Nový žebříček deseti nejsilnějších armád Evropy. Prosadil se nováček v NATO i sousedé Česka
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Nový žebříček odhaluje, kdo má v Evropě nejsilnější armádu.
- Hodnocení celkové síly vychází z kombinace několika aspektů.
- Která země se dostala do desítky nejsilnějších?
Kdo má nejsilnější armádu v Evropě? Odpovídá žebříček podle dat Global Firepower (GFP) pro rok 2026. Mezinárodní žebříček posuzuje armády na základě více než 60 ukazatelů. Mezi ně patří nejen počty vojáků a techniky, ale také schopnosti nasazení, modernizace, investice a logistické kapacity.
10. Švédsko
Skóre v žebříčku: 0,4834 (Index vojenské síly podle Global Firepower. Čím nižší, tím lepší)
Švédská armáda díky technologiím patří dlouhodobě k nejsilnějším v Evropě. Její postavení navíc posílilo poté, co po dlouhém období neutrality nakonec země v roce 2024 vstoupila do NATO. Švédská armáda se tak stále více zapojuje do společných aliančních operací. V říjnu 2026 například vyslala své stíhací letouny Gripen do Polska, kde pomáhají chránit vzdušný prostor na východním křídle NATO a zabezpečovat logistické trasy využívané pro pomoc Ukrajině.
Švédské ozbrojené síly patří k menším evropským armádám, jejich předností je však technologická vyspělost a silný domácí obranný průmysl. Země vyrábí vlastní stíhací letouny Gripen, obrněná vozidla i pokročilé zbraňové systémy. V reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci Stockholm výrazně navyšuje vojenské výdaje. V roce 2026 mají podle vládního rozpočtu dosáhnout přibližně 2,8 procenta HDP.
9. Polsko
Skóre v žebříčku: 0,3891
Polsko patří v posledních letech mezi nejrychleji zbrojící evropské státy. Jeho obrannou politiku zásadně ovlivňuje sousedství s Ruskem a Běloruskem i pokračující válka na Ukrajině. Varšava proto dlouhodobě usiluje o vybudování jedné z nejsilnějších pozemních armád v Evropě a na obranu vyčleňuje jeden z nejvyšších podílů HDP v rámci NATO. Rychlé zbrojení ale zároveň představuje značnou finanční a organizační zátěž.
Významným projektem tamní armády je program Východní štít, který Polsko zahájilo v roce 2024. Jeho cílem je vybudovat podél východní hranice rozsáhlý systém opevnění. Severovýchodní soused Česka zároveň usiluje o další posílení americké vojenské přítomnosti. Letos v červnu tamní vláda schválila přípravy na vybudování nové stálé základny USA. Podle zářijového vyjádření polského ministerstva obrany by na ní mohlo působit čtyři až pět tisíc amerických vojáků. O jejím vzniku a umístění ale zatím nebylo definitivně rozhodnuto.
8. Ukrajina
Skóre v žebříčku: 0,3691
Osmou nejsilnější armádu v Evropě má podle Global Firepower Indexu Ukrajina, která už od roku 2022 čelí otevřené ruské invazi. Pokračující válka zásadně proměnila její ozbrojené síly, které dnes patří k nejzkušenějším na evropském kontinentu. Ukrajinská armáda se musela přizpůsobit dlouhodobému konfliktu vysoké intenzity, v němž hrají stále významnější roli bezpilotní prostředky, elektronický boj a přesné údery na velkou vzdálenost. Zkušenosti z ukrajinského bojiště přitom ovlivňují vojenské plánování i v ostatních evropských zemích. Ukrajina zároveň zůstává do značné míry závislá na vojenské a finanční pomoci zahraničních partnerů.
Jednou z nejvýraznějších předností ukrajinské armády je schopnost rychle zavádět nové technologie. Země vybudovala rozsáhlý domácí průmysl zaměřený na výrobu dronů a stále více využívá také bezpilotní pozemní prostředky. Jen během první poloviny roku 2026 ukrajinské ministerstvo obrany schválilo desítky nových typů těchto zařízení, která slouží například k přepravě munice nebo evakuaci raněných.
