Měsíčně v průměru spotřebujeme přes 15 GB mobilních dat a eDoklady se chystají na volební reparát

Dneska se podíváme na výroční zprávy dvou úřadů, které mají telekomunikace a digitál v názvu. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2025 mapuje rok plný legislativních změn, měření i nových kompetencí v oblasti digitálních služeb a umělé inteligence, zatímco Digitální a informační agentura se může pochlubit růstem čísel o využívání digitálních služeb státu prakticky ve všech kategoriích (jen v říjnu to pokazil střet eDokladů s chutí občanů a občanek volit).

ČTÚ v roce 2025

ČTÚ se rozrůstá o nové agendy a modernizuje se

ČTÚ dostal v roce 2025 nové kompetence. V květnu 2025 vláda rozhodla, že bude jedním z budoucích orgánů dozoru nad trhem podle evropského Aktu o umělé inteligenci. Připomeňme, že v roce 2023 již vláda rozhodla, že ČTÚ bude vykonávat roli národního koordinátora digitálních služeb. Rok 2025 tak byl pro ČTÚ rokem, kdy se z tradičního telekomunikačního a poštovního regulátora stává širší multioborový dozorový orgán pro digitální sektor.

Velkým počinem minulého roku bylo spuštění ePortálu na jaře 2025. ČTÚ tak jako jeden z prvních státních orgánů spustil nástroj pro elektronické podávání podnětů a žádostí. Prostřednictvím formulářů lze například podat námitku proti vyřízení reklamace, požádat o individuální oprávnění nebo se přihlásit ke zkouškám odborné způsobilosti.

K 1. lednu 2025 měl ČTÚ celkem 587 systemizovaných míst, průměrný přepočtený počet zaměstnanců byl 523. V průběhu roku nastoupilo 45 nových zaměstnanců a 55 pracovních poměrů skončilo. Ke konci roku pracovalo na úřadu 27 zaměstnanců v poproduktivním věku.

Průměrný hrubý plat zaměstnance ČTÚ v roce 2025 činil 52 829 Kč měsíčně. Konečný rozpočet prostředků na platy státních úředníků byl 333,2 milionu korun.

Příjmy ČTÚ za rok 2025 dosáhly 1,63 miliardy korun, přičemž největší položku tvořily poplatky za kmitočty a čísla (1,21 mld. Kč) a obnova licencí za kmitočty (381 mil. Kč). Výdaje celkem dosáhly 4,55 miliardy korun, ale dominantní položkou bylo vyplacení čistých nákladů základních poštovních služeb České poště ve výši 3,75 miliardy korun. Vlastní provoz úřadu stál 743,5 milionu korun.

Elektronické komunikace

Na mobilním trhu v roce 2025 operovali nepřekvapivě tři síťoví operátoři (T-Mobile, O2, Vodafone) a celkem 89 virtuálních operátorů (MVNO), z nichž pouze dva měli více než 100 tisíc aktivních SIM karet (Tesco Mobile ČR a ČEZ Prodej).

Tři MNO dohromady drželi v polovině roku 2025 tržní podíl 96,76 % na počtu aktivních SIM karet. T-Mobile vedl se 38,43 %, O2 mělo 33,18 % a Vodafone 25,15 %. Celkový počet aktivních SIM karet (včetně M2M) dosáhl ke konci roku odhadem téměř 16 milionů. Počet M2M SIM karet překročil 2 miliony.

Podíl post-paid SIM karet překročil 79 %, zatímco pre-paid karty dále klesají. Průměrná měsíční spotřeba dat na jednu mobilní datovou SIM kartu dosáhla podle odhadu ČTÚ 15,1 GB (meziroční nárůst o 21 %) a celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl přibližně 2 160 petabajtů (nárůst o necelých 25 %).

Průměrná maloobchodní cena za provolanou minutu se stabilizovala na 0,70 Kč bez DPH, trend poklesu, který trval roky, se zastavil. V mezinárodním srovnání neomezených tarifů vychází Česko mírně nad průměrem sledovaných zemí OECD (871 Kč).

