Evropská komise zveřejnila svůj nejambicióznější pokus o redefinici digitální geopolitiky tzv. „European Technological Sovereignty Package“, balíček čtyř legislativních a strategických iniciativ pokrývajících čipy, cloud, umělou inteligenci a open source software. Výsledný text přišel po dvou odkladech. Původně plánovaný termín zveřejnění v březnu, byl posunut na konec května a dočkali jsme se až včera.
Iniciativu představila výkonná místopředsedkyně Komise Henna Virkkunen společně s komisařem pro průmysl Stéphanem Séjourné a komisařem pro digitální ekonomiku Casperem Jørgensenm. Virkkunen, jejíž portfolio nese titul „Technologická suverenita, bezpečnost a demokracie“, balíček rámuje nikoliv jako protekcionismus, ale jako schopnost jednat nezávisle.
Proč teď a proč tak urgentně
Výchozí popis současné situace není růžový. Zpráva Maria Draghiho z roku 2024 upozornila, že EU závisí na mimounijních poskytovatelích u více než 80 % klíčových digitálních produktů, služeb a infrastruktury. Evropský trh s cloudem ovládají ze tří čtvrtin tři americké hyperscalery (AWS, Microsoft Azure, Google Cloud) a tento strukturální schodek generuje roční odliv přes 260 miliard eur.
Pokud jde o pokročilé čipy (pod 5 nm), EU produkuje méně než 10 % globální nabídky a závisí prakticky výhradně na USA a Asii. Tedy na dodavatelských řetězcích, jejichž spolehlivost se v posledních letech ukázala, diplomaticky řečeno, jako nepředvídatelná.
Nástup druhé Trumpovy administrativy a hrozba extrateritoriálního dosahu amerického práva (zejména Cloud Act) přidal k ekonomické argumentaci bezpečnostní naléhavost. Podle předkladatelů není technologická závislost jen ekonomickou slabostí, ale bezpečnostním rizikem.
Balíček stojí na čtyřech pilířích, pojďme se podívat, co v nich je.
Chips Act 2.0 — od nabídky k poptávce
Původní Chips Act z roku 2023 vsadil na podporu výstavby továren v EU, přičemž mobilizoval přes 52 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích. Výsledek? Evropský podíl na globální produkci čipů zůstal hluboko pod plánovanými 20 % a Evropský účetní dvůr ambici splnění cíle do roku 2030 označil za „velmi nepravděpodobnou“.
Chips Act 2.0 přichází s mírnou korekcí kurzu. Zatímco původní zákon byl primárně nabídkový („postav to a oni příjdou“), revidovaná verze zdůrazňuje poptávkovou stranu. EU se pokusí v roli agregátora zprostředkovat poptávku po evropských čipech ze strany průmyslu, automobilek a cloud providerů, a tím vytvořit věrohodný tržní signál pro investory. Celkový investiční cíl se zvedá na 120 miliard eur do roku 2035, přičemž se diskutuje o konkrétním projektu: 30miliardové fabriky na pokročilé 3 nm AI. Zákon rovněž zavádí nové mechanismy krizového řízení a koordinaci mezi členskými státy pro případ výpadků dodávek.
Politická logika je jednoduchá – bez domácí poptávky nelze udržet domácí výrobu. Bude to stačit?
Cloud and AI Development Act (CADA)
CADA je normativním těžištěm celého balíčku a legislativně nejambicióznější iniciativou. Navrhované nařízení stojí na právním základě článku 114 SFEU (harmonizace vnitřního trhu), což znamená přímý účinek ve všech členských státech bez potřeby národní transpozice. To je zásadní rozdíl oproti dosavadním dobrovolným rámcům typu GAIA-X.
CADA rozšiřuje stávající certifikaci EUCS (Basic – Substantial – High) o čtvrtý stupeň „Sovereign“, který bude vyžadovat inkorporaci poskytovatele v EU, operační provoz výhradně na území EU a de facto absenci expozice vůči mimounijní jurisdikci. Veřejné orgány budou povinny vyhodnotit, na jaké úrovni suverenity jejich datová aktiva leží.
Citlivá data ve zdravotnictví, justici a finančním regulatorním sektoru budou muset být hostována na infrastruktuře splňující definici suverénního cloudu.
CADA stanoví explicitně dosáhnout trojnásobné kapacity EU datacenter ve výhledu následujících pěti až sedmi let. Datová centra jsou poprvé rámována jako nástroj průmyslové politiky, propojený s AI Factories a Chips Act 2.0.
Jednotný celoevropský rámec má také odstranit stávající regulatorní fragmentaci povolování budování datacenter přes 27 různých národních systémů.