7. Španělsko
Skóre v žebříčku: 0,3247
Španělsko patří mezi významné evropské vojenské mocnosti, jehož strategické zájmy se soustředí především na Středozemní moře, severní Afriku a na oblast Atlantiku. Jako člen NATO se dlouhodobě zapojuje do mezinárodních misí a společných aliančních operací. V posledních dvou letech se ale také Španělsko dostalo pod tlak na výraznější posilování obrany. V roce 2025 vláda premiéra Pedra Sáncheze představila rozsáhlý investiční plán, který počítal s dodatečnými výdaji přesahujícími deset miliard eur. Madrid tím reagoval na požadavky NATO a zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Současně ale odmítal výraznější navyšování obranných výdajů nad úroveň dvou procent HDP.
Španělské ozbrojené síly stavějí především na moderním letectvu a silném námořnictvu. Letectvo využívá mimo jiné stíhací letouny Eurofighter Typhoon, zatímco námořnictvo disponuje víceúčelovou výsadkovou lodí Juan Carlos I. schopnou provozovat bojové letouny s krátkým vzletem a vertikálním přistáním. Španělsko zároveň investuje do nových fregat, ponorek a do modernizace pozemních jednotek.
6. Německo
Skóre v žebříčku: 0,2463
Německo prochází jednou z nejvýznamnějších proměn své obranné politiky od konce studené války. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vyhlásilo zásadní obrat, jehož cílem je obnovit bojeschopnost bundeswehru a posílit jeho postavení v rámci NATO. V letech 2025 a 2026 Berlín přijal další opatření umožňující výrazné navýšení obranných výdajů a rozsáhlé investice do vojenské infrastruktury. Důležitou změnou je také zavedení nového systému vojenské služby od roku 2026. Ten je zatím založen na dobrovolnosti, mladí muži však nově podléhají povinné evidenci. Německo tím reaguje na dlouhodobý nedostatek vojáků a potřebu rozšířit ozbrojené síly.
Bundeswehr patří k technologicky nejvyspělejším evropským armádám, dlouhodobě však čelí problémům s nedostatkem personálu, vybavení a připravenosti některých jednotek. Německo proto investuje do modernizace tanků Leopard 2, nákupu amerických stíhaček F-35 i do posilování protivzdušné obrany. Významnou roli hraje také budování německé bojové brigády v Litvě, která má posílit obranu východního křídla NATO.
5. Itálie
Skóre v žebříčku: 0,2211
Itálie si podle Global Firepower Indexu udržuje pozici páté nejsilnější evropské armády. Její vojenský význam vychází především ze strategické polohy ve Středozemním moři, kde dlouhodobě sleduje bezpečnostní vývoj v severní Africe a na Blízkém východě. Italské ozbrojené síly se pravidelně účastní zahraničních misí a představují důležitou součást jižního křídla NATO. V posledních letech Řím zároveň postupně navyšuje obranné výdaje. Podle aliančních odhadů dosáhly v roce 2025 hranice dvou procent HDP a v roce 2026 se mají pohybovat na podobné úrovni.
Největší předností italské armády zůstávají její námořní a vzdušné síly. Itálie patří mezi několik málo evropských zemí schopných provozovat bojové letouny F-35 z palub válečných lodí. Vedle letadlové lodě Cavour disponuje také moderní výsadkovou lodí Trieste, uvedenou do služby na konci roku 2024. V letech 2025 a 2026 pokračovaly přípravy na rozšíření jejích schopností o provoz letounů F-35B.
4. Turecko
Skóre v žebříčku: 0,1975
Čtvrtou nejsilnější armádu v Evropě má podle žebříčku Turecko, jehož strategický význam vyplývá z polohy na rozhraní Evropy, Asie a Blízkého východu. Země disponuje jednou z nejpočetnějších armád v NATO a dlouhodobě využívá vojenskou sílu také k prosazování vlastních regionálních zájmů. Turecké ozbrojené síly získaly v posledních letech rozsáhlé zkušenosti z operací v Sýrii a Iráku. Ankara zároveň pokračuje v budování domácího obranného průmyslu, jehož cílem je snížit závislost na zahraničních dodavatelích.
Významným milníkem se stal říjen 2025, kdy turecká armáda převzala první sériově vyráběné tanky Altay. Jejich dodávky mají pokračovat také v roce 2026. Země se postupně zařadila také mezi významné světové výrobce bezpilotních letounů, především díky úspěchu dronů Bayraktar TB2. Domácí obranný průmysl však vyvíjí také pokročilejší bezpilotní systémy, rakety, válečné lodě a vlastní stíhací letoun páté generace KAAN.
3. Spojené království
Skóre v žebříčku: 0,1881
Spojené království se v žebříčku umístilo na třetím místě, těsně za Francií. Británie si i přes postupné zmenšování ozbrojených sil udržuje postavení jedné z nejvýznamnějších evropských vojenských mocností. Její síla spočívá především v technologicky vyspělém letectvu, námořnictvu a ve vlastním jaderném odstrašení. V roce 2025 britská vláda představila novou strategickou revizi obrany, která reaguje na rostoucí hrozbu ze strany Ruska i proměnu moderního válčení.
Britské ozbrojené síly patří k nejmodernějším v Evropě, přestože počet jejich příslušníků v posledních desetiletích výrazně klesl. Královské námořnictvo provozuje dvě letadlové lodě třídy Queen Elizabeth, které umožňují nasazení stíhaček F-35B daleko od britského území. Významnou součástí vojenské strategie zůstávají také ponorky vybavené jadernými zbraněmi. Británie plánuje jejich postupnou modernizaci a v rámci spolupráce AUKUS rovněž rozšíření flotily útočných ponorek s jaderným pohonem. Slabinou britské armády však zůstávají omezené početní stavy pozemních sil.
2. Francie
Skóre v žebříčku: 0,1798
Druhou nejsilnější armádu v Evropě má podle Global Firepower Indexu 2026 Francie. Ta dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější světové vojenské mocnosti a rovněž disponuje vlastním jaderným arzenálem. Její ozbrojené síly jsou schopné samostatně provádět rozsáhlé operace i daleko od domácího území. V reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci Paříž v posledních letech výrazně navyšuje investice do obrany. Francouzský rozpočet na rok 2026 počítá s dalším navýšením vojenských výdajů o 6,7 miliardy eur oproti předchozímu roku.
Francouzská armáda se vyznačuje vysokou technologickou úrovní a rozsáhlým domácím obranným průmyslem. Mezi její nejvýznamnější zbraňové systémy patří stíhací letouny Rafale, tanky Leclerc a letadlová loď Charles de Gaulle s jaderným pohonem. Francie zároveň disponuje ponorkami nesoucími balistické rakety s jadernými hlavicemi, které tvoří klíčovou součást její odstrašovací strategie. V posledních letech Paříž investuje také do modernizace pozemních jednotek, výroby munice a do vývoje nových bezpilotních prostředků.
1. Rusko
Skóre v žebříčku: 0,0791
Nejsilnější armádu v Evropě má nadále Rusko. To si navzdory rozsáhlým ztrátám během války na Ukrajině udržuje jednu z největších vojenských sil na světě. Jeho předností zůstává především početní převaha, rozsáhlý zbrojní průmysl a obrovský jaderný arzenál, jehož velikosti se přibližují pouze Spojené státy. Pokračující válka ale zároveň odhaluje významné slabiny ruských ozbrojených sil. Moskva navzdory své převaze v počtu vojáků a techniky nedokázala Ukrajinu vojensky porazit a její územní zisky jsou v posledních letech vykoupeny mimořádně vysokými ztrátami. Podle odhadu amerického analytického centra CSIS z léta 2026 dosáhly celkové ruské ztráty od začátku invaze přibližně 1,4 milionu zabitých, zraněných a nezvěstných vojáků.
Válka na Ukrajině zásadně proměnila fungování ruské armády i celého obranného průmyslu. Rusko výrazně zvýšilo výrobu munice, dronů a dalších zbraní a stále větší část ekonomiky podřizuje potřebám válečného úsilí. Jeho jednotky se zároveň přizpůsobují novým způsobům boje, především masovému nasazování bezpilotních prostředků a elektronickému boji. Ruská armáda však nadále čelí problémům s kvalitou výcviku, vysokými ztrátami zkušených vojáků a s opotřebením techniky.
