Spojené státy americké už několik let uvalují nové a nové čipové sankce a omezení na Čínu. Té se často úspěšně daří vytvářet vlastní alternativy, ale největší bolák v podobě EUV litografie se stále nepodařilo vyléčit. Pomocí EUV se vyrábí nejpokročilejší čipy světa (Apple, Nvidia, AMD a další) a jde o úzké hrdlo polovodičového dodavatelského řetězce. Monopol na tuto technologii má nizozemský podnik ASML, který je kvůli tomu centrem geopolitického dění. Mocenské a bezpečnostní ambice dnes do čipového průmyslu promlouvají v masivní míře, a to i proto, že bez čipů není AI. Případ ASML je známý, v kuloárech už se ale nějakou dobu skloňuje i další evropský příběh, který zahrnuje Rusko, Čínu, americké služby a sem tam nějakého toho špiona.
Je to příběh o rovněž nizozemské společnost Mapper Lithography, která vznikla v roce 2000 vyčleněním z univerzity ve městě Delft. Mapper měl díky výzkumu v rukou potenciálně revoluční technologii zaměřenou na litografii. Ta je obecně klíčovou součástí výroby čipů, na nanometrové či atomické úrovní se pomocí ní “vypalují” obvody do křemíkových desek (waferů). EUV litografie od ASML k tomu používá extrémní ultrafialové světlo a chemicky nanášené masky, skrze něž se obvody otisknou do polovodiče.
Mapper to zkoušel jinak, a sice skrze elektronovou litografii, takzvaný e-beam. Pomocí ní je možné do křemíku pustit tisíce paralelních elektronových paprsků, díky čemuž je mimo jiné možné odstranit zmíněné a velmi drahé masky.
Čas ukázal, že EUV do ASML má navrch, respektive je tento způsob litografie rychlejší, pružnější a nasaditelný v masovém měřítku (primárně u výrobce TSMC, postupně se ale přidávají další). E-beam od Mapperu sice nepotřebuje masky, ale výroba je velmi pomalá. Cílem bylo postavit stroj schopný odbavit alespoň deset waferů za hodinu, reálně jde ale spíše o jednotky kusů za den. Do toho je nutné započíst vysoké náklady na výzkum a vývoj. Něco takového se pro komerční masovou produkci nehodí.
Zájem Pentagonu a příchod Rusů
Potenciál ale zavětřili v USA. Odborníci v Pentagonu začali stříhat ušima. Spojené státy sice zásadně přispěly k vývoji EUV, ale technologii si nechali utéct do Nizozemska. Zároveň začal upadat Intel jakožto důležitý producent čipů pro tamní armádu a další bezpečnostní složky. Americká vláda koketovala s tím, že potřebuje vlastní bezpečné továrny s vlastními technologiemi, pomocí nichž by mohla vyvíjet čipy pro stíhačky, zbraně, citlivou techniku a utajené projekty.
Mapper se zdál být jako dobré řešení. Americký armádní a státní aparát nepotřebuje velkosériovou výrobu a stačilo by mu něco, co zvládne menší série. To sice bylo zajímavé pro USA, ale nikoliv pro Mapper. Ten by Američanům dodával maximálně jednotky strojů ročně, což na pokrytí vývoje a výroby ani v nejmenším nestačilo. Nizozemské firmě tak začaly docházet peníze. Jeden stroj měli zapůjčený v TSMC, ale byl vrácen s tím, že EUV je pro jejich účely lepší. V tom se do hry zapojil později velmi problematický element.
V roce 2012 do Mapperu vstoupila ruský technologický státní fond Rusnano, který do Delftu poslal 40 milionů eur. V té době ještě Rusko nenapadlo Krym, nesestřelilo letadlo MH17 a nerozjelo válku v Evropě, takže se podobné akce, dosti naivně, neřešily. Rusko se alespoň částečně snažilo o modernizaci ekonomiky a nakopnout vlastní polovodičovou produkci, i kvůli armádě. Výměnou za investici kromě vlivu a podílu 14 procent získalo továrnu u Moskvy zaměřenou na produkci součástek pro přístroje Mapperu, včetně MEMS.
Peníze z Moskvy ale zdaleka nepokryly vše, co Mapper potřeboval. V roce 2014 navíc Rusové obsadili Krym a na zemi se začalo pohlížet zcela jinou optikou, což eskalovalo během invaze do zbytku Ukrajiny. Další financování z Ruska nebylo kvůli sankcím bezpečnostní situaci možné.
Zpackaná akce USA
Mapper držel nad vodou Arthur del Prado, který je někdy označován za zakladatele evropského polovodičového průmyslu. Je jedním ze zakladatelů ASML, kde později prodal podíl a vytvořil investiční fond. Do Mapperu kromě jiného investoval desítky milionů eur ze svého a rodinného jmění. Del Prado ale v roce 2016 zemřel, čímž skončila i jeho podpora.
Mapperu nakonec peníze vystačily do roku 2018. Firmě hrozil krach, takže se vedení obrátilo na Pentagon. Cílem bylo získat prostředky a stát se dodavatelem vlády USA v již zmíněné malosériové výrobě. Pentagon na to slyšel. Tamní firma GlobalFoundries (dřívější výrobní divize AMD) totiž kvůli vysokým nákladům odpískala zavedení EUV ve svých továrnách, takže USA v oblasti moderní litografie začaly skutečně zaostávat.
Pentagon, NSA a nizozemské ministerstvo hospodářství vyjednaly pro Mapper záchranný plán. Ten ale na poslední chvíli nevyšel. Do situace se s tvrdým lobbingem vložil Intel, zasáhla také byrokracie v rámci státních struktur a v neposlední řadě došlo k vládnímu shutdownu, kdy se kvůli sporům o dluhy a státní rozpočet zastavilo fungování nejenom federálních organizací.
Američané začali panikařit. V Mapperu už byli nalezlí Rusové a teď hrozil příchod Číňanů. Asijská země už tehdy spřádala plány na technologickou a čipovou suverenitu, takže měla o e-beam a Mapper zájem. Cílem bylo technologii získat hlavně pro svůj vojenský program. Čínské státní fondy nabízely Mapperu stovky milionů eur, ovšem výměnou za majoritní podíl a přesun duševního vlastnictví do Číny.
Alarmy v USA a Evropské unii začaly být ještě hlasitější. Pentagon poslal svého zástupce do ASML a za nizozemskou vládou s jasným cílem: ASML musí koupit Mapper, nic jiného nepřipadá v úvahu. I kdyby to znamenalo, že ASML jeho technologii na e-beam zničí a nebude nikomu dostupná. Mapper hlavně nesmí padnout do rukou Číny nebo Ruska.
Jak se zbavit Ruska
Jenže nastal problém, jak se zbavit Rusů s jejich minoritním podílem. Koupit ho by zřejmě ze strany Ruska nebylo průchozí, a stejně tak by to asi nešlo kvůli sankcím. Navíc by Rusové zřejmě požadovali stovky milionů eur, čehož by využili pro financování své válečné mašinerie.
Nakonec se zformoval plán na řízený bankrot Mapperu. Nejdříve byla vyčleněná ruská aktiva do samostatné firmy, která provozovala továrnu na součástky v Moskvě. Rusové sice tento podnik stoprocentně vlastnili, ale přišli o přístup k důležitému know-how, softwaru a tak dále z Nizozemska. Rusové sice stále byli akcionáři mateřského Mapperu, ale bez fyzických vazeb.
Vedení Mapperu v prosinci roku 2018 vyhlásilo bankrot, vlivem čehož podíl Rusů ztratil na hodnotě. Roli převzal insolvenční správce. Zde do hry vstoupilo ASML, které získalo pečlivě vybraná aktiva včetně patentů a podobně. Inženýři Mapperu byli zaměstnání v ASML.
Tento postup ale nebyl standardní a tržně orientovaný. Nizozemsko nevyhlásilo otevřenou aukci, kde by pravděpodobně vyhrála Čína s neomezenými rozpočty a obřími ambicemi, ale šlo o předem domluvený asset deal. Stalo se tak pod tlakem americké vlády a služeb CIA a NSA, které Nizozemsku hrozily, že pokud Mapper přejde pod čínské vlastníky, bude to vyhodnoceno jako ohrožení bezpečnosti NATO. Ještě více Američané na Nizozemce dlouhodobě tlačí kvůli ASML. Firma nemůže do Číny dodávat EUV, ale teď hrozí zpřísnění v nemožnosti prodávat starší DUV.
Případ doznívá do dneška. Například v roce 2024 vyšlo najevo, že Rusové nebyli s řešením situace vůbec spokojení. Jeden z inženýrů, který z Mapperu přešel do ASML, byl špion pracující pro ruskou vojenskou rozvědku SVR. Pokusil se ukrást klíčové materiály a předat je Rusům k okopírování. Nizozemská policie ho chytila a následně byl odsouzen.
Technologie od Mapperu se dnes ve formě, ke které byla určena, nepoužívá a původní stroj je součástí muzejní výstavky ASML. Nový majitel ani vzal části know-how a aplikoval je jinam, například elektronové paprsky nasazuje pro hledání mikroskopických chyb na povrchu čipů.
Poučení do budoucna
V Nizozemsku také vznikla nová legislativa pro prověřování zahraničních investic, aby se podobné eskapády neopakovaly. Země si nechala vstoupit problematické investory do více svých vysoce ceněných společností.
Příkladem je čipová společnost Nexperia, kterou už nějakou dobu drží pod krkem čínští investoři. Podobných příkladů je v Evropě více, na Lupě jsme například popsali dění kolem ředitele brněnské procesorové firmy Codasip, který s Číňany bojoval během jeho předchozího působení ve Velké Británii.
Evropa je zajímavých technologických příběhů plná. Nedávno jsme psali třeba o tom, jak starý kontinent přišel o svého posledního výrobce pamětí. Korejská konkurence pomohla k jeho vyhladovění, což pomohlo k dnešní paměťové krizi.
Nizozemsko nadále zůstává klíčovým světovým hráčem v čipovém byznysu a díky tomu i v současném boomu kolem AI. Bez ASML se neodehraje nic. Pro někoho možná překvapivě má silnou pozici i Česko. OECD nás zařadila mezi hlavní dodavatele do polovodičového sektoru, zejména díky elektronovým mikroskopům z Brna, které se používají při vývoji a výrobě čipů. Česko před pár týdny navázalo s Nizozemskem oficiální úzkou spolupráci.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