V roce 2025 bylo přeneseno celkem 878 000 mobilních čísel, o něco méně než rekordní rok 2024 (964 000). Výrazný vliv měla migrace zhruba 230 000 čísel od zaniklého poskytovatele Sazkamobil do sítě Vodafone. To fakticky číslo o reálném využívání přenositelnosti jako prokonkurenčního nástroje ještě ponižuje.

Celkový počet přístupů k internetu v pevném místě dosáhl 4,271 milionu (nárůst o 2,3 % meziročně). Nejvíce rozšířenou technologií zůstala Wi-Fi (26,2 % přístupů), ale výrazně roste optika FTTH/B, která poprvé překonala xDSL. FTTH/B dosáhlo podílu 25,1 % (973 tisíc přístupů, nárůst o 12 %), xDSL kleslo na 22,4 % (957 tisíc přístupů). Fixní LTE/5G tvoří 11,5 %. Průměrný měsíční objem přenesených dat v pevných sítích na jeden přístup dosáhl odhadovaných 412 GB (v roce 2022 to bylo 294 GB).

Česko má stále výrazný deficit v pokrytí optickými sítěmi FTTH/B oproti evropskému průměru. V roce 2024 dosáhlo pokrytí domácností 40,6 %, zatímco průměr EU byl 69,2 %. Obzvlášť markantní je rozdíl v rurálních oblastech: ČR 10 %, průměr EU 58,8 %.

Pokrývání oblastí bez mobilního signálu (tzv. bílá místa) patří dlouhodobě k hlavním prioritám ČTÚ. V rámci projektu z Národního plánu obnovy bylo do října 2025 změřeno pokrytí mobilními sítěmi 4G/5G v 9 224 základních sídelních jednotkách (ZSJ), kde žije 76,7 % populace ČR. Měřením bylo nově identifikováno 392 ZSJ s nedostatečným pokrytím. Celkový seznam bílých míst k 31. 12. 2025 obsahoval 1 754 ZSJ. Mobilní operátoři jsou přitom v rámci podmínek obnovy přídělů kmitočtů v pásmu 900/1800 MHz povinni do konce roku 2030 v souhrnu pokrýt minimálně 600 bílých míst.

Vedle plošného měření ČTÚ reagoval na 188 konkrétních podnětů od samospráv a občanů a provedl měření ve 244 obcích. Na seznam bílých míst bylo na základě těchto podnětů zařazeno 282 ZSJ.

Poštovní služby

Klíčovou událostí na poštovním trhu roku 2025 bylo rozdělení České pošty. K 1. dubnu 2025 byly komerční balíkové a logistické aktivity vyčleněny do nové akciové společnosti Balíkovna. Česká pošta (státní podnik) zůstala poskytovatelem základních poštovních služeb a agendou pro stát (výplaty důchodů, Czech POINT, spolupráce s MPSV). ČTÚ konstatuje, že transformace nenarušila poskytování základních služeb.

Česká pošta jako staronový držitel poštovní licence na období 2025–2029 od 1. února 2025 navýšila ceny základních služeb. Například u Obyčejného psaní ekonomického zvedla cenu o 4 Kč, Doporučené psaní prioritní zdražilo o 3 Kč, Poštovní poukázka typ B (účet-hotovost) o 10 Kč. ČTÚ po zhodnocení konstatoval, že ceny základních služeb se nestaly pro uživatele cenově nedostupnými.

Trend v objemu zásilek je jednoznačný: listovní zásilky klesají, balíků přibývá. V roce 2025 bylo přepraveno 217,9 milionu listovních zásilek (pokles oproti 300,9 milionu v roce 2024, přičemž skok v roce 2024 byl způsoben metodickou změnou ve vykazování tiskových zásilek). Naopak balíků bylo doručeno 341,8 milionu (v roce 2022 to bylo 248,3 milionu). Samoobslužných výdejních boxů bylo ke konci roku 2025 celkem 16 098 (v roce 2022 jich bylo jen 3 934). Počet smluvních partnerských provozoven vzrostl na 28 212, zatímco vlastních provozoven ubylo na 1 973 (z toho 1 826 provozoven České pošty).

Digitální služby stále bez zákona

ČTÚ se v roce 2025 aktivně připravoval na roli národního koordinátora digitálních služeb podle nařízení DSA, ovšem zákon o digitální ekonomice, který by mu tuto roli formálně svěřil, nebyl přijat. Legislativní proces v Poslanecké sněmovně nebyl do konce volebního období dokončen a v prosinci 2025 byl návrh zákona předložen znovu jako sněmovní tisk č. 69. Je polovina roku 2026 a zákon stále „visí“ v Poslanecké sněmovně.

I přes absenci plného zákonného zmocnění ČTÚ:

• spustil webové stránky DSA Česko,
• zřídil Poradní panel DSA se zástupci veřejné správy, akademie, podnikatelů a uživatelů,
• spustil sebeidentifikační kalkulačku pro podnikatele, kteří si nejsou jistí svými povinnostmi podle DSA a P2B,
• zajistil dohled nad povinnostmi velmi velkých platforem v období říjnových voleb do Poslanecké sněmovny,
• vyřídil celkem 221 písemných podání v oblasti zprostředkovatelských služeb (meziročně nárůst o 295 %).

V oblasti dozoru nad P2B nařízením (vztahy platforem a podnikatelů) bylo provedeno 25 kontrol (nárůst o 150 % meziročně), ve 21 případech bylo zjištěno porušení. Celková výše uložených pokut dosáhla 525 000 Kč.

Příprava na dozor nad umělou inteligencí

Po rozhodnutí vlády z května 2025 byl ČTÚ formálně zařazen mezi instituce připravující se na výkon dozoru nad trhem podle Aktu o umělé inteligenci. Hlavní pravomoci však bude moci vykonávat teprve po přijetí adaptačního zákona, který k 31. prosinci 2025 nebyl hotov.
V roce 2025 ČTÚ tedy „alespoň“:

• zřídil Tiger tým složený ze 6 externích expertů a 4 zaměstnanců ČTÚ,
• ustanovil roli koordinátora AI dozoru obsazenou externí členkou Tiger týmu,
• spustil samostatnou sekci pro umělou inteligenci na webu ČTÚ,
• zorganizoval v listopadu 2025 první workshop k AI Aktu za účasti veřejné správy, soukromého sektoru i akademiků.

Ochrana spotřebitele a Telekomunikační akademie

Rok 2025 byl pro Telekomunikační akademii ČTÚ rekordní. Uskutečnilo se celkem 303 přednášek, kterých se zúčastnilo 7 188 osob, z toho 4 014 dětí a mladistvých. Přednášky vedlo 17 certifikovaných lektorů z řad zaměstnanců. Největší kategorii tvořily přednášky pro děti a mládež (151), dále přednášky o bezpečném pohybu v online světě (29) a pro rodiče (25).

ČTÚ v roce 2025 rozhodoval celkem 35 509 účastnických sporů, z toho bylo 21 685 nově zahájených. Vydáno bylo 23 887 rozhodnutí ve věci, z nichž 23 799 se týkalo sporů o zaplacení ceny za služby. V naprosté většině případů rozhodl ČTÚ ve prospěch poskytovatele (21 934 rozhodnutí), ve prospěch účastníka bylo vydáno 482 rozhodnutí. Stížností na služby elektronických komunikací bylo vyřízeno 2 828, nejčastěji se týkaly účastnických smluv (21,5 %) a vyúčtování ceny za služby (15,3 %). Mírně přibylo stížností na marketingové hovory.

Co plánuje ČTÚ v roce 2026?

Mezi hlavní priority patří dokončení zákonného ukotvení kompetencí v oblasti DSA a AI dozoru, další dokrývání bílých míst, vyhodnocení dotační výzvy na 5G opakovače ve vlacích (cílem projektu bylo zlepšení pokrytí ve více než 670 vlacích), zapojení do přípravy evropského DNA a revize rámce pro poštovní trh (Delivery Act). ČTÚ také plánuje rozšíření vizualizačního portálu VPortal a přípravu strategie pro další rozvoj Telekomunikační akademie.

Digitální a informační agentura v roce 2025

Digitální a informační agentura (DIA) vznikla teprve v dubnu 2023, ale za necelé tři roky existence se stala významným hráčem v digitalizaci české státní správy. Spravuje základní registry, datové schránky, eDoklady, Czech POINT, Portál občana i Portál veřejné správy.

Na konci roku 2025 měla celkem 329 zaměstnanců, z toho 263 ve služebním poměru a 66 v pracovním poměru. Zajímavé je složení z hlediska státní příslušnosti. 95 zaměstnanců ve služebním poměru a 35 v pracovním poměru pochází z jiných zemí EU. V říjnu 2025 se ve vedení DIA vystřídali ředitelé. Martina Mesršmída, který agenturu od počátku budoval, nahradil Petr Kuchař, dosavadní zástupce ředitele a bývalý šéf Odboru hlavního architekta eGovernmentu na Ministerstvu vnitra. Ten byl pak letos nahrazen Bohdanem Urbanem.

Rozpočet

Schválený rozpočet výdajů DIA na rok 2025 činil přibližně 2,87 miliardy korun (běžné výdaje 1,94 mld. Kč, kapitálové 928 mil. Kč). Ke konci listopadu 2025 bylo vyčerpáno přibližně 2,42 miliardy korun. Mezi největší investiční položky patřily: Evropská peněženka digitální identity (150 mil. Kč), registr zastupování (80 mil. Kč), rozvoj Czech POINT (45 mil. Kč), kybernetická bezpečnost (35 mil. Kč) a základní registry nové generace (30 mil. Kč).

Agentura také spravuje příspěvkovou organizaci Správa státních služeb vytvářejících důvěru (SSSVD), která jako jediný státní poskytovatel těchto služeb zajišťuje bezúplatně důvěryhodné elektronické certifikáty pro více než 14 subjektů státu. DIA jí v roce 2025 poskytla příspěvek ve výši přibližně 140 milionů korun a investiční dotace ve výši necelých 25 milionů korun.

Sekce hlavního architekta (OHA) zpracovala v roce 2025 celkem 480 žádostí spojených s ICT výdaji orgánů veřejné správy v celkové hodnotě 30,1 miliardy korun. Nedostatky odhalila u 233 z nich (49 %), přičemž včasným odhalením pochybení ušetřila žadatelům (vlastním) odhadem 773 milionů korun.

Datové schránky: šestnáct let, půl druhé miliardy zpráv

Datové schránky slavily v roce 2025 šestnáct let od spuštění a poprvé překročily magickou hranici 1,5 miliardy doručených zpráv od svého vzniku. Konkrétně k 16. říjnu 2025 bylo doručeno přes 1,527 miliardy datových zpráv celkem. Na konci roku 2025 bylo aktivních celkem 4 855 444 datových schránek, přičemž za rok 2025 bylo nově zřízeno 365 460 schránek. Počet datových schránek meziročně vzrostl o 8,5 %, počet odeslaných zpráv o 12 %. Za rok 2025 bylo odesláno přes 45 milionů podání prostřednictvím datových schránek směrem k orgánům veřejné moci.

Zajímavý je vývoj datových schránek fyzických osob. Jejich počet v roce 2025 překročil hranici 1,2 milionu a při současném tempu růstu DIA očekává, že brzy předčí počet schránek podnikajících fyzických osob. Zřízení schránky je pro fyzické osoby stále dobrovolné; od roku 2023 ji mají povinně všechny právnické osoby a OSVČ.

V roce 2025 se datové schránky dočkaly přehlednější e-mailové notifikace, které nově zobrazují odesílatele i předmět zprávy, lepší náhledy příloh, přepínání mezi schránkami a rozšíření mobilního klíče eGovernmentu i na zahraniční telefonní čísla. To bylo klíčové pro zavedení korespondenčního hlasování v parlamentních volbách.

V roce 2026 datové schránky čeká změna domény na datovka.gov.cz (už jsme se dočkali, ale stránka zatím háže chybu kvůli neplatnému certifikátu – pozn. redakce) a připravuje se redesign klientského portálu. Do budoucna se plánuje prodloužení úložní doby zpráv, parametrizace velikosti přijímaných zpráv až do 1 GB a podpora nových formátů.

Czech POINT: plnoletý a stále ve formě

Czech POINT slavil v roce 2025 18 let existence a jeho síť čítá přes 7 200 pracovišť po celé republice a na vybraných zastupitelských úřadech v zahraničí. Naprostá většina (82 %) tvoří obecní úřady, zbývající podíl připadá na Českou poštu (11 %), notáře (6 %), zahraniční zastupitelství (1 %) a Hospodářskou komoru (0,48 %).

Za rok 2025 bylo provedeno 2 684 751 transakcí a celkový kumulativní počet vydaných výpisů a transakcí za celou dobu existence Czech POINTu se přiblížil hranici 38 milionů. Nejoblíbenější službou zůstává autorizovaná konverze dokumentů — z listinné do elektronické podoby bylo v roce 2025 provedeno rekordních 1 308 985 konverzí (meziročně o pět procent více, celkový počet konverzí oběma směry pak dosáhl 1 550 280). Na druhém místě výpisů je Rejstřík trestů (454 870 výpisů), na třetím místě služby spojené s datovými schránkami (223 228 transakcí).

V roce 2025 přibyly na Czech POINTu nové služby, a to možnost využívání Registru zastupování (výpis, zápis oprávnění k zastoupení) a spuštění služby eLegalizace pro advokáty. DIA chce v roce 2026 přidat další agendy včetně zbrojního listu.

eDoklady: zájem roste, volby pokazily pověst

Aplikace eDoklady, která byla součástí programového prohlášení předchozí vlády, se stala jedním z nejviditelnějších digitálních projektů státu. Na konci roku 2025 měla přes 890 000 registrovaných unikátních uživatelů. Celkový počet stažení přesáhl 548 000 na Androidu a 524 000 na iOS. Aplikace se v žebříčku nejpoužívanějších portálů přihlašovaných přes národní identitní bod (NIA) umístila na druhém místě s více než 13,5 miliony přihlášení za rok.

Od začátku roku 2025 se výrazně rozšířil okruh subjektů povinných eDoklady přijímat. Nově přibyly obce I. a II. stupně, volební komise, zastupitelské úřady, Česká pošta, banky, firmy a další soukromé osoby. Na konci roku bylo registrováno přes 44 000 ověřovatelů, z nichž více než 7 660 jsou orgány veřejné moci a přes 36 000 jsou soukromoprávní subjekty.

Velkou (a velmi očekávanou) novinkou byla možnost prokázat se eDokladem při volbách. Poprvé to bylo možné v doplňovacích volbách do Senátu v lednu 2025 a posléze i v komunálních volbách. Podzimní volby do Poslanecké sněmovny však přinesly vážné komplikace. Očekávatelný zájem voličů o eDoklady vedl k tomu, že velké množství uživatelů si nechalo aktualizaci aplikace na poslední chvíli těsně před volbami, což způsobilo výpadky a problémy s ověřováním. Výroční zpráva tuto situaci nezakrývá a explicitně ji uvádí jako největší neúspěch roku. Nicméně DIA říká, že přijímá nápravná opatření, aby se to neopakovalo. Komunální volby v roce 2026 tak budou pro DIA prostorem pro reparát.

