřejné služby, který kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil 15. června. Ruší dosavadní systém poplatků a už od ledna 2027 by chtěl převést financování obou institucí na státní rozpočet. Česká televize má příští rok dostat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy, dohromady tedy zhruba 7,8 miliardy. To je přibližně o 15 procent méně než letos. Obě instituce varují, že by musely omezit výrobu pořadů a propustit celkem 450 až 700 lidí.
Vláda tvrdí, že právní postavení obou médií se nemění a že zůstávají nezávislými institucemi s vlastním vedením i radami. Zrušení povinného poplatku prezentuje jako úlevu pro občany a premiér Babiš obavy o nezávislost odmítl s tím, že na poplatku nezávisí. Částka přidělená z rozpočtu se má zvýšit o 10 procent ve chvíli, kdy kumulovaná roční inflace přesáhne 10 procent.
Iniciativa Veřejnoprávně i opozice naopak namítají, že závislost na státním rozpočtu je měkkým nástrojem politického nátlaku. Na rizika návrhu upozornila už na jaře Evropská vysílací unie i novinářské organizace, které se odvolávají na Evropský akt o svobodě médií. Ten od loňského srpna požaduje přiměřené, stabilní a předvídatelné financování veřejnoprávních médií.
Jak protestovali v Evropě
Čeští novináři nejsou v Evropě sami. Veřejnoprávní zaměstnanci protestovali v posledních letech v řadě zemí a jejich protesty měly různou podobu i výsledek. Samotná stávka zpravidla výsledek nezvrátila, fungovala spíš jako forma zviditelnění problému. Evropské zkušenosti ukazují, že nakonec rozhodly především ústupky parlamentní většiny nebo tlak mezinárodní odborné veřejnosti
Nejblíže české situaci je Litva, kde spor vrcholil před dvěma týdny. Začal tím, že koaliční vláda sociálních demokratů a populistické strany Nemuno Aušra loni v listopadu zmrazila rozpočet veřejnoprávní LRT zhruba na 80 milionů eur ročně. Klesl tedy pod úroveň kolem 88 milionů, na kterou měl podle dřívější metodiky letos vzrůst. Vláda současně chtěla změnit pravidla pro odvolání generálního ředitele. Zaměstnanci v prosinci stávkovali, do ulic vyšly tisíce lidí a petici proti zákonu podepsalo přes 145 000 lidí, nejvíc v dějinách země. Opozice sáhla k obstrukcím a sporem se zabýval i Evropský parlament a Benátská komise Rady Evropy.
Veřejný tlak z návrhu odstranil nejtvrdší prvky. Vládní koalice upustila od záměru usnadnit odvolání ředitele snížením počtu nutných hlasů. Zmrazení rozpočtu ale v zákoně zůstalo a nová pravidla pro odvolání ředitele, včetně možnosti tajného hlasování, se mají vztahovat i na současnou šéfku LRT Moniku Garbačiauskaitė-Budrienė. Kritici varují, že právě podle nich může rada odvolat i ji, a sama ředitelka tvrdí, že úprava míří přímo na ni. Pro zákon počátkem června hlasovalo 77 poslanců a jediný byl proti, opozice odešla ze sálu. Mezinárodní organizace navrhovaly, aby nová pravidla dopadala až na příští vedení, prezident Gitanas Nausėda ale zákon 12. června podepsal.
Jinde protesty zákon nezastavily. Na Slovensku zaměstnanci v červnu 2024 stávkovali a pochodovali Bratislavou, vláda Roberta Fica (Smer) ale veřejnoprávní RTVS zrušila a nahradila ji institucí STVR s novými řídícími orgány. Novou generální ředitelkou se v neveřejné volbě stala Martina Flašíková, spojovaná s vládním Smerem.
V Polsku prosadila v letech 2015 a 2016 strana Právo a spravedlnost zákon, který podřídil veřejnoprávní vysílatele státu, a to navzdory protestům a odchodu stovek novinářů. Když po volbách 2023 nová vláda Donalda Tuska média znovu přebírala, sáhla k tak rychlým a sporným krokům, že vyvolaly další protesty a pochybnosti o jejich zákonnosti.
V dalších zemích rozhodly spíš okolnosti než vytrvalost zaměstnanců. Ve Slovinsku novináři v letech 2022 a 2023 stávkovali přes sto dní a přímý politický vliv na veřejnoprávní RTV se podařilo omezit, ale až po volbách, novém zákonu a referendu. V Řecku se zrušená veřejnoprávní ERT vrátila do vysílání rovněž až po změně vlády.
Ve Francii loni stávky a odpor v parlamentu zdržely a zablokovaly vládní reformu financování veřejnoprávních médií, spor o její podstatu ale zůstal otevřený. V Itálii jednodenní stávka v RAI v roce 2024 na obavy z politického tlaku upozornila, model řízení televize ale nezměnila. Ani v Maďarsku, kde byla veřejnoprávní média pod kontrolou Orbánovy vlády už od roku 2010, samotné demonstrace obrat nepřinesly. Se změnami začíná až nový kabinet Pétera Magyara.
Pokud koalice drží, zákony tohoto typu většinou projdou. Trvalý obrat historicky přicházel až se změnou vlády. A i tam, kde protest něčeho dosáhl, bývá vítězství jen částečné. Litva, kde statisíce podpisů a týdny demonstrací nakonec jen otupily nejtvrdší hrany zákona, zatímco zmrazené peníze i sporná pravidla pro odvolání ředitelky zůstaly, je toho čerstvým důkazem.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU