


Kvíz: Monarchie od Habsburků po Čingischána. Otestujte, co víte o panovnických rodech
Kolik monarchií dnes máme v Evropě, kdo panoval nejdéle a koho sužovaly vrozené vady? Vyzkoušejte si znalosti v kvízu o králích a dynastiích.



Kolik monarchií dnes máme v Evropě, kdo panoval nejdéle a koho sužovaly vrozené vady? Vyzkoušejte si znalosti v kvízu o králích a dynastiích.



28. říjen je bezpochyby nejdůležitějším datem v moderní české historii – den, kdy se zrodilo Československo. Víte ale, kdo byl skutečně u jeho zrodu a co předcházelo vyhlášení První republiky? Otestujte své znalosti klíčových událostí, osobností a symbolů. Tento kvíz prověří, zda máte základy naší státnosti v malíčku, nebo potřebujete rychlou lekci dějepisu!



Mona Lisa, Picasso, sošný David, impresionisté nebo bláznivý Dalí? Otestujte své znalosti nejznámějších uměleckých děl světa. Dokážete rozpoznat mezi čtyřmi možnostmi odpovědí tu jedinou falešnou? Připravte se na překvapení a bavte se při objevování bohémského světa umění.



Technologické revoluce nejsou jen výsadou dneška. Už v době industrializace se objevoval jeden převratný vynález za druhým – od gramofonu přes promítačku až po první automobil. Víte, kdo stojí za objevy, bez kterých bychom si dnešní svět jen těžko dokázali představit?



Jak se vyznáte v české i světové literární tvorbě, si můžete vyzkoušet v našem rafinovaném kvízu. U každé otázky jsme mezi čtyři možné odpovědi infiltrovali jednu, která tam z nějakého důvodu nepatří. Může jít o spisovatele, knihy či názvy postav. Objevíte klíč, podle kterého jsme možnosti poskládali, a odhalíte tak vetřelce?



Vzpomínáte si ještě, kdy proběhla bitva na Bílé hoře nebo kdy byla podepsána mnichovská dohoda? Vyzkoušejte si v našem historickém kvízu, jak dobře si pamatujete důležité letopočty a události českých i světových dějin.



Atentáty patří k nejdramatičtějším a nejzásadnějším událostem v historii. Některé změnily běh dějin, jiné upadly do zapomnění. Jak moc o nich víte? Otestujte se v našem kvízu.



Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?



Od smrti prvního českého prezidenta Václava Havla uplyne letos 13 let. Jeho životní příběh teď slouží žákům k tomu, aby pochopili, co jsou lidská práva. A to zábavným způsobem, během kterého si v Knihovně Václava Havla uvědomí, co všechno pod pojem lidských práv spadá.



Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. V pondělí to s odkazem na stanovisko resortu sdělilo Nakladatelství Fraus, které knihu vydalo.



Když si žáci stěžovali na dějepis, nejčastěji jim vadilo, že se nedostanou dál než k sametové revoluci. A to ještě velmi obecně, popisuje své zkušenosti youtuber Kovy, který v rámci natáčení televizního dokumentu navštívil několik středních škol. S dalšími hosty v debatě Chytrého Česka se shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech a samostatném bádání.



Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.



Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci i vstupu Evropské unie. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.



Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.