Portál občana: 2,15 milionu uživatelů, boom kvůli volbám

Portál občana zaznamenal v roce 2025 výrazný růst. Na konci roku měl 2,15 milionu registrovaných uživatelů (nárůst o 37 % oproti roku 2024) a bylo zaznamenáno přes 21,8 milionu přihlášení (nárůst o 64 %). Elektronických podání bylo podáno přes 615 tisíc (nárůst o 55 %). Volební agenda táhla statistiky výrazně nahoru: přes portál bylo podáno 75 759 žádostí o voličský průkaz, meziročně o více než 199 % více, a 18 576 formulářů pro korespondenční hlasování ze zahraničí.
Nejpopulárnější e-službou zůstávají výpisy z Rejstříku trestů (přes 303 tisíc výpisů za rok). Portál je také napojen na Registr zastupování, přes který mohou občané spravovat svá zastupování a plné moci. DIA pracuje na dalším rozvoji. Chce, aby portál fungoval jako skutečná centrální brána k životním událostem, nikoliv jako rozcestník na různé resortní portály.

NIA a elektronická identita: 74 milionů přihlášení za rok

Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA) zaznamenal v roce 2025 74,1 milionu přihlášení (meziročně nárůst o 48 %). Od vzniku systému bylo celkem zřízeno přes 20,6 milionu přihlašovacích prostředků. Počet kvalifikovaných poskytovatelů online služeb (portálů a aplikací přijímajících přihlášení přes NIA) vzrostl na 978, zatímco při vzniku v roce 2018 jich bylo pouze 32.

Nejpopulárnějším portálem přihlašovaným přes NIA byl systém Jenda Ministerstva práce a sociálních věcí (16,4 milionu přihlášení), následovaný eDoklady (13,5 milionu) a datovými schránkami (11,9 milionu).

V roce 2025 přešla NIA do hybridního provozu s využitím cloudové infrastruktury, jejíž „odolnost“ byla otestována právě při parlamentních volbách. Mobilní klíč eGovernmentu byl rozšířen o podporu zahraničních telefonních čísel pro potřeby korespondenční volby.

Ke konci roku 2025 bylo k NIA připojeno celkem 15 kvalifikovaných správců, kteří vydávají 18 identifikačních prostředků. Státní přihlašovací prostředky jsou celkem tři, ostatní jsou vydané soukromoprávními společnostmi, které obdržely akreditaci. Pro přihlášení pomocí mezinárodní sítě eIDAS bran může uživatel využít 4 prostředků. Mezi ně patří i mojeID od sdružení CZ.NIC.

Registr smluv: transparentnost v číslech

Registr smluv, jehož správcem je DIA od dubna 2023, evidoval ke konci roku 2025 celkem 8,28 milionu zveřejněných smluv. V roce 2025 bylo nově zveřejněno přes 1,1 milionu smluv, tedy průměrně přes 91 tisíc měsíčně. Celková velikost zveřejněných smluv za rok dosáhla 811 GB. Registr využívá přes 13 tisíc zveřejňujících subjektů.

Co DIA čeká v roce 2026

Výroční zpráva nepřímo přiznává, že digitalizace veřejných služeb jde pomaleji, než zákon předpokládá. Původní termín plné digitalizace služeb státní správy (zákon o právu na digitální služby) byl posunut na únor 2027 a ani ten nemusí být bez politické vůle realistický. Jako pomůcku pro některé nestíhající úřady DIA v roce 2025 připravila tzv. EasyForms, zjednodušené formuláře, které umožňují digitalizovat i složitější agendy v řádu dnů namísto měsíců.

Klíčovým tématem roku 2026 bude Evropská peněženka digitální identity (EUDIW), jejíž spuštění nařízení eIDAS 2.0 požaduje do konce roku 2026 v celé EU. DIA v březnu 2025 dostala vládní mandát zajistit peněženku formou koncese přes soukromého poskytovatele. Výběrové řízení na tohoto poskytovatele stále probíhá. Dále DIA dokončí přechod domény datových schránek na datovka.gov.cz (stalo se), spustí redesign klientského portálu schránek, rozšíří Registr zastupování na další resorty a pokusí se o hladký průběh komunálních voleb. Hodně štěstí.