Geopolitický kontext je patrný ze samotné důvodové zprávy: pokud by evropské veřejné instituce, nemocnice a finanční regulátoři přesunuly AI procesy a data na infrastrukturu hostovanou v USA, EU by ztratila faktickou datovou suverenitu nad kategoriemi zpracování, které jsou souběžně regulovány GDPR, AI Act, NIS2 a DORA. EU by se tak stala fakticky potěmkinovským regulátorem digitálního prostoru, který by ovládali jiní.
Strategie pro EU Open Digital Ecosystem — open source jako veřejná infrastruktura
Třetí pilíř přichází s konceptuálním skokem: open source software už není sprosté slovo a pouhý nástroj úspory nákladů, ale digitální commons — sdílená veřejná infrastruktura strategického charakteru. Strategie navazuje na revizi OSS strategie 2020–2023 a kopíruje logiku hnutí EuroStack.
Konkrétní opatření zahrnují:
- Open-Source Maintenance Instrument: nový finanční nástroj pro trvalou podporu kritické open source infrastruktury, který má přinést cca 2 miliardy eur z veřejných a soukromých zdrojů za 7 let (ročně ale se v EU utratí za proprietární IT 264 miliard eur).
- European Digital Public Infrastructure Foundation: instituce pro správcovství repozitářů a koordinaci komunity.
- Open source jako výchozí volba pro veřejné zakázky financované z fondů EU.
- Investice do start-upů, dovedností a digitální infrastruktury na bázi open source.
Inspirací je německá Sovereign Tech Agency, která prokázala, že cílená, trvalá investice do údržby, a nikoliv jen projektové granty, dokáže zvýšit odolnost ekosystému. A po incidentech jako Log4Shell nebo backdoor XZ se tyto argumenty staly politicky průchozí i v Bruselu.
Strategický plán digitalizace a AI v energetice — datová centra jako součást sítě
Čtvrtý pilíř je sice méně viditelný, ale stejně důležitý. Strategický plán pro digitalizaci a AI v energetickém sektoru explicitně propojuje dvě témata, která do nedávna stála odděleně: téměř explodující energetická spotřeba datových center a potřeba inteligentní správy energetické sítě.
Klíčové záměry strategie má být integrace datových center do energetické sítě EU (namísto jejich vnímání jako externích spotřebitelů), vývoj suverénních, bezpečných AI modelů pro energetický sektor (správa sítí, optimalizace spotřeby), podpora European AI Foundation Model for Energy Grids a společného evropského datového prostoru pro energetiku, včetně využití syntetických dat pro trénink modelů bez porušení GDPR a soulad s NIS2 a Cyber Resilience Act pro AI systémy v kritické infrastruktuře.
Co to znamená pro trh
Komise explicitně prohlašuje, že technologická suverenita neznamená izolaci, protekcionismus ani tech decoupling. V praxi však preference EU poskytovatelů v mandatorním suverénním hostingu nutně narazí na otázky kompatibility s dohodou WTO o vládních zakázkách. Ale k tomuto závěru je nutné důkladně prozkoumat legislativní návrh a vlastně pak i schválený text.
Hyperscaleři (AWS, Microsoft Azure, Google Cloud) nejsou z evropského cloudu vyloučeni, ale cesta k citlivým datům z veřejného sektoru povede přes dceřiné společnosti v EU, suverénní regiony nebo joint venture struktury s evropskými partnery splňujícími operační požadavky CADA.
Pro evropské cloud providery (OVHcloud, Scaleway, IONOS, Hetzner a další) se otevírá chráněný segment vládních a regulovaných zakázek, ale pouze pokud budou schopni fakticky saturovat poptávku, kterou mandatorní suverénní hosting vytvoří.
V oblasti čipů je bezprostřední dopad méně výrazný, poptávková agregace a AI Gigafactory jsou mechanismy, které se projeví v optimistické variantě nejdříve za 5 spíše však za 10 let.
Balíček byl přijat Kolegiem komisařů a nyní vstupuje do legislativního procesu s Parlamentem a Radou. Finální podoba CADA a Chips Act 2.0 se bude formovat v průběhu roku 2026 a 2027 a právě v trialogu se ukáže, zda jde skutečně o „independence moment“, nebo o další bruselský dokument s ambiciózními titulky a měkkým vnitřkem.
Jak dnes někdo trefně poznamenal, budoucí výsledek této aktivity směřující k digitální suverenitě může být jen tak silný, jak ochotné jsou členské státy podpořit EU alternativy svými eury, místo aby pokračovaly v bilaterálních dohodách s BigTechem.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU